Rodinné domy ve stejném období zdražily zhruba dvojnásobně, ceny stavebních pozemků vzrostly o 162 procent, uvedl Český statistický úřad. V EU se ceny vyvíjejí podobně. Hlavní příčinou jsou růst ekonomiky, optimistická očekávání a také nízké úrokové sazby hypoték.
Lidé mají o nové bydlení zájem, často si však nemají z čeho vybírat. Nabídka v Praze neustále klesá, developeři si stěžují na složité povolování.
Meziroční zdražení o 13 procent je nejvyšší v Evropské unii. Vyplývá to z čerstvých údajů Eurostatu.
Ceny nových bytů jsou nyní výrazně vyšší než v sousedním Polsku nebo v Maďarsku, zejména kvůli klesající zásobě developerských projektů a volných bytů k prodeji. Pokud jde o výnos z pronájmu bytu, vydělají Češi v průměru čtyři až šest procent ročně, což je řadí na průměr ze zkoumaných evropských měst.
Stará řídicí věž na stockholmském letišti Arlanda neměla patnáct let využití. Až marketingový nápad spojil letiště a zprostředkovatele prázdninových pronájmů. Vznikl luxusní byt s výhledem na dvě ranveje. Noc ve věži si ale užije pouze pět výherců ze Švédska a vybraných evropských zemí. Ti si mohou s sebou vzít maximálně tři lidi.
Prahou prošel skromný průvod za podporu zákona o sociálním bydlení. Ten sice měly všechny koaliční strany v programu, ale v platnost ho nakonec neuvedly, ačkoliv je připravený. Desítky tisíc lidí v hmotné nouzi tak musí čekat na příští vládu, jestli nejen že slíbí, že bude líp, ale i to dodrží. Přitom ne, že by stát hlasy volajících po podpoře bydlení pro chudé neslyšel - na shromáždění bylo přítomných skoro stejně policistů jako demonstrujících, píše ve svém fotoblogu Jakub Plíhal.
Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze za rok vyrostla o 23 procent. Hlavním důvodem rychlého zdražování je to, že menší a levnější byty jsou velmi rychle vyprodány. Na trhu pak zbývají větší a dražší. Nyní nabízejí developeři v celé Praze pouze 738 dokončených bytů.
Veřejná ochránkyně práv kritizuje zmatek kolem danění nových bytů. Podle ní v zákoně vznikla mezera, na kterou doplácí ti, kdo kupují byty v nových rodinných domech. Anna Šabatová vyzvala ministra financí i Generální finanční ředitelství, aby přístup k věci změnili. Finanční správa ale trvá na tom, že nejde o mezeru v zákoně, ale o vědomou reakci zákonodárců na praktiky developerů.
Ceny za bydlení rostou. Podle týdeníku Ekonom, který se tématu věnuje v novém čísle, zdražily pronájmy ve většině krajských měst. Situace se přitom jen tak nezlepší, podle realitních makléřů bude zdražování trvat tak dlouho, dokud se bude dařit ekonomice. V regionech má růst cen sice zpomalit, ale v Praze se můžou ceny nájemného zvýšit až o 10 procent.
Platy v Praze rostou pomaleji než ceny bytů. Více lidí tak na vlastní bydlení nedosáhne, zvláště když nových bytů vzniká málo a počet obyvatel roste. Podle odborníků ze zahraničí má ale Praha oproti metropolím západní Evropy výhodu v tom, že v centru města je dostatek velkých rozvojových území, která lze proměnit v obytné zóny.
Brněnská skupina Květy vydá 25. května nové album pojmenované Komik do půl osmé. První singl Byt ukazuje, jak bude kapela znít po personálních změnách, největších od dob nahrávky Střela zastavená v jantaru (2008).
V Praze se průměrně platí 300 korun za metr čtvereční, ukazuje analýza desítek tisíc inzerátů.
Nové byty v Česku výrazně zdražují. Průměrná cena v Praze během prvního čtvrtletí stoupla o 19,2 procenta na 72 131 korun za metr čtvereční. V porovnání s posledním čtvrtletím roku 2016 se zvýšila o 0,8 procenta. V Brně vyjde nový byt zájemce v průměru na 61 tisíc korun za metr čtvereční, což je meziročně o devět procent více. Nejvýraznější zdražení - o téměř polovinu - zaznamenal Královéhradecký kraj, který mimo jiné zahrnuje i ceny apartmánů v Krkonoších. Vyplývá to ze společných statistik společností Trigema, Skanska Reality a Central Group. Výstavba bytových domů se posouvá za hranice Prahy a Brna, kde je o bydlení díky levnějším cenám zájem.
Hlavní město pronajímá své byty často velmi levně. Zdaleka v nich přitom nebydlí pouze lidé, kteří jsou ve finanční tísni či mají zdravotní problémy. Ještě letos by se proto ceny nájmů měly začít upravovat. Na některé nájemníky však město nemá dostatečné páky. A přestože město plánuje stavět nové byty, současně plánuje prodat stovky těch, které již vlastní.
Více než 280 tisíc korun za metr čtvereční zaplatil nový majitel bytu v Jilské ulici, ve kterém bydlela rodina spisovatele Maxe Broda, který se zasadil o publikování děl Franze Kafky. Byt, který se nachází jen pár minut chůze od Staroměstského náměstí, má rozlohu 370 metrů čtverečních. Projděte si ho ve fotogalerii, kde najdete i další nejdražší byty.
Dvě Romky, Marie Ferencová a Marie Giňová, pomáhají jako sociální pracovnice neziskové organizace IQ Roma Servis v unikátním brněnském experimentu Rapid Re-Housing, ve kterém padesátka rodin z ubytoven a azylových domů dostala městský byt za nájem v hodnotě dávek na bydlení. Obě se shodují, že život na ubytovně je pro lidi neúnosný. "Jsou tam strašné potíže s hygienou. Člověk se nemůže umýt, uvařit, kdy potřebuje," říká Ferencová v rozhovoru, který je součástí seriálu Aktuálně.cz o sociálním bydlení v Brně. Romové si ale podle nich tolik neuvědomují hodnotu vzdělání. "Rodiče by měli děti víc nutit, aby se vzdělávaly a využívaly své možnosti. Vůbec to mnohokrát nedělají," doplňuje Giňová.
Dle indexu Hypoteční banky tržní ceny bytů, rodinných domů a pozemků v Česku ke konci roku 2016 pokračovaly v růstu. Nejméně zdražily rodinné domy, nejvíce pak byty. V letošním roce banka očekává už jen mírný nárůst cen nebo jejich stagnaci, zároveň také mírný pokles poptávky a stagnaci nabídky.
Ve svém domě či bytě bydlí 68 procent domácností z členských zemí OECD. Největší podíl mají na Slovensku a v Litvě, nejnižší v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Nejvyšší přelidněnost – tedy nedostatek prostoru na jednoho člena chudé domácnosti – je podle statistiků v polských, mexických a maďarských bytech. Nejvíce domácností zatížených půjčkou – tedy typicky hypotékou – je na Islandu.
Šest let bydlela osmadvacetiletá Nikola Rácová na jedné z brněnských ubytoven, poslední roky s malými dětmi. Za dva pokoje a společnou kuchyň, koupelnu i záchod měsíčně platila 17 tisíc. V místnostech byly štěnice, teplá voda tekla jen brzo ráno nebo pozdě večer. Z ubytovny se dostala až díky programu Rapid Re-Housing, který padesáti sociálně slabým rodinám nabídl městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. "Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," říká Rácová. Její příběh přináší deník Aktuálně.cz v rámci seriálu o sociálním bydlení v Brně.
Od roku 2010 už se táhne spor o to, jestli úvěrová firma může záměrně připravit o byt dlužnici, o které dopředu věděla, že nebude schopna splácet. Podle Ústavního soudu není možné přihlížet nemravnému obchodu s chudobou. Obecné soudy si myslí opak a případ teď budou znovu řešit.
