


Burkiny, nebo bikiny? Nahota, nebo zahalení? Svoboda je si vybrat, jak své tělo vystavím
Jakmile naši mnohost, pluralitu, multikulturalitu začneme bezdůvodně osekávat, couváme do středověku.



Jakmile naši mnohost, pluralitu, multikulturalitu začneme bezdůvodně osekávat, couváme do středověku.



Německý ministr vnitra Thomas de Maizière chce zakázat nošení burek. Muslimky by podle něj tradiční oděv neměly mít tam, kde "je to nezbytné pro soužití společnosti", například na úřadech či při řízení. Stranický kolega kancléřky Angely Merkelové je rovněž proti trvalé dvojí státní příslušnosti.



Už šest francouzských měst zakázalo nošení burkin, tedy plavek, které muslimkám zahalují celé tělo. V Cannes dokonce úřady rozdaly už tři pokuty. Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda, včetně premiéra Manuela Vallse. Někteří experti se ale obávají, že podobné zákazy mohou rozvířit spory a napětí ve společnosti.



Umělec změnil na příkaz města Melbourne nástěnnou malbu demokratické kandidátky na prezidentku. Kresba podle úřadů vyobrazovala téměř nahou ženu a působila urážlivě. Umělec proto portrét Hillary Clintonové přemaloval na ženu v burce.



Pravicová populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou. V programovém prohlášení rovněž vyzývá k zákazu burek a mešit. Program mimo jiné požaduje, aby se zamezilo financování výstavby a provozu mešit prostřednictvím islámských zemí.



Burky nosí v Bulharsku jen muslimky, které náleží k menšinovým Romům. Hlásí se k ortodoxnímu islámu. Ve městě Pazardžik jim za zakrytí obličeje bude od nynějška hrozit pokuta. Romky si začaly zahalovat celý obličej až v nedávných letech, čímž rozhněvaly místní nacionalisty. Ti požadují zákaz nošení burek v celé zemi.



Alternativa pro Německo chce zakázat veřejné projevy islámu. Náboženství je podle jejích představitelů ve skutečnosti politickou ideologií, která se neslučuje s německou ústavou. Zástupci vládních stran postoj AfD odsoudili. Podle nich krajně pravicová strana rozděluje společnost a snaží se vzbuzovat předsudky.



Sdružení Žába na prameni ocenilo anticenou za sexistické výroky prezidenta Miloše Zemana. Cenu si vysloužil za své výroky o Češkách unesených v Pákistánu a vyjádření o ženách v burkách. Druhé a třetí místo obsadili novináři, komentátor deníku E15 a týdeníku Euro Pavel Páral a redaktorka Mladé fronty Dnes Scarlett Wilková. Mezi nominovanými byli také bývalý prezident Václav Klaus, bývalý ministr školství Marcel Chládek, americký prezidentský kandidát Donald Trump nebo protiislámský aktivista Martin Konvička.



Nemocnice v italském regionu Lombardie začaly pomocí plakátů upozorňovat na zákaz nošení muslimských oděvů, které zakrývají tvář, tedy burek a nikábů. O tom, že ženy se zahalenými tvářemi budou mít z bezpečnostních důvodů zakázaný přístup do veřejných budov ve správě provincie, kromě nemocnic třeba i do úřadů, rozhodl regionální parlament loni v prosinci. V nemocnicích se objevily plakáty, které zákaz burek a nikábů platný od 1. ledna připomínají. Texty jsou v několika světových jazycích, mimo jiné i ve francouzštině, angličtině a arabštině. Kromě muslimských oděvů jsou zakázané i další oděvy, které zakrývají větší část tváře, třeba zimní kukly nebo motocyklové helmy.



Vysoký komisař OSN pro lidská práva zkritizoval xenofobní a islamofobní projevy českého prezidenta. Miloš Zeman v uplynulých letech prohlásil na adresu islámu nebo běženců řadu kontroverzních věcí - například že umírněný muslim je totéž co umírněný nacista, tedy protimluv. Projděte si prezidentovy výroky v grafice.



Máme za sebou první "vzpouru" v uprchlickém táboře. Ty lidi drží za plotem, ale nejsou zločinci. Chtějí přesně to, co my: normálně, v klidu žít.



Bezpečnostní složky podle premiéra dostaly příkaz, aby zahájily razie na tržištích a zabavily a následně spálily všechny burky, které naleznou.



Politici se dušují, že nařízení nesouvisí s náboženstvím. Platí to prý i pro nošení helem v MHD či ve škole, pokouší se argumentovat.



Komentář Martina Fendrycha: Ombudsmanka Anna Šabatová rozvířila debatu o muslimech v Česku. Praktikujících je zde asi tisícovka. Podle sčítání se k islámu hlásí 3,5 tisíce lidí. Strach není namístě.



Stránku založila íránská novinářka, ženy na Facebook nahrávají své fotky a vyjadřují názory na politická nařízení v zemi.



Některé Íránky tak dávají na sociálních sítích najevo, co si o politických nařízeních, které jim ukládají povinnost se zahalovat, vlastně myslí.



Třiadvacetiletá žena se kvůli normě odstěhovala do Velké Británie.



Tradiční afghánské burky navíc byly převálcovány výrobky "Made in China"



Ženy se duchovnímu odmítly podřídit, na jeho pokus o zakrytí zareagovaly kopanci



Panovnice nečekala. Vzkázala mu, že šátek v mešitě je výrazem respektu