Poslanci německého Spolkového sněmu ve středu schválili zákon, který ruší možnost získat německé občanství už po třech letech. Napříště tak bude možné stát se německým občanem nejdříve po pěti letech. Zkrácený proces získání občanství pro obzvlášť dobře integrované cizince, takzvané turboobčanství, zavedla bývalá vláda kancléře Olafa Scholze teprve v loňském roce.
Poslanci německého Spolkového sněmu v prvním kole nezvolili předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze novým německým kancléřem. Nezískal potřebnou většinu 316 hlasů, když ho v tajném hlasování podpořilo jen 310 poslanců.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
První exit polly výsledků německých voleb zatím ukazují, že autoři průzkumů veřejného mínění jsou v Německu - na rozdíl od jiných zemí - přesní. Křesťanští demokraté (CDU) mají dle prvních odhadů 29 procent hlasů, protiimigranská a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) je druhá s asi 20 procenty. Následují Sociální demokraté (SPD) se 16 procenty a Zelení, kteří získali kolem 13 procent.
Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli.
Spojené státy procházejí krizí. Ne-li rovnou krizí svého politického systému, pak určitě krizí sebedůvěry. Mladí Američané si už nemyslí, že jejich země je výjimečná. Jde o tektonický pohyb, zatím ale nevíme, co bude jeho výsledkem.
Volby do Bundestagu ukázaly, že navzdory všem krizím u našich západních sousedů slábne extrém. Hlavním tématem se pro ně stala péče o klima.
Je ospalé zářijové dopoledne a na místním trhu v bezmála dvousettisícovém městě Hagen v Severním Porýní-Vestfálsku stojí víc politiků než běžných kolemjdoucích. V centru pozornosti je vysoký muž v brýlích s výraznými obroučkami, saku a teniskách. Christian Nienhaus kandiduje do německého spolkového sněmu, stejně jako jeho stranický šéf Armin Laschet. Ten by se rád stal novým německým kancléřem.
Nouzový stav se konečně stane minulostí. Radost ovšem kalí fakt, že stále nemáme k dispozici pravidla, jak pandemii udržet na uzdě mírnějšími prostředky.
Na internetových stránkách německého ministerstva hospodářství se v pátek pozdě odpoledne objevilo nenápadné oznámení. "Podezření na pokusy o podvod s koronavirovými podporami," stojí v titulku šestiřádkové zprávy. Její krátký obsah byl nicméně natolik závažný, aby kvůli tomu Německo okamžitě zastavilo skoro všechny kompenzace, které vláda vyplácí podnikům zasaženým pandemií.
Německá prokuratura obvinila ze špionáže německého občana, který podle ní předal plány budovy Spolkového sněmu (Bundestagu) ruské vojenské rozvědce GRU. S odkazem na čtvrteční vyjádření německých úřadů o tom informovala agentura Reuters.
Je to jen několik měsíců, co Německo trnulo nad podobnými, i když méně alarmujícími scénami, jaké se odehrávaly minulou středu v americkém Washingtonu. Na konci loňského srpna se odpůrci roušek a covidových opatření pokusili dostat do historické budovy spolkového parlamentu, Reichstagu. Už tehdy úřady začaly plánovat lepší zabezpečení, po dění v Kapitolu se chtějí poučit i v USA.
Poláci brání svou národní hrdost a víru, Maďaři národní výlučnost, Češi svůj konzum a drancující, utilitární vztah k přírodě.
Kdyby to nebylo k pláči, člověk by se nepřestával smát. Zatímco se nad půllitrem dohadujeme, jak nemocná je Greta Thunbergová, schvalují Němci jedno klimatické opatření za druhým. Lze se tomu jistě po česku posmívat, ta rozhodnutí ale dopadnou i na nás - ekonomicky vzato 17. spolkovou zemi.
Německý spolkový sněm v úterý spouští novou aplikaci, která bude zájemce informovat o veškerém dění v tamním parlamentu. Za jejím vývojem stojí česká technologická firma Ackee, která v minulém roce uspěla ve výběrovém řízení. Ačkoli se firmě podařilo získat významnou veřejnou zakázku v Německu, v tuzemsku se do státních zakázek nehrne. „V Čechách jde především o to, aby vše bylo transparentní a levné, což vede k degradaci kvality a není to pouze problém mobilní aplikace, ale i silnic a dalších věcí,“ říká pro Aktuálně.cz jeden z majitelů firmy Josef Gattermayer.
Ve volbách do Evropského parlamentu mohou uspět strany, které využívají strachu z migrantů.
Vývojáři české firmy Ackee získali zakázku německého Spolkového sněmu na vývoj mobilní aplikace, přes niž budou zájemci získávat informace o tamním parlamentu či sledovat jednání v přímém přenosu. Původně start-up tří spolužáků pražského ČVUT se rozhodl ignorovat zakázky pro tuzemské úřady a instituce a zamířil do zahraničí. České veřejné zakázky na IT jsou často tak špatně napsané, že jsou skoro nesoutěžitelné," říká jeden z majitelů Ackee Josef Gattermayer.
Bývalý šéf Bundestagu Norbert Lammert zná Angelu Merkelovou jako málokdo. "Je ideální kancléřkou pro sjednocené Německo," tvrdí o ní. V rozhovoru pro Aktuálně.cz zároveň kancléřce vyčítá chyby v uprchlické krizi. Merkelová Lammerta přemlouvala, aby kandidoval na prezidenta, on to však odmítl a ve svých téměř 70 letech se stal šéfem Nadace Konrada Adenauera. Ta je blízká Křesťanskodemokratické unii (CDU), tedy straně, kterou Merkelová vede a jejímž členem je i Lammert. Na své návštěvě Prahy mimo jiné varoval před vypisováním referend o zásadních politických otázkách. Upozorňuje, že na případný odchod z EU by Česko ekonomicky velmi doplatilo.
V Berlíně se v úterý poprvé sešel nově zvolený parlament. Je v něm rekordních 709 poslanců ze šesti poslaneckých frakcí. Poslanci si do čela Spolkového sněmu zvolili dosavadního ministra financí Wolfganga Schäubleho. Vedle konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, Alternativy pro Německo a FDP v parlamentu zasedají také sociální demokraté, Zelení a Levice.
Výsledek voleb v Německu je pro Česko zásadní a mimořádně dobrý. „Merkelní stabilita“ pomůže budoucí české stabilitě.
Deník Die Zeit zveřejnil výsledky počítačové analýzy volebních programů německých stran. Jejich texty se podle studie stále prodlužují, oproti minulým volebním kampaním jsou ale optimističtější. Nejdelší slovo ze všech zkoumaných textů má 44 písmen a pyšní se jím liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vyzval Rusko, aby přestalo destabilizovat Ukrajinu. A potvrdil, že USA stojí za společnou obranou NATO. Nyní přijel do Hamburku na summit nejvyspělejších ekonomik G20. Zde se už poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na rozdíl od přátelské atmosféry, kterou zažil ve čtvrtek ve Varšavě, čeká nyní Trumpa minové pole problémů - především odpor členů G20 proti jeho zahraničně-ekonomické politice.
Německo hodlá zpřísnit postup vůči rodičům, kteří odmítají nechat své děti očkovat. Pokud Spolkový sněm ve čtvrtek schválí nový zákon, budou muset mateřské školy hlásit rodiče, kteří se o očkování svých potomků alespoň neporadí s lékaři. Rodičům pak bude hrozit vysoká pokuta.
Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz začíná v průzkumech veřejného mínění ztrácet na kancléřku Angelu Merkelovou a její křesťanské demokraty. Podle nového průzkumu agentury Ipsos se před blížícími se parlamentními volbami na podzim vytrácí u Schulze "efekt nové tváře". Křesťanským demokratům Angely Merkelové ale samotné vítězství v parlamentních volbách nemusí stačit k sestavení funkční vlády. jejich hlavní rivalové - sociální demokraté, Zelení a krajní levice (Die Linke) - mají pořád reálnou šanci získat v německém parlamentu většinu.
Nizozemce čekají v polovině března parlamentní volby. Podle průzkumů už několik měsíců vede protiislámská, krajně pravicová Strana pro svobodu, v jejímž čele stojí populista Geert Wilders. I kdyby ve volbách zvítězil, má jen malou šanci, že se stane premiérem. Koalici s ním totiž mnoho stran odmítá. Jeho vítězství ve volbách by nicméně mohlo povzbudit populistické strany v dalších zemích, shodují se čeští europoslanci.
Poslanec Spolkového sněmu Martin Patzelt potkal dva mladíky v kostele, pozval je na večeři a pak ubytoval. Pomohl jim najít i práci.
