Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata bojovali proti komunistické totalitě a za svobodu a demokracii v Československu. Přelomový verdikt vydali historikové a právníci z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kteří zkoumali protikomunistický odpor poválečné české skupiny.
„Mašínové bojovali proti komunistům se vším všudy, tedy i zabíjením. Ale taky věděli, že když je komunisté chytnou, skončí sami úplně stejně. To, že se jim nepodařilo vyvolat větší masu odporu proti režimu, na té věci nic nemění,” říká historik Jiří Pernes, spoluautor nového dílu Dějin zemí Koruny české věnovaného rokům 1948 až 1956.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Skupinu bratří Mašínů, jejíž útěk do Západního Berlína v roce 1953 bývá označován za jeden z největších příběhů studené války, navrhla sněmovna na státní vyznamenání. Dříve to opakovaně zkoušel Senát, nikdy ale neuspěl. Je na čase to změnit. V době, kdy si připomínáme osmdesáté výročí heydrichiády a sledujeme hrdinný ukrajinský boj za svobodu, by se ocenění pro Mašíny stalo velmi výmluvným gestem.
Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Celovečerní film o bratrech Mašínech začne v srpnu natáčet režisér Tomáš Mašín podle scénáře Marka Epsteina. Hlavní role ztvární Oskar Hes a Jan Nedbal, v dalších se objeví Matěj Hádek nebo Tatiana Dyková. Premiéra je naplánována na 26. října 2023.
Balet libereckého Šaldova divadla v pátek poprvé uvedl tragikomickou taneční gangsterku Mašíngun Brothers, kterou inspiroval příběh bratří Mašínů z 50. let minulého století. Podle režiséra Štěpána Benyovszkého nejde o historickou rekonstrukci. "Ale snažíme se zůstat věrní postavám tak, jak fungují uvnitř příběhu, který předkládáme," říká.
Pražské Divadlo Na Jezerce uvedlo premiéru nazvanou Mašíni. Příběh bratrů nazývaných hrdiny odboje i vrahy autor a režisér Jan Jirků překvapivě postavil na obsazení "sklepáckých" herců Milana Šteindlera s Janem Slovákem a přidal provokující podtitul: "Bojovali s Hitlerem, bojovali s Gottwaldem, bojovali s Havlem."
Přesně před sedmdesáti lety se odehrála jedna z nejvýraznějších a nejrozporuplnějších odbojových akcí bratří Mašínů. Aby si v odporu vůči komunistickému režimu opatřili zbraně, přepadli stanici Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích blízko Prahy. Při akci zabili jednoho příslušníka. Boj bratří Mašínů proti státní moci vyvrcholil v říjnu 1953, když po ozbrojeném střetu uprchli z Československa.
Zdena Mašínová mladší byla desítky let přesvědčená, že ví, kde komunisté pohřbili její matku. Spoléhala na informace, které obdržela v roce 1956 od hrobníka. Archeologická sonda však nyní ukázala, že nebyly přesné. Archeolog Jan Havrda, který vedl průzkum na ďáblickém hřbitově v Praze, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že nyní je už málo pravděpodobné, že se ostatky Mašínové ještě někdy najdou.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
Ve věku 88 let ve čtvrtek zemřel Vladimír Hradec, který v 50. letech minulého století spolupracoval s protikomunistickou odbojovou skupinou bratří Mašínů. Do plánů skupiny zasvěcen nebyl a do jejích akcí se přímo nezapojoval, za ukrývání zbraní byl ale odsouzen do vězení, ve kterém strávil deset let.
Když před dvěma lety získala Zdena Mašínová, dcera protinacistického odbojáře Josefa Mašína, rodný statek v Lošanech zpět, prohlásila, že na něm chce vybudovat památník. Nyní to vypadá, že už brzy dostane konkrétní obrysy. Na Památník tří odbojů, jak by se měl jmenovat, bude koncem srpna vypsána veřejná sbírka. Spolek, který ji iniciuje, peníze od státu nechce. Výsledný projekt by měl v Lošanech připomínat nejen činy generálmajora Mašína, ale i další hrdiny tří odbojů.
Podivná ironie historie. Pražské Ďáblice využívali jako místo pro hromadné hroby nacisté, po válce byl určen válečným zločincům, aby do nich následně komunisté pohřbívali své odpůrce. Kousek vedle sebe tak leží například vysoce postavený nacista Karl Hermann Frank, komunističtí političní vězni a pravděpodobně i strůjci atentátu na Reinharda Heydricha. Kromě pátera Josefa Toufara nedošlo k exhumaci žádného těla, což historik Petr Blažek považuje za ostudu.
Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Možná to bude jeden z nejkontroverznějších českých komiksů, podobně jako příběh jeho protagonistů, bratří Mašínů, patří k nejkontroverznějším v československých dějinách. Stejnojmenné komiksové zpracování cenami ověnčeného knižního bestselleru Zatím dobrý od Jana Nováka, které právě vydala nakladatelství Argo a Paseka, vyznívá rozporuplně.
Doufala jsem, že dojde ke spravedlnosti, ale k té nedošlo, zločinný komunistický řád nebyl postaven mimo zákon, říká Zdena Mašínová. Jejího otce, člena legendární odbojové skupiny Tři králové, zavraždili nacisté, matku stál život pobyt v komunistickém vězení, bratři Ctirad a Josef se probili na Západ. Nebyl tu ani náznak norimberského procesu, pro morální stav národa to bylo velmi důležité, má to následky do dneška, míní Mašínová. Dnes žije v Olomouci, v domě naproti věznici, ve které ji komunisté v 50. letech drželi.
Příběh Mašínů mě strašně vzrušoval, jejich vojenské chování jde proti národnímu étosu mučedníků, tady opravdu v 50. letech probíhala občanská válka, byl vyhlášený třídní boj. Režim měl asi tři sta mrtvých, komunisti popravili 280 lidí, vězňů tu byly desítky tisíc, lidi mají zkreslené informace kvůli komunistické propagandě, říká spisovatel a scenárista Jan Novák, který mimo jiné napsal knihu o příběhů bratří Mašínů Zatím dobrý. Podle něj už není kam emigrovat, v USA, kde žil většinu života, teď vládne Trump. Je mi to stejně nepříjemné jako vláda podepřená komunisty, dodává.
Komunismus byl horší než to, co provedli v bývalém Československu nacisti, říká Josef Mašín, člen někdejší odbojové skupiny. Smrt tří lidí, které na začátku 50. let v tuzemsku tato skupina zabila, odmítá nazývat vraždou. Byla to občanská válka, kterou vyhlásili komunisté, my jsme odpověděli stejnými prostředky, vysvětluje Mašín. Hodně mladých lidí si podle něj nedovede představit, co komunismus byl. Vadí mu, že řada bývalých členů strany je stále ve vysokých funkcích. Také proto se zatím nechystá k návratu do vlasti, kde už bezmála 65 let nebyl. Mám špatný pocit z toho, jak se duch národa po roce 1989 vyvinul, dodává.
Ani nacisté nesebrali rodině popraveného Josefa Mašína rodný statek v Lošanech, toho se neštítili až komunisté o pár let později. Po šedesáti letech se dcera hrdiny Zdena může ujmout jeho správy.
