Podle britského ministra obrany je Rusko spoluzodpovědné za za smrt každého syrského civilisty, který přišel o život při nedávném chemickém útoku. Šéf britské diplomacie Boris Johnson v sobotu kvůli rostoucímu napětí okolo Sýrie zrušil návštěvu Moskvy původně plánovanou na pondělí. Londýn podle Moskvy situaci v Sýrii nerozumí.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson v sobotu kvůli rostoucímu napětí okolo Sýrie zrušil návštěvu Moskvy plánovanou na pondělí. V prohlášení uvedl, že jeho prioritou teď budou rozhovory s jeho protějšky ze skupiny největších vyspělých ekonomik G7 o situaci v Sýrii. Rozhodnutí přichází den poté, co USA bombardovaly syrskou leteckou základnu, odkud byl podle Západu veden úterní útok. "Odsuzujeme ruskou obhajobu Asadova režimu i po útoku chemickými zbraněmi na nevinné civilisty," uvedl Johnson, který odložil cestu do Moskvy už podruhé. Ruská strana to bude nejspíš vnímat jako urážku, neboť ještě v pátek avizovala, že se na Johnsovu návštěvu připravuje, napsal The Daily Telegraph.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek posílá do Londýna diplomatickou nótu kvůli osvobozujícímu rozsudku v kauze zabitého českého občana. Zaorálek se kvůli tomu ve středu sešel i s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem. Česko chce podle Zaorálka také slyšet ujištění, že národnost oběti nehrála při rozhodování soudu roli. Česko v nótě také žádá o informace, jaké zákonné procesy a postupy je možné z české či britské strany použít k revizi procesu.
Britská premiérka Theresa Mayová ujistila Gibraltar, že Velká Británie bude chránit zájmy tohoto svého zámořského území. Řekla to v neděli v telefonickém rozhovoru předsedovi gibraltarské vlády Fabianu Picardovi. Londýn podle ní nikdy nepřistoupí na to, aby o Gibraltaru rozhodovalo Španělsko. Evropská unie dala minulý týden najevo, že by Španělsko mohlo mít v případě rozhodnutí o budoucím vztahu Gibraltaru k EU právo veta.
Za jednou z největších událostí v britské poválečné historii - vystoupením Velké Británie z EU - stojí nenápadných 262 slov. Tzv. článek 50 Lisabonské smlouvy o Evropské unii dává jednotlivým státům možnost ze společenství vystoupit. Jak bude ale "rozvodové řízení" Británie s EU v praxi vypadat? Řada evropských politiků v tom nemá úplně jasno. Přečtěte si přehledně.
Co mají společného Geert Wilders, Donald Trump, Boris Johnson či Marie Le Pen? Kromě extrémních názorů na uprchlíky nebo pečlivé práce s veřejným míněním také blonďaté tupírované účesy, z jejichž bizarního vzhledu si svět utahuje. Některá média jejich peroxidové vlasy označují za poznávací znamení novodobých extremistů či za obchodní značku.
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson se loni vzdal svého amerického občanství. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zveřejněného seznamu ministerstva financí Spojených států, který obsahuje jména všech lidí, kteří se amerického občanství vzdali v závěru loňského roku. Šéf britské diplomacie tento krok již dříve avizoval. Johnson se jako Alexander Boris de Pfeffel Johnson narodil v roce 1964 v New Yorku anglickým rodičům, a kromě britského tak automaticky obdržel i americké občanství. Předloni v únoru ale oznámil, že se hodlá svého amerického pasu vzdát, aby dokázal svou loajalitu Spojenému království. Daně z prodeje svého domu v Londýně ještě v roce 2015 odvedl v USA.
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
O ochranu těch práv britských příslušníků, která jsou v ohrožení kvůli Trumpově exekutivnímu příkazu namířeného vůči muslimům, se mají postarat ministr zahraničí Boris Johnson a ministryně vnitra Amber Ruddová. Britská premiérka Theresa Mayová požaduje, aby se oba ministři obrátili na své americké protějšky. Podle BBC už Johnson i Ruddová začali situaci řešit.
Britská premiérka Theresa Mayová zatím nejjasněji naznačila, že její země po vystoupení z Evropské unie odejde i z jednotného evropského trhu. Její ministři přitom až dosud opakovali, že Británie si zachová výhody členství, i když přestane plnit některé povinnosti. Na jednotném trhu platí společná pravidla pro volný pohyb zboží nebo pracovní síly, což Británii vadí. Mayová však už podle médií pochopila, že vyjednání takové dohody není možné. Skotští politici proto hrozí, že budou požadovat nové referendum o nezávislosti.
Předčasný odchod zkušeného britského velvyslance při Evropské unii Ivana Rogerse může zahýbat celým procesem odlučování Velké Británie od zbylé sedmadvacítky. Přestože v jeho rezignaci vidí zastánci Brexitu šanci jmenovat místo něj někoho, kdo zastává stejný názor jako oni, podle některých médií Rogers svým krokem poukázal na chaos v britské vládě. List The Guardian uvedl, že diplomatovo rozhodnutí odhalilo, že struktura i strategie vyjednávacího týmu Velké Británie nemají pevné základy. Podle Londýna Rogersův krok "žádným způsobem nezmění harmonogram Brexitu".
Britská premiérka Theresa Mayová si proti sobě poštvala část britské veřejnosti i vlastní Konzervativní strany. Stačilo k tomu málo: obléknout si na interview drahé kožené kalhoty za zhruba 32 000 korun. Negativní reakce na sebe nedaly dlouho čekat. Mayovou veřejně zkritizovala zejména někdejší ministryně školství Nicky Morganová. A tučné sousto ukousl i britský bulvár.
Nevidím důvod, proč by se vztah Velké Británie a Česka měl měnit, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny britský ministr zahraničí. "Máme skvělou spolupráci například v bezpečnostní oblasti, v boji proti terorismu a ve vývozu jsme váš partner číslo čtyři," dodal Johnson.
Co bude obsahem úterních Hospodářských novin?
Ministr zahraničí Spojeného království Boris Johnson uctil v pátek v chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze památku českých a britských vojáků padlých ve válečných konfliktech. Připomněl spolupráci Britů a Čechoslováků během druhé světové války a položil věnce v kryptě, kde se chovávali parašutisté Gabčík a Kubiš. Johnson po pietníé akci setrval v kryptě několik minut o samotě a poté si prohlédl kostel.
Někteří politici v Londýně a Washingtonu varují před tím, že Rusové můžou období kolem amerických prezidentských voleb využít k ničivému útoku na východní Aleppo, které ovládají syrští povstalci. Šéf NATO i britský ministr zahraničí důrazně varovali Moskvu, ať to nedělá. Moskva si přesto chystá půdu pro případnou akci a v oblasti masivně soustředí vojenskou techniku. Ruské letouny na Aleppo shazují varovné letáky. Podobně před téměř 17 lety zasypaly i čečenskou metropoli Groznyj, krátce před ničivou ofenzivou.
Theresa Mayová v době před lidovým hlasování sice podporovala kampaň za setrvání Londýna v Evropské unii, podle příznivců tehdejšího premiéra Davida Camerona ale pouze velmi vlažně. Těsně před referendem dokonce uvedla, že Velká Británie je "dostatečně velká a silná, aby byla úspěšná i mimo EU". Záznam pořízený v květnu na setkání s investory v Goldman Sachs ale ukazuje, že podle Mayové by bylo pro Brity ekonomicky i z bezpečnostního hlediska lepší, aby zůstali v EU.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson proslul svými ostrými výroky už během kampaně před referendem o Brexitu. Nyní jimi občas zavaří i premiérce Therese Mayové, jejíž kancelář musí občas přiskočit a jeho slova uvést na pravou míru. Naposledy minulý týden, když Johnson hovořil o možnosti, že se Londýn zapojí do možné vojenské akce v Sýrii. "Žádné plány na vojenskou akci neexistují," opáčil kabinet.
Britští politici před červnovým referendem o vystoupení z Evropské unie lhali, je přesvědčen Marcus Ball, a proto je chce dostat do vězení. Prostřednictvím veřejné sbírky už od lidí za zhruba měsíc vybral 150 000 liber, aby měl na právníky. Chce shromáždit dva miliony liber. Před soud podle něj patří nejen stoupenci Brexitu Boris Johnson či Nigel Farage, ale i zastánci setrvání v Evropské unii.
