Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Měli bychom vědět, že bude hůř. Ale stále žijeme ve svobodné zemi. Je naší ctí postarat se o prchající. Ukrajinci nám ukázali, co západní Evropa už začala v pohodlí ztrácet – lásku ke svobodě.
Ruské jednotky na Ukrajině ostřelují celé obytné čtvrti Kyjeva, Charkova i dalších měst, těžké boje mění dříve výstavní ulice v hromadu sutin. Od začátku invaze podle odhadů amerických tajných služeb zemřely asi dva tisíce civilistů včetně dětí, pryč ze země kvůli ruské agresi utíkají miliony lidí. Podívejte se, jak ukrajinská města vypadala před úderem okupantů a co z nich zbylo nyní.
Ve vesnici Horenka na severozápadním okraji ukrajinského hlavního města patří střelba i dunění raket Grad ke každodenní realitě. Bojová linie je odsud vzdálená jen pár kilometrů. Většina ze zhruba čtyř tisíc obyvatel uprchla. Několik stovek těch, kteří zůstali, se po zintenzivnění bojů ukrývá v nouzových krytech. Jeden z nich i vesnici samotnou navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Reportéři Aktuálně.cz v sobotu zastihli poblíž Kyjeva jen pár set metrů od ruských vojsk bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Společně s ukrajinskými vojáky ve městě Irpiň pomáhal evakuovat stovky civilistů. V exkluzivním rozhovoru označil ruského prezidenta Vladimira Putina za "válečného zločince" a "maniaka". "Chráníme tady Evropu a celý svobodný svět," uvedl pro Aktuálně.cz.
Na házení do jednoho pytle, na odsouzení Rusů en gros raději zapomeňme, nechceme-li, abychom byli odsouzeni sami.
Rusko využívá při invazi na Ukrajinu zbraně v jiném poměru, než mnozí analytici očekávali. Dosud došlo k malému nasazení letectva i k méně intenzivnímu zapojení kybernetických útoků. V posledních dnech ale vidíme určitou změnu taktiky, která je pro civilisty brutálnější. Ta spočívá v nasazování dělostřelectva a raketometů vůči městům, uvádí pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Rakety a granáty dopadají na obytné domy, zatímco jejich obyvatelé prchají o kus dál přes most do relativního bezpečí. Berou si jen to nejnutnější, někteří v náručí nesou malé děti a po tvářích jim tečou slzy. Fotoreportér Aktuálně.cz Jakub Plíhal byl v Irpini na předměstí Kyjeva u toho, když minometný granát dopadl na místo, kudy jen o pár minut dříve prošli lidé.
Počet ukrajinských uprchlíků, kteří přicházejí do krajských center pomoci, je podstatně větší, než politici původně očekávali. Jen v Praze využilo centrum přes 10 tisíc uprchlíků. Velkou zátěž zažívají i v Ostravě a Olomouci, kde začali budovat nová a větší centra. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je v Česku přes 100 tisíc uprchlíků. Převažují ženy, děti a starší lidé.
Ministerstvo obrany eviduje podle vedoucí tiskového oddělení Jany Zechmeisterové 284 žádostí o zapojení do ukrajinských ozbrojených sil. V porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zájem zhruba na trojnásobek. Jde o podobný počet zájemců, kteří se obrátili do středy na Pražský hrad.
Irpiň bývalo poklidné univerzitní město ležící na stejnojmenné řece nedaleko metropole Kyjev. Pod město spadá i Hostomel, známé kvůli mezinárodnímu letišti, o něž se rovněž vedly těžké boje. Most přes Irpiň zničila ukrajinská armáda, aby zamezila postupu ruského agresora. Nyní jsou jeho trosky často jedinou cestou, kudy se mohou civilisté dostat pryč. Uprchlíci se však dostali pod palbu Rusů.
Britská televize Sky News evakuovala z Ukrajiny štáb, který nedaleko Kyjeva napadly ruské jednotky. Přepadení a zoufalý útěk do bezpečí před střelbou zaznamenala jejich kamera.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 79 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo bombarduje Charkov.
Angažmá Spojených států v současném střetu s Ruskem nemusí být - ani v intenzitě, ani svým trváním - automaticky opakováním toho, co si pamatujeme z časů studené války. Evropa si musí zaplatit kurs sebeobrany, jiná možnost není.
Osm dní po prvním bombardování Kyjev stále čelí náletům a ostřelování, ale ruská vojska zatím do hlavního města nevstoupila. Deník Aktuálně.cz se spojil s ukrajinským televizním moderátorem Serhijem Melnyčukem, který zde zůstal.
Ruská vláda netoleruje žádnou kritiku války, kterou prezident Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Na sociálních sítích se objevují videa, na kterých policie likviduje sebemenší protest veřejnosti. Invaze trvá už týden, začala ve čtvrtek 24. února a přinesla tisíce obětí. Přesný počet nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Podle OSN už z Ukrajiny od počátku invaze utekl více než milion lidí.
Kdyby Rusko zaútočilo i na nás, jak bychom se drželi? Jako Ukrajinci? Nebo jsme už příliš zpohodlnělí? Bránili bychom Česko stejně vášnivě? Tentokrát snad ano.
Desetitisíce ukrajinských rodin prchající před válkou si do sousedních zemí berou i své domácí mazlíčky. Většina států, jež mají hranice s Ukrajinou, se shodla na tom, že pro jednodušší vstup nebudou od majitelů psů, koček nebo fretek požadovat dříve nařízená opatření. Týká se to například prokazování pasu, očkování, testu na vzteklinu nebo čipu pod kůží.
Alexandra Markevičová utekla z Charkova v neděli. Popisuje, jak ruské střely téměř bez přestání dopadaly na její čtvrť. Se svým synem Pašou se proto dostala na vlakové nádraží a nakonec i do soupravy mířící na západ Ukrajiny. Když vlak zasáhla tlaková vlna z výbuchu, Markevičová si byla jistá, že vykolejí. Jeli však dál, až se dostali z doslechu explozí. Paša měl právě jedenácté narozeniny.
Pád Kyjeva do jednoho až čtyř dnů, rychlé obsazení klíčových ukrajinských letišť a základen a rozmístění ruských vojáků s předáním moci do rukou proruských politiků. Zhruba takto viděli ruskou invazi na Ukrajinu mnozí analytici ve dnech, kdy začala. Válka ale trvá už skoro týden a nic z toho se nestalo. Je navíc možné, že takové plány mělo i ruské vedení v Kremlu a nyní hledá řešení.
