Ukrajina si ve středu připomněla šest měsíců od začátku ruské invaze. Boje se mezitím přesunuly na jih a východ země a ani jedna ze stran není prozatím schopná jasného průlomu. Moskva doufala v rychlé vítězství během pár dnů a na několik měsíců nebo let trvající konflikt nebyla připravená, Kyjev je zase závislý na podpoře Západu, která ale může se zimou oslabit.
Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě - v ukrajinském Záporoží. S tím roste i strach z narušení bezpečnosti. Experti připomínají, že elektrárny nejsou projektované jako vojenské cíle. "S nynější situací kolem ukrajinské elektrárny zkrátka nikdo nepočítal," říká pro Aktuálně.cz jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Dodává však, že objekt něco vydrží.
Ruský prezident rozpoutal peklo. Zároveň s ním ale uvedl do pohybu také síly, které mu vzdorují a kterým nakonec podlehne. Nemá na ně.
Ukrajina napjatě vyhlíží středu 24. srpna, kdy oslaví výročí nezávislosti na Sovětském svazu a zároveň si připomene šest měsíců od začátku ruské invaze. Země se po několika úderech na ruské cíle na Krymu a útoku, při kterém v Moskvě zemřela dcera krajně pravicového ideologa Alexandra Dugina, obává, že Kreml chystá vyostření bojů. Ruská tajná služba FSB už z atentátu obvinila Kyjev.
Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s nedělním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Chce pomoci s opravou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat.
Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu jeden z ruských vojáků velmi detailně a kriticky promluvil na sociálních sítích o svých zkušenostech z bojů, přičemž se i podepsal. Pavel Filatjev zveřejnil své podrobné deníkové zápisky, kde popisuje nízkou morálku armády, neprofesionální výcvik i barbarství, kterého se vojáci po jeho boku dopouštěli.
Šéf ukrajinské atletiky Jevhen Pronin se po přepadení země ruskou armádou přeškolil na elitního pilota dronů. Je tak úspěšný, že na jeho hlavu Rusové dokonce vypsali finanční odměnu.
Válka na Ukrajině v poslední době pro Moskvu ani Kyjev nepřinesla žádný zlomový moment, který by situaci zvrátil ve prospěch jedné či druhé strany. Bezpečnostní experti proto dál sledují výhrůžky ruského prezidenta Vladimira Putina o možném použití jaderných zbraní.
Poté, co přežila druhou světovou válku, žila Marija Nikolajevna rušný a spokojený život. Vychovala dvě děti, pracovala jako inženýrka v sovětském leteckém průmyslu a opečovávala rodinný dům v Charkově. Jak stárla, obzory se jí zúžily na byt ve druhém patře. Když se letos po ruské invazi vrátila do země válka a její dům zasáhly bomby, Marijin svět se zmenšil na sklepení na druhém konci města.
Berlínské úřady nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu, odůvodnění úřadů označil za jalové. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaneí vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce mezi svou zemí a Ruskem. Po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat "ostražití vůči klamům Západu", informovala agentura Reuters.
Čtyřletá Liza Dmytrijevová zemřela ve čtvrtek společně s dalšími 23 lidmi během ruského raketového útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Zatímco její matka bojuje v nemocnici o život, tělo malé holčičky pohřbili v neděli pozůstalí na místním hřbitově.
Po ruské armádě zůstávají na Ukrajině důkazy o vraždění a mučení civilistů i města srovnaná se zemí. Jak se může dít to, co svět viděl v záběrech a na fotografiích z Mariupolu, Buči nebo Irpini? Odpovědi nabízí ve své analýze na ruskojazyčném opozičním serveru Meduza.io historička holokaustu Ksenia Krimerová, která se zabývá vlivem válek a totalitních režimů na lidské chování.
Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření. Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Známá ukrajinská zdravotnice Julija Pajevská, kterou ruské invazní síly v polovině března zajaly v Mariupolu, je po třech měsících na svobodě. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a potvrdila agentura AP, která hovořila s jejím manželem. Pajevská v březnu předala agentuře AP videozáznamy z obléhaného Mariupolu, které šokovaly svět.
Devětašedesátiletá Ukrajinka Anna Ivanovna z Charkova se, aniž by o tom věděla, stala hvězdou kremelské propagandy, její podobizna se objevuje na billboardech, plakátech i coby graffiti po celém Rusku. Mašinerie Moskvy z ní za několik týdnů udělala symbol údajné podpory invaze mezi běžnými Ukrajinci a proslavila ji coby "Bábušku Z" podle písmena, kterým okupační vojáci označují svou techniku.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Pokud Moskvu nezastavíme, ztratíme své nejzákladnější hodnoty. Pohltí je strach a převálcuje bezduché ruské prázdno.
Před začátkem ruské ofenzívy na Donbase varoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, že svět uvidí boje připomínající druhou světovou válku. Předpověď se zatím naplňuje v Severodoněcku. Rusové a Ukrajinci zde proti sobě stojí v brutální městské bitvě, podle agentury Reuters v jedné z nejkrvavějších od začátku invaze.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
