Novela Ostře sledované vlaky patří k nejúspěšnějším prózám Bohumila Hrabala. Do všeobecného povědomí se dostala díky stejnojmennému oscarovému filmu Jiřího Menzela, avšak má za sebou celou plejádu jevištních adaptací. V Divadle pod Palmovkou, tedy nedaleko autorova někdejšího bydliště, ji v novém nastudování režiséra Jakuba Krofty uvádějí coby oslavu života a mladé generace.
Laskavá a nezaměnitelná poetika jeho filmů přinesla Jiřímu Menzelovi světový úspěch už na začátku režisérské kariéry. V roce 1967 získal za Ostře sledované vlaky, natočené podle románu Bohumila Hrabala, Oscara pro cizojazyčný film. Podle Hrabalových knih točil Menzel i později. Zemřel před pěti lety, 5. září 2020 ve věku 82 let.
„Utopenec pro mě znamená nádhernou, obyčejnou hospodu s dřevěnými stoly, plzeňským pivem a starými, usměvavými číšníky v bílých košilích a černých kalhotách,“ říká šéfkuchař Martin Svatek. Sklenice plná lahodných špekáčků naložených v kyselém nálevu, proložených cibulí a kořením, to je sen snad každého Čecha. Kde se v hospodách vzala takhle lahůdka a kdo jí zvládl sníst nejvíc najednou?
Hláška "To zas bude v alejích nablito" ze Slavností sněženek odkazuje na středočeskou osadu Kersko, která je místo běžných ulic řazena do očíslovaných alejí a kterou ve svých knihách proslavil Bohumil Hrabal. Místní mu byli nejen zdrojem inspirace, ale také dobrými přáteli. "Turisty neměl rád, nechtějte vědět, co na ně křičel, když sem za ním někdo přijel," vzpomíná literátův přítel René Elstner.
Nové podněty k výkladu knih jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů 20. století hledají odborníci na mezinárodní konferenci nazvané Bohumil Hrabal neidylický. Začala tento čtvrtek v Nymburce, potrvá do soboty. Příspěvky z prvního dne se točily okolo spirituality, poetiky, širokého spektra metafor nebo křesťanských motivů v autorově díle.
Upozornit na mnohoznačnost tvorby spisovatele Bohumila Hrabala a přehlížené aspekty jeho díla chtějí pořadatelé mezinárodní konference nazvané Bohumil Hrabal neidylický. U příležitosti 110. výročí autorova narození, které připadlo na 28. března, ji uspořádají Městská knihovna Nymburk s Univerzitou Karlovou.
Bohumil Hrabal se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor nevšedního pozorovacího talentu a strhujícího vypravěčského stylu. V každém i v jakékoli situaci se snažil najít pověstnou "perličku na dně" naděje a chuti do života. 28. března uplynulo 110 let od jeho narození, podívejte se na zásadní momenty jeho života.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
"Se šípkovou! Se zelím!" Film Slavnosti sněženek, ve kterém se hádají dva myslivecké spolky o jednoho divočáka, je pověstný nejen několika dnes už zlidovělými hláškami, ale také výstižně vykreslenou atmosférou vesničky Kersko. Natáčení však nebylo jednoduché.
Téměř tisícovka lidí dorazila na sobotní mimořádnou prohlídku chaty spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku. Před ní se utvořila dlouhá fronta, pořadatelé museli kvůli velkému zájmu prodloužit návštěvní dobu. V průběhu více než šesti hodin nakonec objektem prošlo 960 lidí, uvedl historik Pavel Fojtík z Polabského muzea.
Sebevražda skokem z pátého patra pražské Nemocnice na Bulovce, původně vysvětlovaná jako pád po krmení holubů, ukončila v roce 1997 život velkého světového spisovatele Bohumila Hrabala. Neukončila však život jeho díla.
U příležitosti 25. výročí úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala bude tuto sobotu zpřístupněna jeho chata v Kersku na Nymbursku. Středočeský kraj ji koupil koncem loňského roku, v plnohodnotné muzeum by se měla proměnit do dvou let. Mimořádně se mohou Hrabalovi milovníci do chaty podívat jen 5. února od 10 do 16 hodin.
Nová expozice v chatě spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku by se měla otevřít v březnu 2024, kdy si připomeneme 110. výročí spisovatelova narození. Středočeský kraj chatu, kde Hrabal napsal většinu svých knih, před dvěma lety koupil a připravuje v ní stálou výstavu, která připomene spisovatelův život a tvorbu.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková s radním Václavem Švendou ve středu podepsali memorandum o vzájemné spolupráci, která by měla vést ke zpřístupnění chaty Bohumila Hrabala v Kersku veřejnosti. Kraj by měl o koupi chaty jednat v listopadu. Hejtmanka po podpisu řekla, že není jasné, zda kraj chatu koupí.
Činohra libereckého divadla F. X. Šaldy znovu nastudovala hru Obsluhoval jsem anglického krále, kterou před 32 lety otevírala zdejší malou scénu. Adaptace stejnojmenného románu Bohumila Hrabala má v Malém divadle premiéru tento pátek. Stejně jako v září 1989 režíruje Petr Palouš. Nechystá ale kopii tehdejší inscenace.
Nenápadná chata v osadě Kersko je na prodej za necelých 12 milionů korun. Žil v ní i Bohumil Hrabal, kterého místní inspirovali k povídkové knize Slavnosti sněženek. Ministerstvo kultury teď zvažuje, že objekt koupí.
V chatové osadě Kersko na Nymbursku, proslavené knihami Bohumila Hrabala, se uplynulou sobotu sešly stovky spisovatelových příznivců na tradiční akci nazvané Hrabalovo Kersko. Pořadatelé pro ně přichystali program, v němž nechyběla vyprávění hostů.
Filmový kritik Kamil Fila v retrodíle svého pořadu vysvětluje, proč jsou Slavnosti sněženek jednou z nejvěrnějších adaptací knih Bohumila Hrabala. Dozvíte se také, ve kterých scénách účinkuje přímo autor předlohy. A jedna z nejvtipnějších scén v historii celého českého filmu? Na place to nejspíš žádná velká legrace nebyla, připomíná Fila. Podívejte se na video.
Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o historii obcí a měst, které se před 100 lety staly součástí Prahy, je bonusový. Týká se Libně, jež se k metropoli přidala už o 20 let dříve. Proměnu z romantické venkovské krajiny na obří průmyslové předměstí lze zaznamenat už v první polovině 19. století, kdy v místě vznikly první továrny. Až do 2. světové války zde také stálo rozsáhlé židovské město.
Jak dobře znáte pražské hospody? Podle autorů průvodce Praha ožralá se v nich od 19. století formoval společensko-kulturní život. "Tady se vedly řeči a z řečí povstávaly osobnosti, situace, nadosobní smysl," říká spisovatel Radim Kopáč. Knihy a povídky od Hrabala, Haška nebo Bondyho by bez pravidelných dostaveníček a vysezených důlků v pražských hostincích nikdy nevznikly. Víte, kde kdo sedával?
