Podle pondělní studie vlastní procento nejbohatší populace totéž, co zbylých 99 procent. Ekonomové ale tato data označili za nesmysl, protože autoři jednoduše vzali majetek, od kterého vždy odečetli dluhy. Podle této metody by platilo, že mezi nejchudšími obyvateli Země jsou z 20 procent zastoupení Evropané a Američané.
Rozdíl mezi menšinou nejbohatších a zbytkem obyvatel se v posledních 12 měsících neobyčejně prohloubil, uvedla nevládní organizace Oxfam. Před tradičním Světovým ekonomickým fórem v Davosu vyzvala jeho účastníky, aby se postavili proti zvyšování této nerovnosti.
Dvě třetiny obyvatel Česka jsou podle průzkumu CVVM pro progresivní zdanění. Celkem 64 procent dotázaných soudí, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy. Progresivní zdanění častěji podporují lidé nad 60 let, dále se základním vzděláním nebo vyučení, nezaměstnaní a voliči levice. Daňovému systému v Česku nerozumí 61 procent občanů, ukázal také průzkum.
Podle studie Akademie věd ČR vyrůstalo pět procent Čechů v rodinách, které vycházely se svým příjmem jen s velkými obtížemi. Většina z těchto lidí se pak má v dospělosti lépe, velké potíže s penězi hlásí jen každý čtvrtý z této skupiny.
Akademie věd ČR zjistila, že Češi uvádějí v průzkumech o desetinu nižší příjmy, než jaké skutečně mají. Své příjmy podhodnocují hlavně lidé s vyššími výdělky. Vědci porovnali čísla uváděná přímo domácnostmi s "objektivními" čísly od zaměstnavatelů nebo sociální správy. Znamená to zřejmě, že už tak nízká míra chudoby v Česku je ve skutečnosti ještě nižší.
Nejbohatší procento lidí v Česku platí na daních méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Důležitou příčinou této situace je velmi nízké zdanění podnikatelů oproti zaměstnancům. Ekonomové z think-tanku IDEA navrhují jednoduchou změnu, která by zdanění lidí s nejvyššími příjmy narovnala a celý daňový systém zprůhlednila.
Více než tři čtvrtiny Čechů zaujímají spíše negativní postoj vůči majetným lidem. Pouze 27 procent oslovených souhlasí s tvrzením, že bohatí lidé jsou pracovitější než ostatní. Podle sociologa se tento jev objevuje silněji v postkomunistických zemích.
Pořadí na prvních třech místech žebříčku časopisu Forbes se proti loňsku nezměnilo. Nejbohatším Slovákem zůstává Andrej Babiš, který je jediným eurovým miliardářem. Druhý je Ivan Chrenko z developerské společnosti HB Reavis, třetí pak spolumajitel finanční skupiny Penta Jaroslav Haščák.
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Největší střední třída na světě je v Číně. V počtu lidí náležících k této vrstvě země překonala Spojené státy. Do střední třídy řadí banka Credit Suisse, která sčítání provedla, lidi s majetkem od 1,2 do 12 milionů korun.
Čistá hodnota finančního bohatství na obyvatele v Česku loni stoupla o 50 tisíc na 305 tisíc korun. Uvádí to studie skupiny Allianz, která počítá veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. V celosvětovém žebříčku patří Česku 28. místo, první je Švýcarsko.
Petr Kellner zůstává nejbohatším Čechem podle časopisu Forbes i podle časopisu Euro. Na druhém místě je shodně Andrej Babiš. Trojkou podle Forbesu je Radovan Vítek, podle Eura Pavel Tykač. Odlišuje se i výše jmění, které oba magazíny odhadly.
Dolarových milionářů v Česku přibývá výrazně rychleji, než je celosvětový průměr. Přispívá k tomu i růst reálného HDP, státní úspory, růst cen nemovitostí a historicky nejvyšší přebytek zahraničního obchodu. Jejich počet loni vzrostl o více než desetinu na rekordních 21 400 lidí. Celosvětově jich přibylo téměř 920 tisíc na celkových 14,6 milionu. Vyplývá to ze zprávy o světovém bohatství, kterou dnes prezentovala společnost Capgemini.
Jmění v hodnotě nad 100 tisíc dolarů má kolem 200 tisíc českých domácností, tedy asi pět procent, zatímco v západní Evropě je to 61 procent a v USA 54 procent.
Českých dolarových miliardářů na seznamu nejbohatších lidí světa poprvé ubylo. Loňskou šestici opustil Zdeněk Bakala.
Podíl světového majetku v držení jednoho procenta nejbohatších se ze 44 procent v roce 2009 zvýšil na 48 procent v roce 2014 a v roce 2016 překročí 50 procent.
Česká republika patří do třicítky států s nejlepšími podmínkami k životu, spočítal institut Legatum v novém indexu prosperity.
Na přelomu tisíciletí kralovaly žebříčku podle HDP na obyvatele Spojené státy americké, Norsko a Hongkong. Letos to bude jiná trojice.
Hranice pro vstup do prestižní "čtyřstovky" byla zatím nejvyšší od roku 1982, kdy časopis Forbes začal žebříček sestavovat.
Česká verze časopisu Forbes spočítala majetek čtyřiceti nejbohatších Čechů. Je mezi nimi jediná žena.
