Ruské letouny se možná zapojí do vzdušných úderů proti Islámskému státu. Po jednání s Barackem Obamou to řekl Vladimir Putin. Jinak ale na Valném shromáždění OSN nenaznačil, jaké jsou jeho úmysly v Sýrii, kam nyní posílá vojáky a mnoho zbraní. Zatímco Kreml označil Asada a Kurdy za jediné bojovníky s teroristy, Bílý dům syrského prezidenta považuje za tyrana, který shazuje bomby na děti.
Šest pick-upů, munici a další vojenské vybavení předali syrští povstalci frontě An-Nusra, která se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida. Syřané patří do skupiny, které cvičí americká armáda. Její zástupci uvedli, že jsou pro ni takové zprávy velmi znepokojivé.
Rusko nabízí USA společný boj proti Islámskému státu. Podle agentury Bloomberg se jedná o možném odchodu prezidenta Bašára Asada, přičemž základní struktury jeho režimu by zůstaly zachovány. Putin posílá do Sýrie zbraně, těžkou techniku i vojáky. Není jasné, zda chce jen zachránit pro Asada část syrského území, nebo se zapojí do ofenzivy proti povstalcům a Islámskému státu. Čeká se na jeho pondělní projev v OSN.
Ve stanovém městečku Míná nedaleko Mekky se zřejmě střetly dvě skupiny poutníků, v následné tlačenici zemřelo 717 poutníků. Zraněno bylo dalších více než 860 lidí. Ministerstvo vnitra se kloní k tomu, že jedna ze skupin věřících nedodržela stanovené pokyny a vyrazila vykonat rituál kamenování Satana mimo stanovený harmonogram. Mezi mrtvými je nejméně 131 Íránců, íránský prezident Hasan Rúhání už vyzval vládu Saúdské Arábie, aby přiznala odpovědnost za tuto katastrofu.
Tábor je domovem 79 000 Syřanů, kteří doufali, že se vrátí domů hned po pádu prezidenta Bašára Asada. Věci se ale nevyvíjejí tak rychle, jak si přestavovali, takže tábor už není jen dočasným útočištěm. Mnozí tam založili zahradu a někteří vysazují stromy, které ale ponesou ovoce až za několik let.
Obchodní lodě jsou - stejně jako všechna ostatní plavidla - vázána námořním právem a jejich posádky musí na moři poskytnout pomoc lidem v nouzi. Dříve takové případy byly vzácné, kvůli desetitisícům uprchlíků na cestě z Afriky a Blízkého východu do Evropy jsou však nyní stále častější a zachránci musí řešit řadu zásadních otázek. "Nevíme, koho bereme na palubu. Ti lidé nemají dokumenty ani registraci. Co kdyby mezi nimi byli třeba členové hnutí Islámský stát, kteří by loď násilím obsadili?" vysvětluje představitel bahamské dopravní společnosti Campbell Shipping.
Pozemní cesta do Sýrie je kvůli vleklé válce nemožná. Moskva proto pro dodávky zbraní režimu syrského prezidenta Bašára Asada využívá svoji Černomořskou flotilu. Lodě, které mají vojenskou techniku často jen na horní palubě, totiž nepodléhají kontrolám, a tak například tureckou stranu v Bosporské úžině o své přítomnosti pouze informují.
Svědectví 58 lidí, jež Islámský stát opustili od loňského roku, zpracovalo londýnské výzkumné centrum. Tato radikální skupina je podle nich příliš brutální nebo zkorumpovaná. Přeběhlíci jsou také zklamáni tím, že život pod Islámským státem je příliš tvrdý a že se organizace dopouští zločinů proti jiným sunnitským muslimům.
Židovský stát s nedůvěrou nahlíží na vzrůstající ruskou vojenskou angažovanost v Sýrii a premiér Netanjahu přijel vyřešit otázky, jak zabránit případným kolizím ruských a izraelských letadel nad Sýrií. Po jednání s ruským prezidentem Putinem uvedl, že Izrael a Rusko budou koordinovat své vojenské akce v Sýrii, aby zabránily případným ozbrojeným incidentům.
Odvrací Rusko pozornost od svého podílu na válce na Ukrajině? Sociální sítě i média začaly propírat kremelskou vojenskou pomoc režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva přiznala, že Damašku poskytuje vojenskou asistenci, zvěsti o budování letecké základny ale popírá. Důkazy, že by přímo v Sýrii bojovali Rusové, rovněž neexistují, ačkoliv se internet hemží jejich fotografiemi.
Mezi 38 mrtvými je podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) i 14 dětí. Režim prezidenta Bašára Asada ztrácí v boji proti rebelům pevnou půdu pod nohama, pomoc mu poskytuje i Rusko. Americký ministr obrany John Kerry vyzval svůj protějšek Sergeje Lavrova, aby vysvětlil posilování ruské vojenské angažovanosti v Sýrii.
Kdo jsou lidé, kteří strávili na útěku mnohdy i několik let. Co je vedlo k tomu, že opustili rodnou zemi? A proč se - na vratkých přeplněných lodích - vydali na nebezpečnou cestu do Evropy přes Středozemní moře?
Tisíce uprchlíků, pobývajících v táborech na Blízkém východě, stále častěji vzhlížejí směrem na Západ. V uprchlických táborech jich mnoho prožilo několik let. Bez naděje na návrat do své domoviny stále častěji končí v rukou pašeráků, nebo v náborech Islámského státu. Na cestu do Evropy nemají peníze. Mnohým pak strach brání nasednout do vrtkavých, dřevěných bárek. Život v táboře je příliš těžký, shodují se.
Silná písečná bouře se přehnala přes část území Blízkého východu. V Libanonu zavinila smrt dvou lidí. Další trpí dýchacími potížemi. Písečný prach doprovázený velkou vlhkostí se má pomalu rozptylovat.
Premiér Bohuslav Sobotka v reakci na řeč Jean-Clauda Junckera znovu odmítl nový návrh kvót, podle nichž by měla Evropa přijmout 160 tisíc uprchlíků. Sobotka považuje za klíčové opatření ochranu hranic. Souhlasí s ním i šéf lidovců Pavel Bělobrádek, podle něhož je možnost vybrat si uprchlíky klíčová pro jejich integraci. Opoziční ODS označila nový návrh za projev bezradnosti Evropské komise.
Oblast Blízkého východu sužuje písečná bouře. Prohnala se Izraelem, Libanonem, Sýrií, v odpoledních hodinách se rozšířila i na Kypr. Zabila už pět lidí, tisíce dalších jsou v nemocnici. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nechodili ven. Na Kypru trápí obyvatele i vysoké teploty okolo 41 stupňů. Na ostrově se nachází 3500 českých turistů, kteří jsou podle cestovní kanceláře CK Fischer v pořádku.
Organizace spojených národů potřebuje navýšit rozpočet svých agentur, které pečují o 40 000 000 běženců po celém světě. Hlavní komisař UNHCR António Guterres varuje před nenávratnými škodami. V Iráku už musela být uzavřena zdravotnická centra, v uprchlických táborech dochází jídlo. To běžence vrhá do spárů pašeráků lidí či radikálních organizací typu Islámský stát.
Prezident Francois Hollande - v reakci na zprávy o chystaných útocích proti Francii - oznámil, že francouzská letadla budou monitorovat situaci v Sýrii. "Mým úkolem je zajistit, abychom měli co nejvíce informací o hrozbách vůči naší zemi, ... proto jsem požádal ministra obrany, aby od zítřka (úterý) umožnil průzkumné lety nad Sýrií, které nám umožní zvážit letecké údery proti Islámskému státu."
Relativní bohatství a blízkost těchto zemí k Sýrii vzbuzuje na sociálních sítích i v tradičních médiích otázku, zda tyto státy nemají větší povinnost než Evropa přijímat Syřany.
Radikálové z Islámského státu už zničili Belův chrám a Baal-Šaminův chrám. V pátek k nim přibyly i tři historické věžové hrobky.
