Internet tento týden obletěla videa tří amerických stíhaček F-15E, které byly v neděli nad Kuvajtem omylem sestřeleny vlastním spojencem. Zpočátku se spekulovalo, že za zničením letounů stál pozemní systém protivzdušné obrany. Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal však mohl za incident jediný pilot kuvajtské stíhačky F/A-18 Hornet.
Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
Spojené státy během sobotních úderů proti Íránu vůbec poprvé v bojových podmínkách nasadily sebevražedné útočné drony LUCAS (Low-Cost Unmanned Combat Attack System). Americký systém přitom vychází z íránského Šáhidu, který Rusko nasazuje při útocích na ukrajinská města.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
Ajatolláh Alí Chameneí podle deníku New York Times (NYT) instruoval své nejbližší okolí, jak postupovat, pokud by se stal terčem případného vojenského úderu Spojených států a Izraele. Íránský režim má podle všeho připravené náhradníky pro klíčové posty i krizový plán, jak převzít velení v případě chaosu.
V Íránu na konci prosince začaly velké protesty, kvůli kterým jsou v zemi tisíce mrtvých a zatčených. Teokratický režim odpojil internet, a je tak velmi obtížné zjistit, co se v zemi opravdu děje. Podobný problém mají i studenti, kteří jsou v Česku a mnohdy netuší, co se děje jejich blízkým.
„Obří loďstvo právě míří k Íránu,“ hrozil ve středu americký prezident Donald Trump. Ten v posledních dnech znovu stupňuje tlak na islámský režim v Teheránu. Podle analytiků by Trump rád zopakoval úspěch, který se americké armádě povedl ve Venezuele. Od útoku ho ovšem odrazují američtí spojenci v regionu.
Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 bojovníků Islámského státu. Uvedla to Kurdská koalice Syrských demokratických sil (SDF). Islamistům se v pondělí podařilo utéct během intenzivních bojů mezi syrskou armádou a SDF v okolí věznice. K bojům došlo poté, co selhala nedělní dohoda o příměří.
Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Zatímco Íránem otřásají největší protivládní protesty za poslední roky, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí má podle zpravodajských informací připravený plán útěku do Moskvy. Scénář by měl být aktivován v případě, že by bezpečnostní složky přestaly potlačovat nepokoje a teokratický režim by ztratil kontrolu nad ulicemi.
Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
Rok uplynul od chvíle, kdy se syrský režim zhroutil rychlostí, která šokovala i dlouholeté pozorovatele blízkovýchodního regionu. V prosinci 2024 povstalecké síly během několika dní postupovaly přes jih a střed země, obsazovaly jedno město za druhým a prakticky bez odporu vstoupily do Damašku.
Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Americký prezident Donald Trump v přijal pondělí svůj syrský protějšek Ahmada Šaru. Ten byl v minulosti členem teroristických organizací. Spojené státy na něj v minulosti dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Schůzka proběhla bez novinářů a společných prohlášení. Podle analytiků jde Trumpovi o geopolitické zájmy v Sýrii, zatímco Šara potřebuje dostat svou zemi z ekonomické izolace.
Egyptská média informovala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vstoupila ve čtvrtek v platnost. Situace přesto zůstává napjatá a podle politoložky Evy Taterové je současné příměří spíše křehkou snahou uklidnit situaci a zlepšit životy místních lidí s nejistým výsledkem. „K opravdové mírové dohodě je však stále hodně daleko,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V září 1970 došlo k největšímu synchronizovanému únosu letadel. Na jediné pouštní ploše v Jordánsku se během několika dnů shromáždila hned tři velká dopravní letadla, která tam přinutili přistát palestinští teroristé z Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Čtvrté letadlo přistálo v Káhiře. Stroje skončily v plamenech, rukojmí se však vrátili domů živí. Na rozdíl od některých únosců.
