Byli ještě na základce, když se poprvé dostali na pódium. "Začátky nám ulehčili 'strejdové' z Hanspaulky, například Krausberry nám nabízeli roli předskokana na svých koncertech," vzpomínají bubeník a zpěvák Milan Cais a baskytarista Mardoša z Tata Bojs. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o hudebním podhoubí na Hanspaulce, reedici Biorytmů, chystaném překvapení k sametové revoluci i nové desce.
Rok od roku bohatší světelná výzdoba v městech negativně působí na lidský organismus. Podle místopředsedy České astronomické společnosti Pavla Suchana by proto lidé měli se světly raději šetřit a chovat se ohleduplně. Jaký dopad má nejčastěji používané modré světlo na lidské zdraví a kde si odpočinout od světelného znečištění?
Denní světlo nastavuje naše vnitřní hodiny, s letním časem bychom celou zimu vstávali do tmy, upozorňuje fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podobně jako další vědci tvrdí, že pro člověka je standardní čas lepší než ten letní, protože hlavně v zimě je dříve vidět. Ranní světlo je pro lidi kruciální, většina z nás jsou večerní typy a máme tendenci se zpožďovat, a je to právě ranní světlo, které způsobuje, že se předběhneme a žijeme přesně ve formátu 24 hodin, vysvětluje Illnerová.
Člověk neustále zmenšuje přirozená životní teritoria divokých zvířat. I pouhá lidská přítomnost v těchto lokalitách může přinést trvalé následky, a živočichové jsou proto nuceni měnit svůj biorytmus.
Američtí vědci Jeffrey Hall, Michael Rosbash a Michael Young učinili z chronobiologie uznávaný vědecký obor. Zkoumá biologické hodiny v těle organismů, pomáhá tím také odhalovat podstatu řady civilizačních chorob. Nyní za své poznatky dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Oficiální stránky nobelprize.org vysvětlují, co přesně vědci dokázali a v čem je to pro lidstvo důležité.
Ranní ptáčata se těší lepší postavě a mají ukázněné stravovací návyky. Naopak ti, co ponocují, mají sklon k přejídání. Navíc se méně věnují sportovním činnostem. Tvrdí to vědci z Alabamské univerzity ve své studii, kterou publikovali v časopisu Obesity. Tento závěr prokázali na vzorku 1854 mužů a žen ve věku od pětadvaceti do čtyřiasedmdesáti let
Noc ze soboty na neděli bude o hodinu delší. Lidé si ve 03:00 středoevropského času posunou hodinky zpět na 02:00. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle energetiků se ale střídání letního a zimního času projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
V neděli 25. října ve tři ráno v noci končí letní čas. Přechod na ten zimní sice přináší ráno hodinu spánku navíc, má i svá rizika. Společnost je totiž nastavena na tzv. skřivany, tedy "ranní ptáčata". Sovy, tedy lidé, jejichž tělo potřebuje pozdě usínat a pozdě vstávat, tak musejí fungovat i v době, kdy na to jejich tělo není připraveno. "Zimní čas připravuje sovy o potřebnou dobu strávenou na přirozeném světle, což může přinést psychologické problémy, a sova si může ještě více připadat odtržená od společnosti," říká Denisa Janečková, vedoucí pracovní skupiny pro spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví.
Rozhovor se senátorem Petrem Šilarem o iniciativě proti změně času
