Za zelenou bránou, mezi domy a vilkami "pražské vesnice" Bílé Hory, stojí fotbalové hřiště s hospodou, které zkušení kuchaři před časem vdechli nový život. Pod kaštany tu poblikávají světýlka, dřevěné lavice lákají k posezení, a i když vstup nepůsobí extra lákavě, uvnitř to voní tak, že nebudete chtít odejít. A proto po chvíli pochopíte, že tohle není klasický podnik u sportoviště.
Biflování letopočtů dokázalo potrápit mnoho generací českých studentů. Když se řekne Zlatá bula sicilská, bitva na Moravském poli nebo Magna charta libertatum, málokdo si vybaví, o co přesně šlo. Roky, kdy ke klíčovým událostem domácích i světových dějin došlo, jsou přesto řadě lidí povědomé. Zkuste, jestli si ještě vzpomenete, kdy vymřeli Přemyslovci po meči nebo kdy Napoleon zvítězil u Slavkova.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci,” říká historička Ivana Čornejová. Její knihu Temno o době pobělohorské vydalo nakladatelství Paseka.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a následná doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci” říká historička Ivana Čornejová a dodává: „Mnoho Čechů již o starších dějinách nemá žádné povědomí. Bitva na Bílé hoře je už trochu zapomenuta.”
Česko si připomíná 400 let ode dne, kdy kat Mydlář na Staroměstském náměstí na rozkaz habsburského císaře popravil 27 "českých" pánů, rytířů a měšťanů a ukončil tak stavovské povstání. Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle historičky Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně. Nebyla to likvidace elity, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Češi si v neděli připomněli výročí jedné z nejhorších porážek ve svých dějinách. Bitva na Bílé hoře před 400 lety nastartovala období českých dějin, pro které se vžilo označení "doba temna". Podle historičky Ivany Čornejové si ale Češi událost během staletí v lecčem přikreslili. "Český národ rozhodně nezanikl, nedocházelo ani k násilné germanizaci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Smíření je krokem k tomu, aby byla z národa sňata kletba Bílé hory, můžeme se mít rádi, říká prezident spolku České studny a spoluautor Iniciativy smíření 2020 David Loula. Žiju v klášteře, který byl vyvražděn protestanty. Pokud ale budeme proti sobě, tak jsme prohráli všichni. Víc než za bitvu bychom se jako katolíci měli omluvit za její následky, míní provinciál řádu františkánů Jakub Sadílek.
Impulsem pro stržení sloupu v roce 1918 bylo výročí bitvy na Bílé hoře, řada radikálů měla pocit, že republika nevypadá tak, jak si představovali. Sloup se stal záminkou, líčí historik Petr Blažek, spoluautor knihy o Mariánském sloupu Duchovní střed Evropy. Svrhnout spontánně sloup, který má sedmdesát tun, by nešlo, takže to byla předem připravená a pseudorevoluční akce, dodává.
Stovky lidí dorazily v sobotu k pražské oboře Hvězda, aby si zde připomněly bitvu na Bílé hoře z roku 1620. Od dopoledních hodin zde návštěvníci mohou prohlížet či nakupovat repliky historických předmětů a kostýmy, poslechnout si dobovou hudbu nebo přednášky. Samotná rekonstrukce bitvy je na programu odpoledne. Příchozím rozdávají organizátoři roušky a respirátory.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí se stal hromosvodem společenských nálad. Smírčí kříž na Bílé hoře je šancí na čistý vzduch po bouřce.
Vedle kontroverzní napodobeniny mariánského sloupu bude v Praze brzy instalována další připomínka historických událostí z první poloviny 17. století. V den 400. výročí bitvy, která se v českých zemích stala symbolem náboženské a národnostní intolerance, vztyčí sestry kláštera benediktinek na Bílé hoře společně s Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví smírčí kříž.
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Obnovené zřízení zemské z roku 1627 nastolilo habsburský absolutismus. Pozor, ten dárek má magickou moc.
Stovky let staré město, které se může pyšnit bohatou historií, mnoha kulturními památkami i přírodními rezervacemi v okolí.
Glosa Martina Fendrycha: Nepochybujme, že na počet vypitých piv a panáků Kabáti předčili koncert Rolling Stones na Strahově. Kultura má čím dál větší grády.
Spisovatel realistické historické prózy Alois Jirásek pracoval jako učitel v Litomyšli a Praze a za první republiky byl zvolen poslancem.
