Reklama
Reklama

Berlín


Požár berlínského mrakodrapu Europa-Center
Požár berlínského mrakodrapu Europa-Center
Požár berlínského mrakodrapu Europa-Center

Na střeše berlínského mrakodrapu Europa-Center hořelo, zasahovaly desítky hasičů

Hasiči v úterý asi po hodině zlikvidovali požár na střeše berlínského mrakodrapu Europa-Center. Na místě nebyl nikdo zraněn a večer má být v budově obnoven normální provoz, napsala tisková agentura DPA. Na místě zasahovalo kolem 60 hasičů. Příčina požáru zatím není jasná. Podle listu Berliner Morgenpost ale oheň zřejmě způsobila technická závada trafostanice. V mrakodrapu, z jehož střechy se valil hustý černý dým, je mimo jiné nákupní centrum. Policie nařídila evakuaci celé budovy.

Policie Německo, Polizei - ilustrační foto
Policie Německo, Polizei - ilustrační foto
Policie Německo, Polizei - ilustrační foto

Ve dvou německých městech se střetli místní se syrskými žadateli o azyl. Čtyři lidé byli zraněni

Čtyři lehce zraněné si vyžádaly dvě rvačky mezi žadateli o azyl a Němci. V obci Sangerhausen ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se střetly zhruba dvě desítky místních s několika žadateli o azyl původem ze Sýrie. K druhému střetu došlo ve Schwerinu, metropoli spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa. Policie nyní incidenty vyšetřuje, zda šlo o útoky s xenofobním motivem.

Požár v nemocnici v Bochumi
Požár v nemocnici v Bochumi
Požár v nemocnici v Bochumi

V německé Bochumi hoří nemocnice. Dva lidé zemřeli, šest zraněných je v kritickém stavu

Více než 200 hasičů bojovalo s rozsáhlým požárem univerzitní nemocnice v německém městě Bochum, plameny dostaly pod kontrolu až ráno. Dva lidé zemřeli a 15 dalších utrpělo zranění. Šest z nich je v ohrožení života a u třech jsou zranění vážná, uvedla policie. Příčina neštěstí není dosud známa. Vyšetřovatelé nevylučují, že ho založila jedna pacientka. Oheň vypukl v jednom z pokojů pro pacienty v šestém patře a rozšířil se po celé budově. Hasiči byli přivoláni o půl třetí ráno.

Reklama
Virtuální univerzita Kiron
Virtuální univerzita Kiron
Virtuální univerzita Kiron

Na jeho dům padaly bomby, do Evropy musel doplavat. Virtuální škola ho teď vrací zpět do života

Zakladatelé internetové univerzity Kiron mají ambiciózní plán – chtějí zajistit bezplatné univerzitní vzdělání běžencům po celém světě. Kromě online výukových kurzů od nejprestižnějších světových univerzit nabízí studentům z řad uprchlíků také jazykové kurzy či psychologickou poradnu. Během prvního roku fungování se Kironu podařilo poskytnout vzdělání více než třem tisícům běženců.

Kenenisa Bekele vítězí v Berlínském maratonu 2016
Kenenisa Bekele vítězí v Berlínském maratonu 2016
Kenenisa Bekele vítězí v Berlínském maratonu 2016

Bekele vyhrál Berlínský maraton v druhém nejlepším času všech dob

Etiopan Kenenisa Bekele vyhrál Berlínský maraton ve druhém nejrychlejším čase historie 2:03:03. Trojnásobný olympijský vítěz z dráhy zaostal za dva roky starým světovým rekordem Dennise Kimetta z tradičně rychlé berlínské trati o šest sekund. Mezi ženami zvítězila jeho krajanka Aberu Kebedeová v čase 2:20:45. Čtyřiatřicetiletý Bekele, světový rekordman na pět a deset kilometrů, porazil po nástupu v závěrečných dvou kilometrech dalšího z favoritů Wilsona Kipsanga. Bývalý keňský držitel světového rekordu na maratonské trati zaostal za aktuálním maximem 2:02:57 o 16 sekund. Třetí skončil další Keňan Evans Chebet. Letošního 43. ročníku se zúčastnilo více než 41 000 běžců ze 125 zemí.

Angela Merkelová
Angela Merkelová
Angela Merkelová

Německo nebylo na tolik uprchlíků připraveno, připustila Merkelová. Své rozhodnutí by ale neměnila

"Kdybych mohla, vrátila bych čas o mnoho, mnoho let zpátky, abych se spolu s celou vládou a všemi, kdo nesou zodpovědnost, mohla lépe připravit na situaci, která nás v pozdním létě 2015 zastihla spíše nepřipravené," řekla šéfka německé vlády. Nedostatečné vysvětlení uprchlické politiky považuje za jeden z důvodů, proč její Křesťanskodemokratické unie (CDU) skončila v nedělních volbách v Berlíně až druhá, navíc s nejhorším výsledkem v dějinách.

Reklama
Protesty proti TTIP v Berlíně
Protesty proti TTIP v Berlíně
Protesty proti TTIP v Berlíně

Proti CETA a TTIP. Do ulic vyšly kvůli obchodním dohodám desetitisíce Němců

Desítky tisíc lidí demonstrují v Berlíně a dalších šesti německých městech proti dohodám o volném obchodu, které chce Evropská unie uzavřít s Kanadou (CETA) a USA (TTIP). Pořadatelé původně očekávali, že svou nespokojenost s chystanými smlouvami dají najevo až statisíce Němců. Policie počet účastníků hlavního protestu v Berlíně odhadla na 30 000, v Kolíně nad Rýnem se podle ní sešlo 10 000 demonstrantů, v Hamburku 6000 a ve Frankfurtu nad Mohanem 5000. Demonstrace, které jsou i v Mnichově, Lipsku a Stuttgartu, uspořádalo 26 organizací, mezi nimiž jsou odbory, církevní skupiny i ekologičtí aktivisté. Vadí jim mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí či spotřebitelů.

Vlajková loď Deutsche Bahn ICE 4
Vlajková loď Deutsche Bahn ICE 4
Vlajková loď Deutsche Bahn ICE 4

Nová vlajková loď Deutsche Bahn se jmenuje ICE 4. Bude mít větší okna i internet

Nejnovější model vlakové soupravy ve středu představila Deutsche Bahn v Berlíně. Vlajková loď ICE 4 by měla na železnici jezdit od konce příštího roku, nahradit má soupravy starší. Oproti nim má například delší vagony, tedy i více míst k sezení, větší okna, místa pro jízdní kola, ale také klimatizaci či speciální osvětlení. Jeho předchůdce ICE 3 však disponuje větší maximální rychlostí, spotřebuje však více energie.

Reklama
Joachim Gauck oznamuje, že už nebude kandidovat.
Joachim Gauck oznamuje, že už nebude kandidovat.
Joachim Gauck oznamuje, že už nebude kandidovat.

Gauck: Německo musí dostát závazku pomáhat uprchlíkům. I Němci museli kdysi odejít, připomněl

"Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná," řekl spolkový prezident Joachim Gauck několika stovkám převážně starších přítomných, když v asi půlhodinovém projevu srovnal osud před více než 70. lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky. Dnešní uprchlíci stejně jako dříve vysídlení podle něj prožívají složitou a často traumatickou cestu z domova, smutek ze ztráty, ale také pocit, že jsou ve své nové vlasti cizí.

Merkelová před Úřadem vlády
Merkelová před Úřadem vlády
Merkelová před Úřadem vlády

Merkelová si Čechy nezískala, píší německá média. Její cesta na východ EU úspěchem korunována nebude

Německá média hodnotí čtvrteční návštěvu Angely Merkelové v Praze. Podle jejich názoru se kancléřce nepovedlo české politiky přesvědčit, aby podpořili závazné uprchlické kvóty. Média si rovněž všimla i protestů proti Merkelové a toho, kdy neznámý muž chtěl najet do kolony s kancléřkou, která právě mířila na Úřad vlády. Podle německých listů je cesta do Česka pro kancléřku zklamáním.

Angela Merkelová v roce 1982 v Praze
Angela Merkelová v roce 1982 v Praze
Angela Merkelová v roce 1982 v Praze

Merkelová se jako vědkyně na stáži v Praze učila vařit knedlíky, domluvila se i česky

Když bylo Angele Merkelové kolem třiceti let, dodělávala si doktorát na pražském Ústavu organické chemie a biochemie. Během půlročního pobytu v Česku a následného občasného dojíždění do Prahy se spřátelila s několika českými vědci, s nimiž se dosud vídá. Váží si například bývalého šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka, který ji do ústavu přijímal, přátelí se i se svým bývalým školitelem Zdeňkem Havlasem. Oba doufají, že se se svou bývalou kolegyní během její čtvrteční krátké návštěvy Prahy alespoň na chvíli setkají. V rozhovoru to popisuje Zdeněk Havlas, kvantový chemik a bývalý šéf dnes nejbohatšího českého vědeckého pracoviště těžícího z odkazu profesora Antonína Holého.

Reklama
Němečtí vojáci
Němečtí vojáci
Němečtí vojáci

Němci zvažují obnovení branné povinnosti. Verbování by spustili například při obraně hranic NATO

Se znovuzavedením branné povinnosti počítá návrh nové koncepce civilní obrany, kterou by ve středu měla schválit vláda. Branná povinnost byla v Německu zrušena před pěti lety. Němci by do armády nastoupili v případě, že by bojové jednotky potřebovaly civilní podporu, například při obraně hranic NATO. Podle některých je opětovné zavedení branné povinnosti navzdory napětí mezi Západem a Ruskem a islamistickému terorismu zbytečné.

Běženec v Německu
Běženec v Německu
Běženec v Německu

Uprchlíci věří v demokracii a chtějí silného vůdce. Hodnotový žebříček mají shodný s odpůrci migrace

Podle průzkumu berlínské Vysoké školy médií, komunikace a hospodářství považuje 86 procent dotázaných uprchlíků demokratický systém za nejlepší. Zároveň však chtějí silného vůdce a použití násilí v případě nutnosti zachování pořádku. Podle autorů průzkumu se postoje uprchlíků v mnohém shodují s postoji voličů Alternativy pro Německo (AfD), která imigraci odmítá. Většina uprchlíků také nesouhlasí s tím, aby gayové a lesby dávali najevo svou orientaci. S konzumací alkoholu, který islám zakazuje, však nemají problém dvě třetiny běženců.

Policisté na hlavním nádraží v Mnichově.
Policisté na hlavním nádraží v Mnichově.
Policisté na hlavním nádraží v Mnichově.

Německo chce posílit bezpečnostní složky. "Řada lidí má strach," říká ministr vnitra

Ministr vnitra Thomas de Maiziére představil balíček opatření, který obsahuje posílení německých bezpečnostních složek, integraci přistěhovalců, ale také přísnější postup proti těm imigrantům, kteří se dopustí trestného činu nebo projeví sympatie s terorismem. Jeho přijetí by mělo vést k lepší prevenci extremismu a možných dalších útoků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama