Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na Ukrajině na straně Ruska, řekla známá běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. Uvedla, že boje za svobodu na Ukrajině a v Bělorusku nelze od sebe oddělovat, protože se obě země navzájem ovlivňují. Podle ní by proti režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka Západ měl přijmout stejně důrazné sankce jako ty, které uvalil na Rusko.
Miloval jsem impérium. Už není a můj život je teď šedivý, praví první. Rusko může být jedině velké a mocné, nebo nebýt, dí druhý. Rusové jsou Bohem vyvolený národ, tvrdí třetí. Nejsou to hlasy vyhecované současnou propagandou a válkou na Ukrajině: to jsou výpovědi, které už na přelomu tisíciletí sesbírala spisovatelka Světlana Alexijevičová.
Vláda Petra Fialy chce připravit ruské a běloruské podnikatele a firmy přímo napojené na režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka o možnost získávat v Česku veřejné zakázky. Kabinet zváží i možnost zabavit jim majetek. Vláda se na tom shodla na svém posledním jednání. Jde o reakci na ruskou válečnou agresi na Ukrajině podporovanou Běloruskem.
Od začátku války na Ukrajině hrálo Bělorusko dvojí roli. Jednak odtud vedl jeden ze směrů ruského útoku a z Minsku je také ruská armáda zásobovaná. A zároveň se objevily zprávy, podle kterých tamní železničáři zablokovali vlakové spojení a vojáci odmítli se přidat k invazi na Ukrajinu. Existuje ale i odboj matek, říká Franak Viačorka, poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské.
Přes pět milionů lidí uprchlo z Ukrajiny od začátku ruské invaze koncem února. Uvádí to Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Nejvíce lidí odešlo do Polska, Německa a Česka. Přes milion lidí skončilo také v Rusku, často nedobrovolně. Část Ukrajinců se do země vrátila.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ochotně poskytl prostor pro invazi na Ukrajinu. Rusové z běloruského území bombardují sever země dělostřelectvem a z tamních základen létají ruské letouny a helikoptéry. Plán ale nevychází podle představ. Zatímco se lavírující Lukašenko zatím nechce přímo zapojit do války, běloruské márnice zaplňují těla ruských vojáků.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
Boje na severozápadě ukrajinského hlavního města Kyjeva, téměř obklíčeného ruskými vojsky, pokračovaly i o víkendu. Bombardování raketami Grad a střelba do civilních objektů byly slyšet hlavně z okolí města Irpiň. Tisíce lidí se odtud pokoušely dostat přes zničený most do Kyjeva. Na místě byli v sobotu také reportéři Aktuálně.cz Josef Pazderka a Jakub Plíhal.
Na házení do jednoho pytle, na odsouzení Rusů en gros raději zapomeňme, nechceme-li, abychom byli odsouzeni sami.
Kvůli invazi na Ukrajinu se od Ruska distancuje řada českých i zahraničních firem. Největší developerská společnost v Česku Central Group nyní oznámila, že přestane Rusům a Bělorusům prodávat nemovitosti. Výjimku dostanou jen ti, kteří se od ruské politiky písemně distancují. Omezováním klientů dle národnosti se už ale dříve zabývaly soudy. Podle ČOI nelze jednoznačně říct, zda jde o diskriminaci.
Pobaltí spojuje se zbytkem NATO pouze 104 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem. Na jednom jejím konci leží Bělorusko, na druhém Kaliningradská oblast, ruská exkláva. A právě na ni trojice pobaltských států dlouhodobě upozorňuje. V době ruské invaze na Ukrajinu nervozita ještě roste. "Nesmíme se stát členy NATO druhé kategorie," říká pro Aktuálně.cz litevský poslanec Laurynas Kasčiūnas.
"EU s námi bude daleko silnější," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Evropského parlamentu v Bruselu, kam se ve středu na dálku připojil. Vzkázal, že Ukrajina nyní bojuje za svobodu a mír a chrání bezpečí celé Evropy. Za to si podle něj zaslouží nejen verbální podporu, ale i přijetí do EU. Europoslanci vyzvali k zahájení procesu a pasování Ukrajiny na kandidátskou zemi.
Boje na Ukrajině stále pokračují. Ruská armáda pomalu postupuje dál a ostřeluje velká města. O Kyjev i Charkov se svádí těžké boje, ale ukrajinská vláda je má stále pod kontrolou. Delegace obou stran se schází na ukrajinsko-běloruské hranici, zatímco Minsk zvažuje, že do války na pomoc Kremlu vyšle i vlastní jednotky. Jaká je momentální situace na bojišti?
Ačkoliv se Západ zabývá hlavně napětím na hranicích Ukrajiny, probíhající cvičení ruské armády v Bělorusku znervózňuje i pobaltské země. Nyní své spojence v NATO varují, že by se ruští vojáci mohli natrvalo usadit blízko hranice aliance. "Pro Litvu je důležité, aby v zemi byla větší vojenská přítomnost partnerů NATO," prohlásila například premiérka Ingrida Šimonytéová.
