Raketové vlaky Moloděc se na kolejích tehdejšího Sovětského svazu objevily poprvé v polovině 80. let. Staženy z výzbroje ruské armády byly v roce 2005 - v rámci dohody o snížení počtu strategických zbraní START II. Teď se Moskva k tomuto projektu vrací. První zkoušky železničních raketových komplexů by se měly uskutečnit koncem letošního roku.
Bělorusové budou muset být opatrní při používání nové měny. Do konce roku budou platit jak staré, tak i nové peníze, které se nápadně podobají euru. Po tu dobu mohou obchodníci a zákazníci při nákupech využívat jakýchkoli kombinací starých a nových peněz. Centrální banka škrtla čtyři nuly, a tak je běloruský rubl nyní silnější než ten ruský. Problém ale je, že denominace neznamená posílení měny. Průměrný plat v Bělorusku bude 718 rublů 29 kopějek a průměrná penze 291 rublů 18 kopějek.
Bělorusko na začátku července provede takzvanou denominaci, tedy snížení hodnoty platidel. Jeden americký dolar v současné době stojí 22 tisíc běloruských rublů. Země k tomuto citlivému manévru přistopila v návaznosti na vysokou inflaci a dopady finanční krize v Rusku. Na běloruských bankovkách v červenci zmizí čtyři nuly. Bělorusko provedlo denominaci naposledy přes 16 lety, kdy do roku 2000 vstoupilo škrtnutím tří nul své národní měny.
Třicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 30 lety o sobě nadále dávají vědět v sousedním Bělorusku. Prodává a zpracovává se tam mléko, ve kterém radioaktivní látky desetinásobně překračují množství, jež místní normy považují za přípustné. Firma Milkavita odmítla jako "nemožné" uznat, že zpracovává radioaktivní mléko, a tvrdila, že její vlastní testy prokazují, že stopy radioaktivních izotopů v dodávkách jsou hluboko pod normou.
Ministři zahraničí 28 zemí Evropské unie se dohodli na zrušení sankcí vůči Bělorusku. Po přijetí příslušných právních dokumentů tak skončí zmrazení majetku a zákaz cest do EU celkem 170 lidí a tří firem. V platnosti dál zůstane zbrojní embargo a sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení režimu nepohodlných aktivistů. Nyní rušené sankce už unie loni v říjnu pozastavila.
Po středeční nehodě běloruského autobusu u České Skalice zůstává v náchodské a královéhradecké nemocnici šest zraněných. Jeden zraněný chlapec se nachází ve velmi vážném stavu. Většina ostatních dětí je již zpět na cestě do Běloruska. Nehoda se stala ve středu po 11:00 na silnici k Hořičkám, zájezdový autobus s 47 pasažéry sjel z hlavní silnice. Na vrstvě rozbředlého sněhu dostal smyk a převrátil se na pravý bok do pole mimo silnici.
Litva ve středu vyzvala své sousedy, členy Evropské unie, aby blokovali nákup elektřiny z jaderných elektráren, které se Rusko chystá postavit u litevských hranic a jejichž bezpečnost není podle Litevců zaručená. Litevský ministr energetiky Rokas Masilius označil projekty ruských reaktorů na západě Běloruska a v ruské enklávě u Kaliningradu za "nebezpečí pro sousední státy". Jaderná elektrárna, kterou Rusové stavějí u města Ostrovec na severozápadě Běloruska asi 50 kilometrů od hranic s Litvou, má být v provozu v roce 2018. Stavba elektrárny v Kaliningradské oblasti je od roku 2013 u ledu. Litva se minulý měsíc připojila k polské a švédské síti.
Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky na východě země. Klid zbraní má platit od nadcházející půlnoci. Předchozí příměří bylo uzavřeno k začátku nového školního roku v září a vydrželo poměrně dlouho, až do nedávného vzplanutí nových šarvátek. "Klíčový problém, který zůstává dosud nevyřešen, je pokračující ostřelování na frontové linii. Právě proto jsme se domluvili na úplném a bezpodmínečném klidu zbraní, počínají od 00:00 v noci z 22. na 23. prosince," uvedla hlavního ukrajinského vyjednávače, bývalého prezidenta Leonida Kučmy Darka Oliferová.
Soud ve městě Hrodno na západě Běloruska v pátek odsoudil k trestu smrti osmadvacetiletého recidivistu, který při loupežném přepadení v září 2013 zabil sekyrou dvě prodavačky a loni v listopadu stejným způsobem třetí. V Bělorusku, které jako jediná evropská země trest smrti nezrušilo, čeká odsouzeného poprava výstřelem do týla. Ivan Kuljaš se navzdory radám obhájců odmítl proti trestu odvolat a verdikt očekával. Vrah má za sebou už několik let vězení kvůli krádežím a vloupáním. Verdikt je druhým hrdelním trestem vyneseným letos v Bělorusku.
Evropská unie od soboty pozastaví na čtyři měsíce sankce vůči třem běloruským společnostem a 170 Bělorusům, včetně autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Sankce tak budou pozastaveny vůči většině osob a všem firmám, na které byly dosud zacíleny. Lukašenko, označovaný roky za posledního diktátora v Evropě, v posledních měsících sehrával roli prostředníka mírových rozhovorů mezi ukrajinskou vládou a proruskými povstalci. Rovněž propustil politické vězně. Nedávno byl již popáté zvolen prezidentem.
Volby podle odhadů zřejmě ani tentokrát neohrozily pozici jednašedesátiletého Alexandra Lukašenka. Současnému prezidentovi, jehož vládu bývalá americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová před deseti lety označila za "poslední diktaturu v Evropě", se postavili tři soupeři. Demokratická opozice se na společném uchazeči nedokázala domluvit. Asi stovka příznivců opozice se po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky. Demonstrace po nějaké době v poklidu skončila, uvedla agentura AP.
Slovenští fotbalisté překvapivě prohráli s Běloruskem 0:1 a zkomplikovali si cestu na evropský šampionát do Francie. Ukrajina totiž v souběžném zápase stejným výsledkem vyhrála nad Makedonií.
Běloruské spisovatelce Světlaně Alexijevičové poblahopřál k udělení letošní Nobelovy ceny za literaturu už ve čtvrtek běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Informovala o tom agentura BelTA, podle níž dnes Lukašenko řekl, že proti Alexijevičové nic nemá. Spisovatelka je přitom vůči běloruskému režimu velmi kritická.
Nejvýznamnější literární ocenění - Nobelovu cenu za literaturu - získala dnes běloruská disidentka Světlana Alexijevičová. Volba je to odvážná i žánrově, je to vlastně Nobelova cena za publicistiku. Mnoho literárních porot přitom stále ještě jako velkou literaturu chápe pouze beletrii či poezii. Jedno ze zásadních děl Alexijevičové, Doba z druhé ruky, vyšlo letos v českém překladu Pavly Boškové a nakladatel Vladimír Pistorius by rád vydal česky i její další dílo Zinkoví hoši – rozhovory o válce v Afghánistánu.
Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová byla za favoritku považována už od roku 2012, ale teprve letos jí Švédská královská akademie cenu udělila. A to za "polyfonické psaní, které je památníkem utrpení a odvahy v naší době".
Ve švédském Stockholmu byla oznámena laureátka čtvrté letošní Nobelovy ceny - za literaturu. Stala se jí sedmašedesátiletá spisovatelka z Běloruska. Její dílo je podle Švédské královské akademie "památníkem utrpení a odvahy v naší době".
Na šest let poslal do vězení polský soud agenta polské kontrarozvědky za to, že prozradil služební tajemství běloruské vyzvědačce, do níž se zamiloval. O zatím nepravomocném verdiktu informoval polský tisk. O tom, že jeho milá pracuje ve službách běloruské tajné služby KGB, věděl a nadřízení mu písemně zakázali se k ní i jen přiblížit. Agent ji ale varoval, že se o ni kontrarozvědka zajímá, a prozradil i další tajné informace. "Třiačtyřicetiletá Běloruska Olga S. byla pohledná žena s oslnivým úsměvem, soudě podle fotografie ze zatykače," napsal polský deník Gazeta Wyborcza. Zmizela již před sedmi lety.
Alexandr Lukašenko nechce velkou ruskou leteckou základnu nedaleko hranic s Lotyšskem, členskou zemí Severoatlantické aliance. Alespoň to tvrdí před nedělními volbami, po kterých se více než pravděpodobně už popáté stane prezidentem. Od vypuknutí ukrajinské krize si Lukašenko udržuje od Moskvy určitý odstup, ale běloruská ekonomika je závislá na ruské a v minulosti obvykle Minsk nakonec udělal to, co po něm Vladimir Putin chtěl. Evropská unie se však chystá zrušit sankce proti běloruskému režimu poté, co byli propuštěni političtí vězni.
Ministerstvo zahraničí připravilo aktualizovanou koncepci lidských práv. Nově se v ní klade důraz i na sociální práva, která jsou podle ministra Lubomíra Zaorálka stejně důležitá jako ta politická. "Máte lidi, kteří nemají základní práva v sociální oblasti," říká k tomu šéf diplomacie. Česko podle něj nebude ustupovat z důrazu na lidská práva, postoj je ale nutné přizpůsobit aktuální situaci. I proto vidí Zaorálek jako jedinou šanci, jak přimět Čínu k dodržování lidských práv, aby spolu západní státy spolupracovaly.
