Měl si vzít volno, místo klidu na dovolené v Turecku ale záhadně zmizel - a pravděpodobně vyrazil jachtou směrem k ruskému Soči. Bývalý běloruský státní úředník Anatolij Kotov se přidal do řady Lukašenkových kritiků, kteří za podivných okolností v posledních měsících zmizeli.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině se tak trochu zapomíná na Bělorusko. Letos v srpnu si země přitom připomněla páté výročí potlačení protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Před pěti lety rovněž odstartovaly rozsáhlé represe proti běloruské občanské společnosti, které trvají dodnes.
Za mafii označují řidiči cestující z Běloruska do Polska organizované skupiny lidí, kteří motoristům u hraničních přechodů "pronajímají" mentálně či tělesně postižené osoby kvůli přednostními právu na přechod hranic. Stejným byznysem se pak živí i rodiče s dětmi mladšími tří let, kteří nabízejí své služby jako spolucestující. Běžný řidič totiž může ve frontě strávit i několik dní.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Běloruský opozičník Sjarhej Cichanouski se po svém propuštění z vězení podle všeho hodlá vrátit do souboje s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem. Řekl, že ho do tří týdnů svrhne, jenže na to nedostal potřebné peníze a odborníci, které Aktuálně.cz oslovilo, si myslí, že jsou jeho šance velmi nízké.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k pátečnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům "nikoli přátelských" zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení,oznámila v sobotu na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko doporučil lidem ve své zemi, aby brambory jedli jednou, nejvýše dvakrát týdně. Zatímco on svůj tip odůvodnil prospěšností pro štíhlou linii, litevská a polská média upozorňují, že může souviset s nedostatkem brambor v Bělorusku.
Měl by sedět za mřížemi v poslední evropské zemi, kde stále existuje trest smrti. Jenže novinář Pavel Marynič uprchnul před Lukašenkovým režimem do sousední Litvy, odkud řídí web Malanka Media. "V Bělorusku nezůstalo nic, ani spolky pro milovníky ptáků nebo písní. Ale nám se daří růst a sleduje nás asi 89 procent Bělorusů," říká Marynič. Do Česka dorazil na květnovou konferenci Unlock Prague 2025.
V země bramborám zaslíbené - Bělorusku - došly brambory. Špatné skladování, loňská neúroda a také velký vývoz do Ruska zapříčinily nedostatek jedné z hlavních složek běloruské kuchyně. Podle prezidenta Alexandra Lukašenka je teď potřeba se zachovat jako Rusové při obléhání Leningradu - zasadit, co zbylo - a pak na tom ještě vydělat.
Zájemci o nové auto za něj v Rusku zaplatí dvakrát tolik co obyvatelé sousedního Kazachstánu či Běloruska. Důvodem nejsou jen vysoké daně, kterými stát financuje válku na Ukrajině, ale především chybějící konkurence.
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
V Bělorusku chybí až 200 tisíc pracovníků, stejné číslo podle odhadů uteklo po protestech v roce 2020. Krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko, kterému nabídl příchod až 150 tisíc nových lidí pákistánský premiér. Jenže okolní evropské země z toho moc nadšené nejsou, v minulosti už totiž Lukašenko používal migranty jako zbraň a způsobil tím humanitární krizi na hranicích.
Sedmdesátiletý Alexandr Lukašenko se stal posedmé běloruským prezidentem. Člověk, o kterém média mluví jako o posledním evropském diktátorovi, vyhrál lednové volby se ziskem bezmála 87 procent hlasů. Většina opozice je však v emigraci nebo ve vězení. V úterý proběhla jeho inaugurace.
Běloruská aktivistka Palina Šarendová-Panasjuková, kterou nedávno režim propustil z vězení a které se podařilo uprchnout do Litvy, v pondělí uvedla, že ji v běloruské káznici týrali a musela podstoupit represivní psychiatrickou léčbu. Napsala to agentura AFP, která svědectví Šarendové-Panasjukové označila za vzácnou aktuální zprávu z nitra běloruského vězeňského systému.
“Zelenskému nezávidím. Jeho obliba klesá, na počátku války byl na 90 %, teď je na 51 %. Válka skončí neslavně a první, kdo to odskáče, bude právě prezident Zelenskyj, a to vcelku nevinně.” říká ve Spotlightu komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. “Stále víc lidí si uvědomuje, že vojensky tahle válka vyhrát nepůjde,” dodává.
Alexandr Lukašenko, který už posedmé vyhrál prezidentské volby, v předchozím funkčním období násilně potlačil opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty. “Lidé to často srovnávají s událostmi z Majdanu. Bělorusové ale nemají na revoluci sílu. Vědí, že jejich pán je daleko zlejší než ti ukrajinští," říká v rozhovoru pro Spotlight komentátor ČRo Libor Dvořák.
