V pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny míru. Nominováno na ni bylo 329 jednotlivců a organizací, jejich jména však zůstávají utajena. Podívejte se na seznam nejpravděpodobnějších kandidátů.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. Evropským státům se sice ve spolupráci s agenturami EU a zeměmi mimo unii v posledních letech podařilo některé jejich sítě rozbít, tzv. převaděčství ale stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém. Zároveň je jednou z nejlukrativnějších trestných činností.
Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová, jedna ze tří žen, které jsou symbolem zápasu běloruského lidu o politické a občanské svobody a základní lidská práva. Ocenění uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 od roku 2013.
Česko nedokázalo jako stát poskytnout azyl ani čínským křesťanům, kteří utekli do "země Václava Havla" před komunistickým terorem.
V Evropě přibývá zemí, které se opevňují. Své vnější hranice chtějí chránit před příchodem uprchlíků a migrantů. Afghánci a Iráčané často hledají v Evropské unii ochranu před nebezpečím, například do Polska nebo Litvy je ale podle tamních vlád posílá běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v rámci odvetné "hybridní války". U polských hranic s Běloruskem zemřelo už pět lidí.
"Jen sedí na lavičkách a chodí kolem. Nic neporušují," začíná telefonický rozhovor mezi běloruským policistou a jeho nadřízeným, plukovníkem Nikolajem Maximovičem. Týkal se skupinky lidí nedaleko protivládní demonstrace v Minsku. "Všichni by měli být na zemi tváří k asfaltu a zbití. To je všechno, co máte dělat," odpověděl Maximovič. Nahrávka hovoru nyní unikla na veřejnost.
Polské bezpečnostní složky nalezly u hranice s Běloruskem tři těla, která zřejmě patřila migrantům. Okolnosti jejich úmrtí vyšetřuje tamní prokuratura. Polsko společně s Litvou a Lotyšskem tvrdí, že Bělorusko vysílá na jejich území migranty ve snaze destabilizovat Evropskou unii.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko se při čtvrtečním setkání v Moskvě shodli na 28 programech integrace svých zemí, včetně vytvoření jednotných energetických trhů a společného obranného prostoru. Spojení obou zemí v jeden svazový stát zůstává otevřené.
Na konci srpna si jeden obyvatel minského sídliště všiml neobvyklé honičky a začal ji nahrávat. Běloruští dopravní policisté při ní pronásledovali muže na elektrické koloběžce. Na záběrech je vidět, jak se policista snaží muže na sídlišti zahnat do kouta, ten ho na svém stroji ale hbitě objíždí.
Tři ženy stály v loňských běloruských volbách proti Alexandru Lukašenkovi. Svjatlana Cichanouská jako opoziční prezidentská kandidátka, Maryja Kalesnikavová a Veronika Cepkalová jako členky jejího štábu. Právě Kalesnikavová nyní získala Cenu Václava Havla za rok 2021.
Pracoval jako novinář, teď je naopak středem jejich pozornosti. Franak Viačorka působí jako poradce lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. Na konferenci o médiích v ukrajinském Lvově popisoval, jak novináři v diktatuře pracují i proč vidí budoucnost své země nadějně. "Běloruská společnost bude mít kolektivní imunitu vůči diktatuře," tvrdí Viačorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Prohlédněte si fotografie ze čtvrtečního zápasu skupiny E kvalifikace MS, v němž čeští fotbalisté v Ostravě porazili Bělorusko 1:0.
Polská vláda požádala prezidenta Andrzeje Dudu o vyhlášení výjimečného stavu v pohraničním pásu dvou vojvodství sousedících s Běloruskem, protože země čelí přílivu migrantů, kteří přicházejí do země přes Bělorusko a překračují nelegálně hranice. Uvedl to premiér Mateusz Morawiecki. Výjimečný stav má podle něj trvat 30 dnů.
