Na veřejnosti se objevily první záběry hledaného Salaha Abdeslama, muže hledaného v souvislosti s listopadovými teroristickými útoky v Paříži. Snímky z bezpečnostní kamery na čerpací stanici ve Francii vznikly den po útoku, tedy 14. listopadu, když Abdeslam prchal z Paříže. Nyní je odvysílala francouzská televizní stanice BFM TV. Útoky si vyžádaly 130 mrtvých. Abdeslam je stále na útěku.
Nejméně 35 nadnárodních, převážně evropských firem tak bude muset daň doplatit. Podle odhadu Evropské komise se celková částka pohybuje kolem 700 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun.
Uprchlíci, kteří páchají trestné činy, by měli být automaticky vyhoštěni z Evropské unie, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka. V páteční tiskové zprávě zdůraznil také nutnost integrace uprchlíků. Sobotkovo prohlášení přichází v době, kdy Německo řeší dopady násilností během silvestrovské noci. Zejména v Kolíně nad Rýnem podle svědků muži přistěhovaleckého původu hromadně sexuálně napadali ženy.
Díky lokalizaci mobilů ukradených ženám se podařilo vypátrat 31 podezřelých. Celkem 18 z nich jsou žadatelé o azyl. Kvůli zamlčování informací o původu podezřelých byl v pátek odvolán policejní prezident Wolfgang Albers. Podobné útoky jako v Německu hlásí ze silvestrovské noci také Finsko, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko. Žádná spojitost s německými útoky ale zatím není známá. Belgie na události reagovala přípravou kurzů chování k ženám, které začnou v utečeneckých táborech příští týden.
Belgická federální prokuratura oznámila, že zřejmě objevila jednu ze skrýší, kde se po útocích v Paříži skrýval Salah Abdeslam. Otisky teroristy našli kriminalisté v jednom z bytů v bruselském předměstí Schaerbeek. Kromě toho objevili stopy výbušnin a podomácku vyrobené sebevražedné pásy. Právě ty použila skupina teroristů, která v polovině listopadu zavraždila ve francouzské metropoli 130 lidí.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Policisté v Belgii vyslýchají zaměstnance školy, do níž chodil jeden z pachatelů teroristických útoků v Paříži. Vyšetřovatele zajímá, proč škola neinformovala policii o radikalizaci Bilala Hadfiho, která byla prý zřejmá. Listy De Morgen a Het Laatste Nieuws napsaly, že škola si byla dobře vědoma Hadfiho radikalizace, která se projevovala i při hodinách. Ředitel školy údajně v dubnu upozornil bruselskou školskou radu na Hadfiho odjezd. Policie teď zjišťuje, proč se tato informace nedostala k ní.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Americká Akademie filmových umění a věd oznámila výběr devíti favoritů na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film, jedním z kandidátů na zlatou sošku je i belgická komedie Zbrusu Nový zákon (The Brand New Testament) režiséra Jaca Van Dormaela. Cynický příběh o potměšilém Bohovi, který se baví tím, že škodí lidem, viděli čeští diváci na MFF Karlovy Vary a zvolili ho jako třetí nejoblíbenější. Na podzim pak patřil Zbrusu Nový zákon k nejnavštěvovanějším filmům Festivalu francouzských filmů. Do běžné kinodistribuce uvede Zbrusu Nový zákon Aerofilms přímo na Štědrý den.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem sledujeme v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dění související s bezpečnostní situací a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Nejvíce "skloňovanými" uprchlíky, kteří přicházejí do Evropy, jsou Syřané. Mnohem méně se mluví o Afgháncích, kteří jsou - co do počtu - hned za nimi. Novou uprchlickou vlnu zvedla letošní ofenziva Tálibánu. V zahraničí žije okolo 2,6 milionu Afghánců. Prchat začali už na konci 70. let minulého století a od té doby v podstatě nepřestali, přestože miliony se jich domů zase vrátily. Pákistán a Írán už Afghánce přijímat nechtějí. Odmítají je ale i některé evropské státy, které si Afghánci stále častěji volí za svou cílovou destinaci. Německo nechalo v Kábulu rozvěsit odrazující billboardy, Norsko zareagovalo inzeráty v novinách.
