Živě: Belgie - Česko 2:1, Souček v závěru nenapodobil Krmenčíka a trefil jen tyčku
Sledujte online reportáž z přátelského utkání mezi Belgií a Českou republikou.
Belgie
Série Trumpových trapasů pokračuje. Podívejte se, co všechno stihl na čtvrteční návštěvě v Bruselu
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek poprvé zúčastnil summitu Severoatlantické aliance v Bruselu a postaral se tam ihned o několik trapných momentů, které vyvolaly velké pozdvižení. Na setkání s představiteli Evropské unie i NATO přijel nový šéf Bílého domu v rámci své osmidenní zahraniční cesty po Blízkém východě a Evropě.
Trump vyráží na první zahraniční cestu. Očekávají ho v arabských zemích, v Bruselu i Vatikánu
Trump nejdříve navštíví Saúdskou Arábii, Izrael a palestinská území. Pak jeho cesta povede do Evropy, kde se ve Vatikánu potká s papežem Františkem. Nakonec má v kalendáři naplánované dva summity - jeden v Bruselu a druhý na Sicílii.
V Belgii bodl útočník do nohy marxistického politika. Premiér útok odsoudil
Během prvomájových oslav v belgickém městě Lutych byl v pondělí povrchově zraněn federální poslanec a mluvčí malé radikálně levicové strany PTB, jehož jeden muž nečekaně bodl nožem do nohy. Policie útočníka zadržela. Belgický premiér Charles Michel útok odsoudil. Muž ve věku mezi 40 a 50 lety bodl mluvčího Raoula Hedebouwa zezadu ve chvíli, kdy se zástupce PTB chystal pronést projev, uvedla belgická média. Poté odstoupil a nůž schoval do kabátu. Podle webu stanice RTBF je útočník policii známý pro násilnosti, kterých se dopustil před deseti lety. Konflikt s policií v Lutychu měl podle RTBF i minulý týden. Místní prokuratura zvažuje, že muže odešle k psychiatrickému vyšetření.
V Belgii zadrželi pět osob podezřelých z terorismu. Akce s pařížským útokem nesouvisela
Pět lidí zadržela v noci na pátek belgická policie při protiteroristické razii v v bruselských částech Molenbeek a Ganshoren a v nedaleké obci Roosdaal. Našla u nich zbraně, munici, neprůstřelnou vestu a marihuanu. Akce ale nesouvisela s vyšetřováním atentátů z Paříže z listopadu 2015, z Bruselu z března 2016, ani se čtvrtečním teroristickým útokem na pařížském třídě Champs-Élysées. Všichni zadržení jsou podezřelí z podílu na aktivitách teroristické organizace, uvedla prokuratura. Belgická policie pátrala po podezřelém, který se jí ale sám přihlásil v Antverpách. Vpodvečer belgická prokuratura jakýkoli jeho podíl na atentátu vyloučila.
Útočník na Champs-Élysées byl devětatřicetiletý Francouz Karim Cheurfi, potvrdil prokurátor
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Česká práce je osmá nejlevnější v EU. Projděte si nové porovnání států
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
Před tureckým konzulátem v Bruselu se střetli příznivci a odpůrci Erdogana, několik lidí je zraněno
Zprávy o počtu zraněných se zatím rozcházejí. Nejkonkrétnější je kurdská agentura, která píše o třech pobodaných Kurdech. Belgický premiér Charles Michel násilnosti odsoudil a jménem vlády přislíbil "nulovou toleranci vůči výstřelkům souvisejícím s tureckým referendem".
Verbíři Islámského státu fungují jako sekty a hledají zranitelné mladíky, varují belgičtí rodiče
Z Belgie se podle oficiálních odhadů přidalo k Islámskému státu na 500 lidí. Neoficiální čísla jsou ale mnohem vyšší a hovoří se až o tisícovce často velmi mladých lidí. Na jaké předsudky, obavy i odsouzení narážejí jejich rodiny, zmapovala ve svém dokumentu Prázdný pokoj režisérka Jasna Krajinovicová. Její film je k vidění na festivalu Jeden svět, který se tento týden přesunul do Brna.
Muž, který chtěl najet do lidí v Antverpách, čelí obvinění z pokusu o vraždu s rysy terorismu
Belgická prokuratura vyšetřuje čtvrteční incident v Antverpách, při kterém chtěl řidič najet ve vysoké rychlosti do davu lidí, jako pokus o vraždu "se znaky terorismu". Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Událost se obešla bez obětí a raněných. Policii se podařilo auto zablokovat a muže zadržet. Útočníkem byl devětatřicetiletý Tunisan Mohamed R., který žije ve Francii. V jeho autě se našly nože a brokovnice. Byl proto obviněn taky z nezákonného držení zbraní. Podle prokuratury byl muž "pod vlivem". Neupřesnila ale, zda byl opilý, nebo zdrogovaný. Teď je muž ve vyšetřovací vazbě.
Maskovaný muž se v Antverpách pokusil najet do davu, v autě měl zbraně. Policie svolala posily
V belgickém přístavu Antverpy se muž pokusil autem najet do nákupní zóny. Uvedla to belgická policie, podle které byl řidič zatčen. Podle dostupných zpráv nebyl nikdo zraněn. Policie na místo vyslala posily a ve městě byli rozmístěni vojáci. Podle policie je zadržený muž "severoafrického původu" s francouzským pasem. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování zase píše, že je to Tunisan. V jeho autě registrovaném ve Francii policie našla zbraně. K incidentu došlo den po atentátu v Londýně.
Stopa vede do Birminghamu. Británie tušila, že útok IS se blíží, pokusila se rozbít "Londonistán"
Britská policie pracuje s verzí, že motivem středečního teroristického útoku v Londýně byla ideologie Islámského státu. Jeho dnes už mrtvý mluvčí Muhammad Adnaní vyzýval k zabíjení Evropanů kdekoliv a čímkoliv, včetně nože a automobilu. Právě těmito prostředky vraždil i londýnský útočník, podle britské policie jím byl Khalid Masood narozený v anglickém Kentu. Na několika místech Velké Británie policisté pozatýkali dalších osm podezřelých.
Mozek útoků v Bruselu a Paříži dál uniká smrti i spravedlnosti. Belgičané se bojí, že znovu zaútočí
Dva loňské teroristické útoky v Paříži a Bruselu, které si vyžádaly životy 162 lidí, spojuje jedno jméno. Belgičana Oussamy Atara. Podle policejních vyšetřovatelů byl s největší pravděpodobností jejich mozkem a jedním z hlavních organizátorů. Radikalizoval své příbuzné v Belgii a verboval do řad Islámského státu atentátníky z Francie. Útočníci jsou buď mrtví, nebo zatčení. Atar jako jediný uniká. V roce 2005 ho zatkli američtí vojáci v Iráku, strávil tam osm let v různých věznicích. Je možné, že je teď v Sýrii nebo Iráku. A že znovu v Evropě zaútočí.
Verbíři Islámského státu tu fungují jako tajná sekta. I rok po útoku vyvolává bruselská čtvrť strach
Přesně před rokem udeřili atentátníci na metro a letiště v Bruselu. Útoky si vyžádaly 32 obětí, přes 300 lidí bylo zraněno. Molenbeek má dlouhodobě negativní image – je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem. Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám.
Foto: V bruselské čtvrti Molenbeek je rok po útoku zdánlivě klid. Verbíři však nezahálí
V Molenbeeku naplánovali teroristé útoky, k nimž došlo v Bruselu a v Paříži. Bruselská čtvrť se kvůli tomu dostala do povědomí veřejnosti. Tamní obyvatelé bojují s negativní pověstí. Mladým lidem dávají nové šance organizace, jako je například MolenGeek.
Při výbuchu domů v Bruselu zemřel jeden muž. Dalších 7 lidí je zraněno
Nejméně jeden člověk zemřel a dalších sedm osob utrpělo zranění při výbuchu a následném požáru, který v sobotu v Bruselu zachvátil dva domy. Informovaly o tom v noci na neděli místní úřady, podle kterých je neštěstí nejspíš důsledkem uniku plynu. "Záchranáři převezli sedm lidí do dvou nemocnic. Tři z nich mají těžká poranění. Mezi těmito vážně zraněnými jsou dvě děti ve věku dvou a 15 let. V troskách se (v sobotu) večer našlo tělo jednoho muže," uvedly úřady v prohlášení k neštěstí ve čtvrti Saint-Gilles. Starosta čtvrti Saint-Gilles Charles Picqué odmítl podle belgických televizních stanic RTL a RTBF hovořit o terorismus, výbuch podle něj nejspíš způsobil únik plynu.
Země Beneluxu pozvaly Česko a ostatní státy Visegrádu na jednání o budoucnosti EU
Země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, pozvaly členy středoevropské visegrádské čtyřky na jednání o budoucnosti Evropské unie. Schůzka se bude konat v Nizozemsku a podle informací ČTK se má uskutečnit do léta. Příští týden ve středu přitom Nizozemsko čekají parlamentní volby. Státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozvání přijaly. "Později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti unie," oznámil taky nizozemský premiér Mark Rutte.
Syrští křesťané požádali o víza do Belgie, ale neuspěli. Pro země EU to není povinné, rozhodl soud
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Trump zrušil dotace na potraty i osvětu. Kdyby se nenašly jinde, může to stát život tisíce žen
Desítky zemí přislíbily darovat na podporu rozvojových programů zaměřených na plánované rodičovství a reprodukční zdraví téměř 200 milionů dolarů. Na čtvrteční konferenci v Bruselu se dárci rozhodli kompenzovat finance, které do programů investují americké neziskové organizace. Ty totiž kvůli nařízení prezidenta Donalda Trumpa přijdou o jakoukoliv podporu ze státního rozpočtu. Na jejich pomoci jsou přitom závislé lékařské kliniky po celém světě, které bojují proti viru HIV a nebezpečí laicky provedených potratů.