Oligarcha Miroslav Mišković byl obžalován z toho, že se v letech 2005 až 2010 ilegálně obohatil při privatizacích některých podniků zabývajících se výstavbou silnic, přičemž způsobil škodu 16 milionů eur (více než 416 milionů Kč). Dostal za to pět let a pokutu 65 tisíc eur. Nyní rozsudek odvolací soud zrušil.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
V srbském hlavním městě Bělehradu dál živoří stovky běženců z Afghánistánu a Pákistánu, kteří uvázli na slepé ulici tzv. balkánské uprchlické trasy. Táboří v mrazech a primitivních podmínkách v bývalých nádražních skladech a kancelářích. Z hranic s Maďarskem je velmi nevybíravě vrací tamní pohraniční stráž a v Srbsku šanci požádat o azyl nedostanou. Nabízíme původní reportáž etnologa Michala Pavláska ze srbského Bělehradu.
I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Patnáct stovek mladých mužů z Afghánistánu a Pákistánu přežívá už čtyři měsíce v srbském Bělehradu. Většině není víc než třicet let a po několikaměsíční cestě zde uvízli na pouti za lepším životem. Reportáž čtěte v Respektu, který vychází 30. ledna.
Kosovský prezident Hashim Thaçi tvrdí, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova. Vztahy sousedních balkánských zemí jsou napjaté kvůli snaze Bělehradu vyslat do Kosova speciální srbský vlak. Vlak byl ve 20 jazycích pokrytý nápisem Kosovo je Srbsko. Místo Kosovské Mitrovice ale vlak skončil nedaleko kosovsko-srbských hranic a nakonec se vrátil dnes kolem čtvrté hodiny ráno zpět do srbské metropole. Podle srbského prezidenta Tomislava Nikoliče kroky Kosova ukazují, že chce válku s Bělehradem.
Tisíce uprchlíků, kteří uvázli na Balkáně, teď prožívají kritické období. Oblast podobně jako velkou část Evropy zasáhly tuhé mrazy. Běženci se před nimi snaží ukrýt, kde se dá. V Bělehradě přežívají v otřesných podmínkách v opuštěných budovách zhruba dva tisíce lidí, především běženci z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Sýrie. Rtuť na teploměru přitom v srbské metropoli v posledních dnech klesla až ke 20 stupňům pod nulou.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Americký viceprezident Joe Biden během návštěvy Bělehradu vyjádřil soustrast Srbům, kteří ztratili své blízké při leteckých úderech NATO v roce 1999 během ozbrojeného konfliktu v Kosovu. Biden se stal prvním americkým představitelem, který takové gesto učinil, poznamenala agentura Reuters. Proti návštěvě Bidena v Bělehradu protestovaly stovky srbských ultranacionalistů. "Rád bych vyjádřil svou soustrast rodinám těch, kteří zahynuli během válek v 90. letech, včetně těch zabitých v důsledku náletů NATO," řekl. Protestující také reagovali na Bidenovu kritiku prezidentského kandidáta Donalda Trumpa výkřiky "Volte Trumpa!" Obyvatelé Kosova mají naopak Spojené státy za své zachránce.
V úterý ráno havaroval v Srbsku autobus s českými a slovenskými turisty. Při nehodě zahynuly dvě Češky a tři Slováci. Dalších 26 lidí bylo zraněno, mezi nimi osm českých turistů. Většina se zranila jen lehce, jeden cestující středně těžce, ale není ohrožený na životě. Čeští cestující pocházejí podle mluvčí ministerstva zahraničí z Brna a Olomouce, přes Srbsko se vraceli z dovolené na Korfu. Autobus sjel ze silnice v úseku mezi městem Aleksinac a obcí Ražanj. Příčiny vážné nehody se vyšetřují. Doprava na dálnici však kvůli nehodě přerušena nebyla.
U příležitosti výročí 40 let od zisku titulu mistrů Evropy v Bělehradu zjišťoval deník Aktuálně.cz, co dnes tehdejší hrdinové dělají. Pokud jsou ještě mezi námi.
Je to přesně 40 let, co Antonín Panenka fascinoval v Bělehradu svět geniální penaltou. A fotbalový tým Československa i díky tomu vyhrál mistrovství Evropy.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Na bělehradském letišti byly objeveny dvě rakety s výbušnou náplní přepravované civilním letounem z Bejrútu přes Bělehrad a Londýn do amerického Portlandu. Informovaly o tom srbská televize N1 a deník Večernje novosti. List napsal, že střely dlouhé 1,5 metru se nacházely v zavazadlovém prostoru letadla společnosti Air Serbia létajícího na pravidelné lince z Bejrútu do srbské metropole. Byly uložené v bednách a měly doprovodnou dokumentaci. V souladu s běžnou procedurou byly bedny z letounu vyloženy a speciálně cvičení psi v nich objevily výbušniny. Úřady nyní okolnosti přepravy nebezpečného nákladu a doprovodnou dokumentaci prověřují.
Hrdina amerických akčních filmů 90. let Steven Seagal dostal srbské občanství. Třiašedesátiletý Seagal koncem loňského roku dvakrát navštívil Bělehrad, kde jej přijal prezident Tomislav Nikolić a premiér Aleksandar Vučić. Herec při této příležitosti přislíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby propagoval Srbsko ve světě. Také zmínil záměr zřídit v srbské metropoli školu japonského bojového umění aikido. Seagal, který je také zpěvákem a bluesovým kytaristou, o silvestrovské noci v centru Bělehradu uspořádal koncert pod širou oblohou. Seagal je přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina a podporuje připojení Krymu k Rusku.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší sedmý - předposlední - díl jeho cestovního deníku.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší šestý díl jeho cestovního deníku.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší pátý díl jeho cestovního deníku.
Server Trivago porovnal poměr ceny a kvality ubytování ve 45 světových destinacích. Žebříček vede srbský Bělehrad, Praha je na devátém místě a nechala za sebou města jako Řím či Vídeň. Nejhůře z evropských měst se naopak umístil Londýn. Na úplném konci přehledu skončila americká města.
