Po náročné rekonstrukci se před dvaceti lety znovu otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně. Dne 30 října 2004 v něm začaly fungovat kanceláře Krajského úřadu Zlínského kraje a finančního úřadu města. Zatím největší generální oprava zachránila odkaz kdysi druhé nejvyšší budovy v Evropě, která dodnes poutá pozornost svou elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
Z řadového ševce se vypracoval na krále obuvnického průmyslu. Zaměnitelné valašské maloměsto povýšil na moderní průmyslovou metropoli. Od okamžiku, kdy Tomáš Baťa položil základy svého podnikatelského impéria, v září uplyne 130 let. Příběh firmy dobře ilustrují architektonické dominanty, které v rodném Zlíně spolu se svým nevlastním bratrem Janem Antonínem zanechali. Vydejme se po jejich stopách.
Ve zlínském areálu Baťových závodů, který se po znárodnění přejmenoval na Svit, se usídlila malá reklamní agentura. Na proměnu nevyužívaného industriálního prostoru oslovila architektonické studio Cosmo, které v památkově chráněné budově vytvořilo krásné interiéry. "Rozhodli jsme se akcentovat kvality původního prostoru, jako jsou vysoké stropy, velká okna a otevřený půdorys," tvrdí architekti.
Na počátku byla vybledlá fotografie prastrýce Silvestra a několik rodinných historek o mladém baťovci, který roku 1938 odjel do Singapuru a už se nevrátil. Na konci je více než třistapadesátistránková kniha Pátrání po Silvestrovi. Mapuje válečné osudy československé kolonie ve městě, jež bylo hlavní britskou základnou v jihovýchodní Asii, ale roku 1942 padlo do rukou Japonců.
Brazílie je pro Markétu Pilátovou druhým domovem. Před 12 lety odjela na jihovýchod země učit česky potomky československých emigrantů a někdejších zaměstnanců Jana Antonína Bati. Z několikaměsíční návštěvy se stalo osudové setkání, které prostupuje tvorbou české spisovatelky a překladatelky dodnes. O nové dětské knížce i životě brazilských Čechoslováků vyprávěla Aktuálně.cz.
Ve čtvrtek začala jedna z nejznámějších přehlídek designu v České republice. Designblok na pražském Výstavišti představí více než 300 návrhářů, výrobců i škol. Letošním tématem je budoucnost a na tu udržitelnou se zaměřuje také Eva Klabalová se svými recyklovanými teniskami Kave. Ty rodačka ze Zlína vyrábí z kávového odpadu a odpadního kaučuku či barevné gumy.
Návštěvníci si mohou nově projít celou terasu zlínského Baťova mrakodrapu, ve kterém sídlí krajský a finanční úřad. Doteď byla přístupná jen její východní část.
Baťa je můj vzor, naše příběhy se prolínají, mým rodným městem je Zlín, obuvnická tradice tam dýchá z každého rohu. Taky jsem jako Baťa rozjel podnikání v 16 letech, s otcem jsme se rozcházeli myšlenkově, díval se na byznys jinak než já. Kvůli cukrovce jsem musel přestat s vrcholovým sportem, energii, kterou jsem dřív investoval do sportu, jsem tak mohl dát do podnikání, říká Václav Staněk, zakladatel firmy Vasky, která vyrábí ručně šité boty. Staněk je také čtyřnásobný mistr České republiky v běhu na 800 metrů v žákovských a dorosteneckých kategoriích. Jaké kdo nosí boty si všimnu hned, ale člověka podle bot nesoudím, dodává.
Roman Kramařík je vystudovaný právník. Létání se aktivně věnuje od 14 let, v letadle závodí a občas také létání učí. Zhruba před třemi roky se rozhodl, že při příležitosti 100. výročí vzniku republiky uskuteční první český sólový oblet kolem zeměkoule. Na misi Okřídlený lev vyráží 25. července. V letadle Cessna z roku 1978 pojmenovaném OK-TGM urazí 47 tisíc kilometrů a stráví v něm 200 hodin. Chce také mapovat stopy, které v zahraničí zanechali slavní Češi. "Život Baťovy rodiny a jejích spolupracovníků není jen obyčejným příběhem, ale doslova fenoménem. My Češi jsme vymysleli globalizaci dávno předtím, než toto slovo vůbec existovalo," říká v rozhovoru.
Letos si Zlín připomíná 120. výročí od narození podnikatele Jana Antonína Bati, mladšího bratra Tomáše Bati. Při té příležitosti jde 5. dubna do českých kin snímek Batalives: Baťovské životy, který vypráví o pěti baťovských městech, jež svého času vznikala po celém světě.
Nevidomá dívka Michaela a její zdraví spolužáci z obchodní akademie v Chocni pojedou reprezentovat Česko na celosvětové finále soutěže studentských firem s hrou, která jednoduchým způsobem spojuje oba světy. Spolužáci na Veletrhu studentských firem v Praze obsadili druhé místo v konkurenci více než padesáti týmů. Chystají se proto založit skutečný podnik, který by hru vyráběl a prodával. Michaela se však podnikání věnovat nechce. Vystupuje jako zpěvačka a chce studovat jazyky nebo psychologii.
V pražském prostoru La Fabrika předvedla značka Baťa svou novou tvář. "Chceme být do budoucna víc cool," říká finanční ředitel společnosti Alberto Toni. Bylo to první představení kolekce české obuvnické značky tohoto typu v její moderní historii. Baťa Fashion Weekend ukázal světu novou kolekci obuvi, zároveň i některá umělecká řešení ve spolupráci s designéry a studenty módy.
Jan Antonín Baťa byl největší podporovatel českého odboje za druhé světové války, všechny jeho továrny v zahraničí musely ze svých peněz do Londýna posílat procenta ze zisku, říká Dolores Baťa Arambasic, vnučka Jana Antonína Bati. Dodává, že v roce 1947 vymysleli konfiskaci, aby mu mohli zabavit majetek. Baťa byl poté obviněn z kolaborace s nacisty a definitivně očištěn až v roce 2007. Rodina se do na něj vedených spisů mohla podívat až po roce 2007 a Baťová tvrdí, že věci tam zapsané se nikdy ani stát nemohly.
Nejvyšší soud odmítl dovolání pěti potomků podnikatele Jana Antonína Bati ve sporu o 56 milionů korun jako odškodné za zestátněný majetek, informovala Česká televize. Žaloba se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně, které stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli jeho údajné spolupráci s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila, když tento verdikt zrušila. Pět Baťových příbuzných žijících v Jižní Americe podalo žalobu před šesti lety. Žalobu nejprve zamítl Obvodní soud pro Prahu 2 začátkem roku 2014. Podle verdiktu se žalobou pokusili obejít restituční zákony. Dědicové se odvolali k pražskému městskému soudu, který jejich požadavek pravomocně odmítl loni v říjnu.
Neobydlená vila z roku 1911, která patřila bývalému prokuristovi firmy Baťa a za první světové války starostovi Zlína Františkovi Štěpánkovi, se začala v pondělí bortit. Statik rozhodl o odstranění střechy a druhého nadzemního podlaží, hasiči na místo povolali těžkou techniku včetně pásového rypadla. Demolice proběhne pomocí ocelových lan navázaných na zdivo a střešní konstrukci. Policie v úterý odpoledne lokalitu ohraničila a uzavřela jeden jízdní pruh, později byla ulice uzavřena úplně.
Soud ve čtvrtek definitivně rozhodl, že John G. Nash a další přímí potomci Jana Antonína Bati nemají nárok na odškodnění za zabavenou vilu a přilehlý pozemek v roce 1947. John Nash, který pracuje pro softwarovou společnost v Bostonu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že rozhodnutí soudu čekal. Na svého předka vzpomíná jako na čestného člověka se silnými morálními hodnotami, který během války podporoval protinacistický boj a českou exilovou vládu v Londýně.
Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.
Ústavní soud umožní novou cestu k rehabilitaci Alberta Foldyny, jenž zemřel za nevyjasněných okolností ve vězení v Uherském Hradišti v roce 1951. StB muže zadržela zřejmě v souvislosti s jeho prací referenta osobního oddělení ve firmě Baťa. Foldyna mladší úterní rozhodnutí přivítal. Svého otce označil za slušného člověka. Jeho otec byl zadržen v březnu 1951 při akci Prokop zaměřené na osobní oddělení podniku. Foldyna zemřel po dvou měsících pobytu v zařízení StB.
Zrekonstruované letadlo Lockheed Electra, ve kterém létal Jan Antonín Baťa, ve čtvrtek dosedlo na letiště u Prahy. Bude novým přírůstkem v hangárech miliardáře Ivo Lukačoviče.
Peníze se týkají vily a pozemku, který stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli údajné spolupráci s nacisty.
Z konceptu, který se osvědčil v Silicon Valley, vychází VŠE v tom, že univerzita samotná nebude do projektů podílově vstupovat
Vývoz bot z Česka se sice loni zdvojnásobil, z velké části ale díky reexportu laciné čínské obuvi.
Závazky zlínské nemocnice dosáhly už na 870 milionů korun.
Reagoval tak na tvrzení asistenta radního Františka Čuby, z Kroměřížského deníku
Hodnotu majetku odhadují dědicové na více než miliardu eur.
První Baťa café otevře v září. Další krajská města jsou v plánu.
