Ředitel největšího ukrajinského muzea spěchá po chodbách a kontroluje, zda zaměstnanci správně balí a ukrývají národní kulturní dědictví pro případ, že ruská okupační vojska dojdou až sem.
Swéerts-Šporkovský palác je komplex budov v pražském Novém Městě s hlavním průčelím v Hybernské ulici a zadními trakty v ulici V Celnici. Celý palácový komplex je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka. Jednotlivé budovy jsou architektonicky odlišné. Ačkoliv je dnes objekt běžně nazýván jako Šporkův palác, jeho oficiální název zní palác Swéerts-Sporck.
Kdo chce pochopit jedinečnost Freiburského barokního orchestru, musí ho zažít. Tak očividná radost ze společného hraní, které spojuje přátelství a spolupráce, je v hudbě patrná zřídka, napsal rakouský deník Wiener Zeitung. Světoznámé těleso se specializuje na historicky poučenou interpretaci staré hudby. Na festival Pražské jaro příští rok zavítá 25. května, potřetí v jeho historii.
Impozantní barokní stavba na pražském Karlíně měla sloužit válečným invalidům, inspirována byla francouzskou Invalidovnou. Jedná se o mimořádný objekt, který je zařazen mezi národní kulturní památky, v následujících letech ho čeká rozsáhlá rekonstrukce. Video z produkce TV Architect vzniklo v roce 2018.
Tak trochu Nagano. Krajan pookřeje, když v zahraničí vidí dva tisíce lidí nadšeně aplaudovat českým hudebníkům. Co na tom, že orchestru Collegium 1704 by slušela spíš nálepka evropský. Uplynulý víkend na festivalu ve francouzském Tours provedl slavné Mozartovo Requiem.
Kousek odtud se táhne třída Milady Horákové a ústí výjezdy z tunelu Blanka, za rohem vede železniční trať. Přesto je v luxusní vilové čtvrti v jižní části Bubenče klid. Honosné rodinné domy v místě ohraničeném ulicemi Pod Kaštany, Korunovační a tratí směřující na Kladno, začaly vznikat na přelomu 19. a 20. století. V žádné jiné pražské čtvrti není taková koncentrace zvučných jmen jako právě tady.
Soubor Czech Ensemble Baroque, který se věnuje stylové interpretaci staré hudby, se po roce koronavirových omezení ocitl v ekonomických problémech.
Ani svět klasické hudby nepamatuje, kdy se naposledy zastavil na tak dlouho jako kvůli pandemii koronaviru. Hudebníci se pokoušejí vzdorovat izolaci streamovanými koncerty bez publika, málokdo ale z krize vytěžil něco více tvůrčího než běžný přenos. K těm výjimkám patří barokní orchestr Collegium 1704.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Desítky let visel na jedné z bruselských radnic starý obraz Svatá rodina, všemi považovaný za kopii. Nedávná odborná analýza však zjistila, že se jedná o originál a zároveň nejstarší variantu námětu, kterou namaloval vlámský malíř Jacob Jordaens, Rubensův žák.
S dirigentem a uměleckým vedoucím barokního orchestru Collegium 1704 o notách, které by nejraději zahodil, i o tom, co pochopil díky Tintorettově obrazu, na nějž kapala dešťová voda.
Národní památkový ústav má být garantem péče o dědictví. Řada chráněných objektů chátrá, ale místo jejich opravy chce teď úřad lít peníze do zbytečné moderní dostavby.
Patnáct let se dirigent Václav Luks a jeho barokní orchestr Collegium 1704 nezastavili. Šli od koncertu ke koncertu, od úspěchu k úspěchu. Pandemie koronaviru tento hudební stroj zarazila. A tak je čas na bilancování i úvahy o budoucnosti.
Rekonstrukce barokního Clam-Gallasova paláce v Praze potrvá do roku 2021
Kontribuční sýpka stojí ve Velkých Pavlovicích od druhé poloviny 18. století. Na trůnu tehdy seděl Josef II., potomek Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, po kterém je novodobý hotel také pojmenován. Do sýpky statkáři ukládali naturální daně, běžně se do ní vešlo okolo dvanácti tisíc měřic obilí. V moderních dějinách už sýpka neměla moc využití, a v roce 1993 ji dokonce zasáhl silný požár. Současný vlastník pro ni marně hledal další využití, pak se ale spojil s architekty Zdeňkem a Evou Eichlerovými, kteří barokní sýpku proměnili v útulný hotel. Podívejte se na jejich citlivou opravu.
Se stavbou bylo potřeba začít, pracujeme podle povolení, které bylo vydáno před dvěma lety. S policií řešíme, jestli nám bude vydán zábor, říká akademický sochař Petr Váňa. Dnes na Staroměstském náměstí oplotil místo, kde sloup stál, a začal s budováním jeho základů. Je to krásná památka, je to klíč k baroknímu umění v Čechách, líčí Váňa. V roce 1918 byl Mariánský sloup vandalským činem zničen, teď může být symbolem smíření, dodává.
Ještě před třemi roky připomínala pseudobarokní kaple ve vesnici Mnichovský Týnec v Českém středohoří chátrající ruinu. Díky práci a obětavosti lidí sdružených do Spolku Přátel Mnichovského Týnce se ale podařilo odvrátit její definitivní zničení. Zdařilá rekonstrukce je jednou z proměn, které představila putovní výstava Má vlast cestami proměn. Prohlédněte si, jak dopadla revitalizace sakrální stavby se zajímavou historií.
Bitvu na Bílé hoře, Prahu obléhanou Švédy nebo vraždu Albrechta z Valdštejna zachycují vzácné barokní grafiky, které od čtvrtka vystavuje Oblastní galerii Liberec. Návštěvníci si budou moci půjčit lupu, aby si detailně prohlédli grafiky s motivy v miniaturním měřítku. Výstava potrvá do 29. dubna.
Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.
