V metropoli neklidného barmského Arakanského státu Sistwei dnes ráno explodovaly tři bomby. Jedna z nich vybuchla v domě vysokého politického představitele. Exploze si nevyžádaly žádné oběti, jeden policista utrpěl zranění. Informovala o tom agentura AFP.
Přes 700 000 rohingských dětí je uvězněno v Barmě nebo v přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson v neděli s barmskou civilní vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij hovořil o situaci v Arakanském státě na severu Barmy, který je domovem menšinových Rohingů. Johnson do Barmy přicestoval z Bangladéše, kde se setkal s Rohingy, kteří tam uprchli před násilím z Barmy. Podle britského ministerstva zahraničí Johnson se Su Ťij probíral přípravy návratu uprchlíků do Barmy. Johnson, který se pak vydal do Arakanského státu, na twitteru napsal, že je nutné, aby barmské úřady nechaly plně a nezávisle vyšetřit násilí, jež se v této části Barmy odehrálo. Je podle něj také třeba zajistit podmínky pro to, aby se Rohingové mohli vrátit.
Reportéři agentury Reuters přinesli první výpovědi vesničanů v Arakanském státě v Barmě, kteří se podíleli na vypalování rohingských vesnic, kopání hrobů a vraždění jejich obyvatel.
Sedm buddhistických demonstrantů usmrtila a dalších 13 zranila barmská policie v neklidném Arakanském státě na severu země. Policisté tam v úterý večer zasahovali proti stovkám lidí, kteří vyšli do ulic protestovat proti zákazu oslavy někdejšího buddhistického království, informovala agentura AP. Buddhisté si chtěli ve starobylém městě Myauk připomenout výročí zániku mocného buddhistického arakanského království poté, co ho před více než 200 lety dobyly barmské síly. Úřady ale odmítly akci povolit. V úterý večer prošel ulicemi Myauku protestní pochod, který přerostl v násilnosti. Na 4000 účastníků se nakonec shromáždilo před sídlem místní vlády a zaútočilo na budovu a na policisty.
Představitelé barmské armády přiznali, že její vojáci zastřelili deset muslimských Rohingů. Ty nazývají "bengálskými teroristy".
Valné shromáždění OSN dnes vyzvalo Barmu, aby ukončila vojenské operace zaměřené proti muslimským Rohingům. Také navzdory nesouhlasu mimo jiné Číny a Ruska vyzvalo barmskou vládu k přijetí humanitárních pracovníků na svém území a umožnění návratu Rohingů, kteří byli vyhnáni nebo uprchli ze země. Výzvu podpořilo 122 zemí. Proti byla Čína, Rusko, Kambodža, Laos, Filipíny, Vietnam, Bělorusko, Sýrie a Zimbabwe. Dalších 24 států se zdrželo hlasování. Barmská armáda zahájila tažení proti Rohingům v Arakanském státě po útocích rohingských povstalců na stanoviště bezpečnostních sil 25. srpna. Armáda popírá, že by útočila na civilisty. Naprostá většina zabitých Rohingů byli prý "teroristé".
Papež řekl, že kdyby veřejně vyslovil výraz Rohingové, znemožnilo by mu to vést dialog. "Věděl jsem, že když v oficiálních projevech použiju to slovo (Rohingové), bude to stejné, jako bych práskl Barmáncům dveřmi před nosem," nechal se slyšet. Termín Rohingové papež vyřkl až při emotivní schůzce s nimi v Bangladéši.
Papež František poprvé na své cestě po Asii promluvil otevřeně o Rohinzích. S několika zástupci této muslimské menšiny se v pátek setkal v Bangladéši. Sem Rohingové utíkají před násilím v Barmě.
Zastánci muslimské menšiny Rohingů v Barmě jsou zklamaní. Papež František v úterý po setkání s tamní vůdkyní Su Ťij přímo Rohingy nezmínil. Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.
Vůbec poprvé v historii Barmy navštívila tuto zemi hlava katolické církve. Papež František přicestoval v době, kdy státem zmítá uprchlická krize. Před násilím uteklo do sousedního Bangladéše už 620 tisíc muslimských Rohingů.
Barma a Bangladéš podepsaly memorandum o navrácení menšiny Rohingů do Barmy. Proces má začít do dvou měsíců. S odvoláním na barmského představitele to ve čtvrtek sdělila agentura Reuters. "Jsme připraveni je přijmout zpět, až nám Bangladéš odešle příslušné formuláře," řekl Myin Ťain z barmského ministerstva práce, které řeší i migraci. Podle Reuters musí Rohingové před repatriací vyplnit osobní údaje. Mnoho z nich ale nemá barmské občanství a tamní úřady je považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Současný exodus vyprovokovaly srpnové události v Arakanském státě. Rohingové tam zaútočili na vojenská a policejní stanoviště, což spustilo vlnu represí.
Barmská armáda odmítá jakoukoli zodpovědnost za násilí, které od konce srpna probíhá v tamním Arakanském státě. V něm žije převážně muslimské obyvatelstvo Rohingů. Ti před vládními masakry, které jsou podle lidskoprávních organizací cílené a plošné, prchají po statisících do sousedního Bangladéše. Jejich svědectví opakovaně popisují znásilňování, masové vraždy a plošné vypalování vesnic rukama barmských vojáků. Ve středu Barmu navštíví americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Barmská armáda popřela, že její příslušníci organizovaně zabíjeli a znásilňovali muslimské Rohingy při tažení proti této menšině v Arakanském státě na severozápadě země. Z organizované kampaně znásilňování a dalších zločinu proti lidskosti armádu v neděli obvinila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů Pramila Pattenová. Podle agentury Reuters provedla barmská armáda své vlastní vnitřní vyšetřování, které obvinění zástupkyně OSN popírá. Jeho výsledky na svém facebooku zveřejnil generálmajor Ei Lwin.
Barma vyměnila generála odpovědného za operace v Arakanském státě, informovala v pondělí barmská armáda. Kvůli tažení vojska proti rohingské menšině odsud uteklo od konce srpna přes 600 tisíc muslimských Rohingů. Armáda ale nijak nevysvětlila, proč byl generál Maun Maun Sou stažen. "Nevím, z jakého důvodu byl odvolán," řekl agentuře Reuters generálmajor Ei Lwin. "Nebyl přesunut na jinou pozici, ale byl zařazen do rezervy," upřesnil. Na generálovo místo byl v pátek jmenován brigádní generál Sou Tin Nain. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Více než 600 tisíc Rohingů už prchlo z Barmy do sousedního Bangladéše. OSN v souvislost s tím obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu, kde tato muslimská menšina žije, provádí etnické čistky. Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij nyní poprvé navštívila tuto oblast na severu země.
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili Barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle agentury AP to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ve zprávě, v níž požaduje zákaz dovozu zbraní do Barmy a potrestání viníků etnických čistek. Od konce srpna uprchlo z Barmy přes hranice do Bangladéše přes 580 000 Rohingů, což OSN označila za nejrychleji probíhající uprchlickou krizi současnosti a převážně buddhistickou Barmu obvinila z toho, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. AI uvedla, že bezpečnostní složky obkličovaly rohingské vesnice, zapalovaly domy a střílely prchající vesničany.
Tažení barmských bezpečnostních sil proti Rohingům bylo naplánováno tak, aby příslušníci tohoto menšinového etnika byli nejen vyhnáni z Barmy, ale aby se tam taky už nemohli vrátit. Uvedl to ve své nové zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle úřadu barmští vojáci za tímto účelem úmyslně vypalovali domy, ničili pole a zásoby potravin a zabíjeli nebo odváděli dobytek Rohingů. Násilnosti prý začaly už před 25. srpnem, tedy dnem, na který se vedení Barmy oficiálně odvolává jako na důvod následného zásahu armády. Rohingští ozbrojenci tehdy zaútočili na barmská policejní a vojenská stanoviště. Od 25. srpna přišlo do Bangladéše už zhruba 515 tisíc rohingských uprchlíků.
Nejméně 12 lidí v neděli zemřelo, když se u Bangladéše převrhla loď s Rohingy prchajícími z Barmy. Bilanci obětí s odvoláním na bangladéšskou pobřežní stráž upřesnila agentura AFP. Stále se ale pohřešují desítky osob. Na palubě bylo kolem 100 lidí a z toho přibližně 60 dětí, tvrdí přeživší, kterých je nejméně 11. Nalezená těla patří deseti dětem, jedné ženě a jednomu muži. Přetížené plavidlo se převrátilo v neděli večer u ústí hraniční řeky Naf u jižního cípu Bangladéše. Nejde přitom o první podobnou nehodu. OSN v pátek upozornila, že menšinoví muslimští Rohingové nadále utíkají z většinově buddhistické Barmy do sousední Bangladéše. Denně do Bangladéše přichází okolo dvou tisíc Rohingů.
