Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se v Rangúnu sešel s bývalými barmskými politickými vězni, s nimiž mluvil i o české zkušenosti týkající se odstraňování křivd minulého režimu. Setkání s nejznámější barmskou politickou vězenkyní a vůdkyní opozice Do Aun Schan Su Ťij ho čeká v pondělí, kdy by měl jednat rovněž s prezidentem Theinem Seinem.
Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová jsou původním povoláním informatici. Momentálně se stali cestovateli a dobrodruhy na plný úvazek. Rozhodli se zdolat cestu z Česka až do Austrálie na motorkách. Na své trase mimo jiné projeli Arménii, Írán, Pákistán, Indii, Nepál či Barmu. Nevyhnuli se několika neklidným oblastem, včetně obce, kde před časem unesli dvě mladé Češky. "Risk to asi byl, ale moc alternativ neexistuje. Věděli jsme, že skrz Balúčistán budeme eskortováni policií, ale kdyby nás opravdu někdo chtěl přepadnout, pár postarších chlapů s kalašnikovy by nás ochránilo jen těžko," líčí Marek s Ivanou v e-mailovém rozhovoru z Thajska.
Prohlédněte si na fotografiích Marka Vantucha a Ivany Haraslínové cestu z Česka do Austrálie v sedlech starých motorek.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij, jejíž strana Národní liga pro demokracii (NLD) v listopadu drtivě zvítězila v prvních svobodných volbách po několika desetiletích, bojuje o možnost stát se prezidentkou země. To ji v současnosti zapovídá ústava, podle níž nemůže být hlavou státu člověk, jehož rodinní příslušníci mají cizí státní občanství. Nyní se ale jedná o možnosti konkrétní článek zrušit. A podle místních médií jednání probíhají pro Su Ťij pozitivně. Nově zvolený parlament, který o změně ústavy bude muset hlasovat, se však od voleb sešel poprvé až 1. února.
Nový barmský parlament, v němž má většinu formace dřívější opoziční vůdkyně Su Ťij, v pondělí zahájil své první zasedání. Poslanci zvolení v listopadových volbách by měli jmenovat první demokraticky zvolenou vládu za více než půlstoletí a zvolit prezidenta, uvedla agentura AP. Ve volbách 8. listopadu získala Národní liga pro demokracii (NLD), kterou Su Ťij vede, dostatek hlasů, aby měla v dolní i horní komoře parlamentu většinu a měla právo zformovat vládu. NLD ale dala najevo, že nejméně jeden resort povede člen Strany solidarity a rozvoje (USDP), kterou ovládá bývalá vojenská junta. Armáda si ale nadále drží v Barmě značnou moc a ústava jí automaticky zajišťuje 25 procent.
Dokument publicisty Milana Šímy a fotografa Jana Šibíka, který popisuje život slepých barmských dětí, které žijí nedaleko Rangúnu.
Nejméně čtyři mrtvé a stovku raněných si vyžádalo zemětřesení o síle 6,8 stupně Richterovy škály, které o dnešním ránu postihlo severovýchod Indie, poblíž hranic s Barmou. Uvedla to agentura AP s odvoláním na místní policii. Americká geologická služba USGS zprvu umístila zemětřesení do Barmy, než upřesnila, že jde o oblast severozápadně od města Imphál, které je správním střediskem indického státu Manípur na severovýchodě země. Otřesy trvaly asi minutu a jsou hlášeny vážné škody. Silný otřes vyvolal velké trhliny ve zdech budov a vedl ke zřícení části populární tržnice. V Imphálu se také zřítila nově postavená šestipodlažní budova. Otřesy byly cítit i v Kalkatě i barmské metropoli Rangúnu.
Po sesuvu hlušiny v Barmě se pohřešuje až 50 osob, záchranáři zatím našli jen pět těl. K neštěstí došlo při těžbě jadeitu na severu země. Firmy se nyní snaží vytěžit této suroviny co nejvíce, protože nová vláda plánuje v příštím roce zpřísnit podmínky v dolech.
V Paříži začíná ve stínu teroristických útoků významná konference o změnách klimatu. Má dospět k nové dohodě o boji s globálním oteplováním, která nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Následkem klimatických změn bude zřejmě také migrace z některých postižených oblastí v Africe a Asii.
"Setkávám se s reakcemi dvojího typu. Běžní lidé – třeba taxikáři – znají hlavně fotbal. Každý zná Petra Čecha, kupodivu si pořád hodně pamatují Karla Poborského. Intelektuálové znají Václava Havla. Byl známý tím, že podporoval barmské disidenty a politické vězně, což tito lidé vědí," shrnuje povědomí Barmánců o Česku Tereza Grünvaldová.
Nejméně devadesát mrtvých má sesuv půdy u jadeitového dolu na severu Barmy. Dalších zhruba sto lidí se pohřešuje. Neštěstí se odehrálo v Kačjinském státě na severu Barmy. Většina mrtvých i pohřešovaných jsou vesničané, kteří v místě prosívají a přebírají hlušinu a odpadový materiál. Podle informací agentury DPA se sesunul asi 300 metrů vysoký kopec suti, která zavalila téměř 50 domků. Mstní představitel Tin Schwei Myin uvedl, že se zatím podařilo vyprostit kolem devíti desítek těl. "Jenom jeden člověk byl nalezen živý, ale velice brzy zemřel," dodal. Oblast katastrofy je jedno z nejlepších nalezišť jadeitu na světě a místní riskují životy hledáním nefritu ve vytěžené odpadové hornině.
V Barmě už nevládne vojenská diktatura, ale zemi sužuje nevraživost a násilí mezi většinovými buddhisty a menšinovými muslimy. Všechno začalo před čtyřmi lety zprávou, že dva muslimští muži znásilnili buddhistku. Pak byli zabiti muslimové, kteří cestovali v autobuse jako pasažéři. A následovalo další násilí.
Dosud opoziční strana Národní liga pro demokracii drtivě zvítězila v prvních svobodných volbách za několik posledních desetiletí. Strana vedená laureátkou Nobelovy ceny míru Su Ťij bude moci sama rozhodovat o demokratických a ekonomických reformách i novém prezidentovi. Kabinet v čele s prezidentem Thein Seinem už ve středu přiznal porážku a blahopřál NLD k dosaženému výsledku. Ujistil, že bude výsledky voleb respektovat, a slíbil "mírové předání moci".
Barmská Národní liga pro demokracii (NLD) nezadržitelně míří k jednoznačnému vítězství v nedělních přelomových parlamentních volbách. Doposud vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje už uznala porážku - dosavadní výsledky jí přisuzují pouhých deset křesel. Opoziční vůdkyně Su Ťij již v dopisech požádala o setkání s šéfem armády, prezidentem a předsedou parlamentu. Hlava státu již slíbila, že moc předá mírovou cestou.
Přerod Barmy z tvrdé vojenské diktatury v demokratičtěji fungující stát provází napětí mezi většinovými buddhisty a muslimy. S hluboce rozdělenou společností si zřejmě nedokáže poradit ani vítězka nedělních voleb Su Ťij.
Barma má za sebou přelomové volby - první opravdu svobodné po pětapadesáti letech. Předběžné výsledky ukazují na jasné prvenství sedmdesátileté držitelky Nobelovy ceny míru Su Ťij. V hustě osídlených oblastech získala přes 90 procent hlasů. Čtvrtinu křesel v parlamentu si ale v každém případě ponechá armáda, stejně jako kontrolu nad ministerstvy armády a obrany.
Aun Schan je už více než 60 let po smrti, přesto lze jeho fotografii potkat na každém kroku. Je považován za otce barmské nezávislosti, byť se jí sám nedožil. Generálův odkaz pomáhá i jeho dceři Su Ťij, hlavní favoritce nadcházejících voleb v Barmě. Místním totiž dávají zapomenout na vládu despotických generálů.
Barmu tvoří příslušníci neuvěřitelných 135 národností. O zdejších válkách okolní svět moc neví, karenský odpor se ale dostal až do Hollywoodu. Sylvester Stallone umístil děj svého filmu Rambo 4: Do pekla a zpět právě do karenských vesnic na barmsko-thajské hranici. Jako komparzisté ve filmu hráli skuteční Karenové. Zhruba čtyřmilionový karenský národ byl zadobře s britskou koloniální správou a přibližně třetina z nich přijala křesťanství. Za druhé světové války se postavili proti japonské okupaci. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák navštívil takzvaný Karenský stát.
V roce 2011 předala barmská armáda oficiálně moc civilní vládě. Skutečným krokem k demokracii v Barmě však mají být parlamentní volby. Konají se už za pár dní a mají jasnou favoritku - laureátku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Jednoduché to ale mít nebude. "Armádě jde o to zachovat si privilegia," vysvětlil reportérovi Aktuálně.cz přímo v Rangúnu bývalý politický vězeň Bo Či. Obávanou věznici Insein zná velmi dobře. "Myslel jsem, že tu umřu," říká.
Opoziční vůdkyně označila nadcházející parlamentní volby za zlomový bod v dějinách Barmy. V zemi je už půl století u moci armáda, která se snaží zastavit demokratické reformy.
