Chorvatská společnost Agrokor, pod kterou spadá i maloobchodní řetězec Konzum, prochází hlubokou proměnou. Kvůli velkým dluhům se propadla do problémů a hrozí jí bankrot. Nevyhne se tak prodeji majetku, včetně luxusní jachty nebo helikoptéry jejího zakladatele a nejbohatšího Chorvata Ivicy Todoriće. Zároveň zavře několik prodejen Konzumu, které jsou populární i mezi Čechy.
Novým státním tajemníkem pro EU se dnes stane Aleš Chmelař. Devětadvacetiletý ekonom studoval v Paříži i Londýně a má pracovní zkušenosti i z Bruselu. Podle něj se Česko musí podílet na evropské integraci. Jinak o něm budou rozhodovat jiní, jako už mnohokrát v historii. Zároveň se ale Česko podle Chmelaře nesmí bát vyjádřit v rámci EU nesouhlas, pokud své argumenty dokáže jasně vysvětlit. Například v otázce odmítání migračních kvót je podle něj ČR v právu.
V Kosovu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby vyhlášené poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Volby vyhrála koalice vedená středopravou Demokratickou stranou Kosova (PDK). Podle zveřejněných údajů skončí na druhém místě opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje, VV) s 27 procenty hlasů. Třetí je koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou téměř 26 procent zúčastněných voličů. Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou.
Severoatlantická aliance se v pondělí rozroste o nového člena – Černou Horu. Vstup balkánského státu do NATO přitom provázely protesty obyvatelstva a také vedl k výrazně horším vztahům s Ruskem. O přijetí Černé Hory do NATO dlouhodobě usiloval bývalý prezident a nynější premiér této země.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Šest největších srbských deníků vyšlo ve čtvrtek se stejnou titulní stranou hlásající: Volte Aleksandra Vučiče! Úřadující srbský premiér tak završil svoji kampaň před nedělními prezidentskými volbami, v nichž je jednoznačným favoritem. Některé průzkumy mu předpovídají už vítězství v prvním kole se ziskem 56 % hlasů.
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo už 26 600 migrantů. Osmdesát procent z nich vyplulo z Libye a skončilo v italských záchytných táborech. Podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera z toho vyplývá, že za celý rok by počet afrických uprchlíků v Evropě mohl stoupnout až ke 400 000. Je proto podle něj nutné změnit politiku EU vůči Africe například tím, že některým africkým státům umožní plně vstoupit na evropský trh.
I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.
Tomáš Haišman, který od začátku devadesátých let utváří českou migrační politiku, se stane členem diplomatického sboru. Podle informací Aktuálně.cz má z ministerstva vnitra zamířit na Balkán. Jeden z možných postů je i místo českého velvyslance v Černé Hoře, které je už nějaký čas neobsazené. "Zatím se mluvilo o jiné destinaci a nebyl to post velvyslance," reagoval pro Aktuálně.cz Haišman, který pracuje na ministerstvu vnitra už od začátku devadesátých let a minulý rok na sebe upozornil výroky na semináři o migraci v Poslanecké sněmovně.
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Teploty klesají hluboko pod bod mrazu na většině míst Evropy, dokonce i v Řecku a na Balkáně. Tisíce migrantů uvězněných v uprchlických táborech jsou nuceny čelit zimě jen ve stanech. Atény tvrdí, že všichni běženci dostali k dispozici ubytování, ve kterém jde zimu přečkat. Dobrovolníci však informují o stovkách lidí bojujících s hrozbou podchlazení. Mezi nimi jsou i malé děti. V Srbsku žije ve stanech přes tři tisíce běženců.
Mnoho lidí z balkánských zemí jako Albánie nebo Kosovo žádá o azyl v Německu a doufá, že tím získá práci. Německý úřad pro migraci jejich žádosti dosud téměř ve všech případech zamítl. Od loňského roku jim však nabízí alternativu: program pro gastarbeitery, tedy zaměstnance ze zahraničí. Program se u uchazečů o práci ujal. Povolení, že mohou v Německu pracovat, obdrželo do konce loňského listopadu asi 50 000 Albánců, Bosňanů, Srbů, Černohorců, Makedonců a Kosovanů.
Fotografie všech 24 českých vojáků, kteří padli v riskantních zahraničních misích od roku 1991, jejich životopisy, snímky z míst nasazení, ale i posledního odpočinku zveřejňuje vůbec poprvé ministerstvo obrany.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.
Do popředí migrační krize se opět dostala Itálie. Migranti k ní nejčastěji míří lodí z Libye. Letos v říjnu jich k italským břehům dorazil rekordní počet, přes 27 tisíc. Přitom se očekávalo, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi.
Hranice na takzvané balkánské migrační trase je nutné uzavřít natrvalo, pokud chce Evropská unie udržet pod kontrolou počet přicházejících běženců. V rozhovoru pro německý deník Rheinische Post to řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Nepřímo také kritizoval migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové.
Přístupová jednání Evropské unie s balkánskými zeměmi budou pokračovat i přes výsledek britského referenda, které nedávno rozhodlo o odchodu země z evropského bloku. V Paříži to uvedli lídři EU, kteří se ve francouzské metropoli zúčastnili vrcholné schůzky s představiteli západobalkánských států. "Rád bych ujistil tyto země, že (rozhovory) budou pokračovat," řekl francouzský prezident François Hollande. Německá kancléřka Angela Merkelová sdělila balkánským představitelům, že "se nic nezměnilo", uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva diplomatické zdroje. V různých etapách cesty do Evropské unie jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie, Černá Hora a Srbsko.
Slovensko se za měsíc postaví do čela Evropské unie a bude mimo jiné velmi ovlivňovat řešení migrační krize. Země, která zažalovala povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků u soudu, se bude podle slovenského státního tajemníka pro evropské záležitosti Ivana Korčoka snažit prosazovat hlavně ta opatření, na kterých se státy shodnou. "Solidarita nastolená kvalifikovanou většinou je podle nás problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Povinné kvóty jsou ale podle něj jedinou věcí, na které se evropské státy v řešení migrace neshodnou. Dojem, že je Evropa rozdělená na Západ a Východ, je proto podle Korčoka falešný a není třeba mu podléhat.
Burky nosí v Bulharsku jen muslimky, které náleží k menšinovým Romům. Hlásí se k ortodoxnímu islámu. Ve městě Pazardžik jim za zakrytí obličeje bude od nynějška hrozit pokuta. Romky si začaly zahalovat celý obličej až v nedávných letech, čímž rozhněvaly místní nacionalisty. Ti požadují zákaz nošení burek v celé zemi.
V posledních osmi letech prudce stoupá počet případů vloupání do nemovitosti v Německu. Loni německá policie řešila 167 tisíc vloupání do bytů nebo domů, což je desetiprocentní nárůst oproti roku předloňskému. Podle šéfa Svazu německých kriminalistů za neveselými čísly stojí hlavně organizované gangy z jihu Evropy, Balkánu, severní Afriky nebo gruzínská mafie. Podle socioložky trestnou činnost páchají i místní lidé. Policii se daří objasnit jen malé procento těchto trestných činů.
