Azyl | Aktuálně.cz

Přílet iráckých křesťanských uprchlíků do Prahy

Chovanec stopl přijímání křesťanů z Iráku. Česko není cestovní kancelář, zlobí se ministr i premiér

Projekt Generace 21 na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku ministr vnitra Milan Chovanec dočasně pozastavil. Česko by se podle něj mohlo dostat do situace, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko. Pětadvacet cizinců, kterým Česko poskytlo azyl, už požádalo o vrácení pasu. Podobná situace se už stala v Polsku, kde fungoval stejný projekt. Naopak uprchlíci, kteří žijí v Praze, by v Česku rádi zůstali, uvedli zástupci Armády spásy. "V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky.

Uprchlíci ze Sýrie u turecko-syrské hranice v oblasti Azaz.

Útrapy si vybírají svoji daň. Uprchlíci čelí třikrát větší hrozbě, že onemocní schizofrenií

Vědci přišli na to, že mezi uprchlíky je třikrát větší výskyt psychotických onemocnění, která způsobují traumatické životní události. Poruchy, jako je především schizofrenie, se podle dat nasbíraných do roku 2011 nejvíce vyskytovaly mezi běženci ze subsaharské Afriky. Podle autorů studie není důvod se domnívat, že by uprchlíci zasažení současnými konflikty měli být méně ohrožení. Vyzývají proto k důkladnějším lékařským prohlídkám, které by psychotickou poruchu dokázaly včas odhalit.

Uprchlíci do Česka tuberkulózu nezavlečou, uklidňují odborníci. Přesto jsou lékaři připraveni

Uprchlíci by do Česka tuberkulózu zavléct neměli, tvrdí Národní monitorovací jednotka dohledu nad TBC. Všichni běženci v záchytných zařízeních procházejí komplexní zdravotní kontrolou, která zahrnuje i rentgen plic. Lidé, kteří se k nám dostávají, museli urazit tisíce kilometrů, jsou fyzicky zdatní, a jejich zdravotní stav je tedy vesměs dobrý. Loni bylo v ČR do registru nahlášeno 486 onemocnění, vedle dvou migrantů například také u 35 bezdomovců.

Ruský disident Špitaljov dostal v Česku politický azyl. Doma mu hrozí za protesty vězení

Český politický azyl získal ruský disident Vladimír Špitaljov. Opoziční aktivista je známý svými protestními akcemi na Rudém náměstí v Moskvě a před českým velvyslanectvím. Pozornost ruských bezpečnostních složek Špitaljov ale získal především článkem o ukrajinském režisérovi Olegu Sencovovi, jenž byl odsouzen ke dvaceti letům ve vězení kvůli údajnému terorismu, který zakončil tím, že "Sencov musí být osvobozen, stejně jako celý Krym". Do Česka se rodina podle Špitaljova vydala na konci srpna loňského roku proto, že má v tuzemsku známé, od kterých mohla v začátcích získat pomoc.

Uprchlíci tančí během karnevalu před budovou hlavního nádraží v Kolíně nad Rýnem.

Dvacítka migrantů z Afghánistánu pronásledovala v Kielu tři nezletilé dívky a natáčela si je

Skupina několika desítek migrantů pronásledovala a obtěžovala v severoněmeckém Kielu tři dívky v nákupním centru. Hlavními podezřelými jsou žadatelé o azyl z Afghánistánu. Své počínání si fotografovali a natáčeli. Fotografie a záznam následně posílali dalším lidem.

Helsinki, Senátní náměstí, Senaatintori, Helsinská katedrála, Finsko, Skandinávie

Policie v Helsinkách odložila případy silvestrovských útoků. Neidentifikovala oběti ani podezřelé

Finská policie odložila případy sexuálního obtěžování, které se měly stát při silvestrovských oslavách. Důvodem je podle finských médií, že vyšetřovatelé nedokázali u většiny případů, které ohlásili svědkové, identifikovat podezřelé ani oběti. Jediným stále otevřeným případem, ze šestnácti hlášených, je pokus o znásilnění. Oběť se policii ale stále nepřihlásila a vyšetřovatelé zatím pracují jen s výpověďmi svědků a podezřelého. Finská média po novoročních oslavách informovala o řadě případů hromadného obtěžování žen. Policie ale stále neví, kolik takových incidentů se opravdu stalo a zda za nimi stáli žadatelé o azyl, jak některé výpovědi tvrdily.

Třetí muž z kauzy Fajád zůstává ve vazbě. Pelikán příští týden rozhodne o jeho vydání do USA

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) příští týden rozhodne, zda Česká republika vydá do Spojených států amerických Faouzi Jabera, který jako jediný nebyl vyměněn s Libanonem za pětici unesených Čechů. "Zatím zůstává v České republice ve vydávací vazbě. Ale neřeknu vám, jestli bude vydán nebo ne," vysvětlil Pelikán s tím, že rozhodne příští týden. Dá se však předpokládat, že Jaber bude vydán do USA, jinak by byl propuštěn a předán Libanoncům spolu s Alím Fajádem a Chálidem Marábím.

Statistika o cizincích: Pro žadatele o azyl je Česko jednou z nejméně přitažlivých zemí v Evropě

Žadatelů o azyl v loňském roce přibylo, ale v evropském srovnání jsme jednou z nejméně atraktivních zemí. Data o počtu cizinců v Česku zveřejnil Český statistický úřad. Česko se od ostatních zemí EU liší také tím, odkud do něj uprchlíci přicházejí. Největší podíl cizinců představují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci.

Lidé ze Smilovic se postavili proti příjezdu uprchlíků. Nebezpečí nehrozí, řekl starosta

Část obyvatel Smilovic na Frýdecko-Místecku, kam by už v pátek měla přicestovat první skupina iráckých křesťanských uprchlíků, nové sousedy odmítá. Na pondělním jednání zastupitelstva jich většina z asi sedmi desítek zúčastněných dala hlasitě najevo, že je v obci nechce a nebudou v ní vítáni. Miroslav Nogol, starosta obce, kde žije zhruba 800 lidí, se přítomné snažil přesvědčit, že lidem od uprchlíků nehrozí nebezpečí.

Zastánci a odpůrci na Václavském náměstí

Začala vyjednávání o přesídlení uprchlíků z jihu Evropy. Do dvou let jich má Česko přijmout 2691

Česká republika by do konce roku 2017 podle přerozdělovacích migračních kvót měla přijmout více než dva a půl tisíce uprchlíků. Ministerstvo vnitra informovalo, že už se jedná o prvních třiceti migrantech, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii. Česko dlouhodobě zastává názor, že přesídlování uprchlíků začne fungovat až po spuštění hotspotů, což jsou registrační centra pro uprchlíky rozmístěná v Itálii a Řecku.

Uprchlíci se v příjímacím centru v Berlíně snaží chránit soukromí dekami a prostěradly napnutými kolem paland.

Němci musí stěhovat křesťanské běžence. Část muslimů je v azylových ubytovnách šikanovala

Německo má speciální program pro ženy znásilněné a zneužívané ve válkách v Sýrii a Iráku. Většinou jezídky. Na výhrůžky a násilím si stěžují v ubytovnách někteří křesťané, píše německý deník Die Welt.

Makedonie - záchytné uprchlické centrum na makedonsko-řecké hranici

Přímá linka do Evropy. Makedonie vydělává na uprchlících denně miliony

Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.

Život v Evropě není takový, jak jsme čekali. Tisíce iráckých uprchlíků se vracejí domů

Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.

Německo pošle na sever Afriky kromě neúspěšných azylantů i miliony eur

Tunisko, Alžírsko a Maroko byly německými úřady zařazeny mezi bezpečné státy a jejich obyvatele žádající azyl v Německu budou posílat zpět. Aby je africké země přijaly, nabídl jim Berlín výraznou finanční pomoc. S odvoláním na německé vládní kruhy o tom ve čtvrtek informoval bulvární deník Bild. Na konci února by měl spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére podniknout cestu do Tunisu, Alžíru a Rabatu, aby svým podpisem stvrdil dohody o navracení neúspěšných žadatelů o azyl.

Budoucnost desítek dětí narozených v Austrálii se hroutí. Hrozí jim odsun do "pekla" Nauru

Peklo, kde není bezpečno a chybí zde i zdravotní péče. Tak běženci popisují australský detenční tábor na tichomořském ostrově Nauru. Právě sem budou zřejmě i se svými rodiči odsunuty desítky dětí běženců, které se narodily v Austrálii. Umožní to nové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tábor přitom podle lidskoprávních organizací i OSN není schopen zajistit dětem vhodné prostředí pro život.

Němci zpřísní azylové zákony. Běženci budou platit za integrační kurzy

Azylové zákony se v Německu od 1. března zpřísní. Po schválení vládou musí balíček zákonů odsouhlasit ještě obě komory německého parlamentu. Nové zákony například rozšiřují seznam bezpečných států, jejichž obyvatelé nebudou mít na azyl v Německu právo. Omezí se také možnost přistěhování rodinných příslušníků běženců, kteří už azyl získali. Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti.

Austrálie může vyhostit děti migrantů. Hrozí to těm, které se narodily v detenci

Nejvyšší australský soud rozhodl, že úřady mají právo vyhošťovat migranty včetně jejich dětí narozených v zemi. Podle agentury Reuters tento verdikt dává úřadům možnost vyhostit desítky dětí, které se narodily v Austrálii žadatelům o azyl v detenčních centrech. Podle australských zákonů vzniká nárok na občanství dětem narozeným cizincům v Austrálii až dovršením desátého roku věku, pokud prožily většinu života na australském území.

Přes dva tisíce uprchlíků žaluje Němce u soudů. Vadí jim pomalý postup úřadů při vyřizování azylu

V minulém roce podalo v Německu žalobu za nečinnost Spolkového úřadu pro migraci 2299 běženců. Nejčastěji si rychlejší azylový proces chtěli vynutit uprchlíci z Afghánistánu. Do poloviny letošního roku by měly řady úřadu posílit až 4000 nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu 1000 nových lidí. V loňském roce do Německa přišlo více než jeden milion běženců.

Alžírsko, Tunisko a Maroko jsou podle Němců bezpečné. Migranti z těchto zemí azyl nezískají

Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Ve čtvrtek večer se na tom podle televize n-tv dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.

Finové vyhostí 20 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl. V zemi nechají jen každého třetího

Finsko se chystá vyhostit 20 tisíc migrantů, kteří do země přišli v roce 2015 a jejichž žádost o azyl byla nebo bude zamítnuta. Negativní odpověď dostane přibližně 65 procent z 32 tisíc žadatelů o azyl, které loni zaregistrovala imigrační služba. Do Finska, které má kolem 5,5 milionu obyvatel, míří běženci převážně z Iráku a Somálska. Sousední Švédsko ve středu oznámilo, že hodlá vyhostit až 80 tisíc migrantů ze 163 tisíc, které přijalo v minulém roce. Celý proces vyhoštění prý může trvat až několik let.