Barma bude mít nového prezidenta. Parlament zvolil spojence Su Ťij
Předpokládá se, že Win Myint bude mít stejně jako jeho předchůdce pouze ceremoniální roli a Su Ťij bude vládnout jeho prostřednictvím.
Aun Schan Su Ťij
O Rohinzích v Barmě jsem navenek mlčel. Ale při setkání s nimi jsem se rozplakal, prozrazuje papež
Papež řekl, že kdyby veřejně vyslovil výraz Rohingové, znemožnilo by mu to vést dialog. "Věděl jsem, že když v oficiálních projevech použiju to slovo (Rohingové), bude to stejné, jako bych práskl Barmáncům dveřmi před nosem," nechal se slyšet. Termín Rohingové papež vyřkl až při emotivní schůzce s nimi v Bangladéši.
Respektujte všechny etnické skupiny a jejich identitu, vyzval papež v Barmě. Rohingy ale nezmínil
Zastánci muslimské menšiny Rohingů v Barmě jsou zklamaní. Papež František v úterý po setkání s tamní vůdkyní Su Ťij přímo Rohingy nezmínil. Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.
Papež František přistál v Barmě. Zemi navštěvuje v době, kdy z ní prchají statisíce Rohingů
Vůbec poprvé v historii Barmy navštívila tuto zemi hlava katolické církve. Papež František přicestoval v době, kdy státem zmítá uprchlická krize. Před násilím uteklo do sousedního Bangladéše už 620 tisíc muslimských Rohingů.
Barmská vůdkyně Su Ťij poprvé navštívila oblast, odkud prchají Rohingové. Ukončete spory, řekla jim
Více než 600 tisíc Rohingů už prchlo z Barmy do sousedního Bangladéše. OSN v souvislost s tím obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu, kde tato muslimská menšina žije, provádí etnické čistky. Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij nyní poprvé navštívila tuto oblast na severu země.
Barmští vojáci zabili stovky Rohingů. Zapalovali domy a stříleli vesničany, popisuje zpráva
Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili Barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle agentury AP to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ve zprávě, v níž požaduje zákaz dovozu zbraní do Barmy a potrestání viníků etnických čistek. Od konce srpna uprchlo z Barmy přes hranice do Bangladéše přes 580 000 Rohingů, což OSN označila za nejrychleji probíhající uprchlickou krizi současnosti a převážně buddhistickou Barmu obvinila z toho, že provádí etnickou čistku této muslimské menšiny. AI uvedla, že bezpečnostní složky obkličovaly rohingské vesnice, zapalovaly domy a střílely prchající vesničany.
Návštěva Su Ťij v Praze se odkládá, barmská vůdkyně musí řešit krizi kolem Rohingů
Barmská státní poradkyně Aun Schan Su Ťij odložila svoji plánovanou návštěvu Prahy. Bývalá barmská disidentka a nositelka Nobelovy ceny míru měla přijet do Česka letos v říjnu, a to na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Podle informací Aktuálně.cz měla také vystoupit na konferenci o lidských právech, kterou 11. října pořádá Knihovna Václava Havla. Su Ťij se však v pátek omluvila s tím, že musí řešit krizi v Arakanském státě na západě Barmy. Odtud mezitím prchají statisíce příslušníků muslimské menšiny Rohingů kvůli násilnostem. "Su Ťij diplomatickou cestou zároveň poslala vzkaz, že si velmi váží hlubokého přátelství mezi oběma zeměmi," dodalo české ministerstvo zahraničí.
Vypálené vesnice v Barmě? V zemi se odehrává občanská válka, obětmi jsou hlavně civilisté, říká Soe
Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. Barmská vůdkyně Su Ťij podle ní musí být velice opatrná, armáda má totiž v zemi stále velkou moc. Velitelé se vysmáli výzvám mezinárodního společenství, dodává.
Tillerson vyzval Su Ťij k zajištění humanitární pomoci Rohingům
Ministr zahraničí USA Lex Tillerson v úterý vyzval barmskou vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij, aby její vláda a barmská armáda umožnily přísun dodávek humanitární pomoci obyvatelům Arakanského státu stiženým násilím. Také ji vybídl k tomu, aby se vypořádala s "hluboce znepokojujícími" obviněními z porušování lidských práv menšinových Rohingů, kteří z oblasti hromadně prchají. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. Tillerson v telefonickém rozhovoru se Su Ťij zároveň přivítal její závazek povolit návrat uprchlíků. Takových uprchlíků je v sousedním Bangladéši už kolem 400 000.
Su Ťij míří do Prahy. V době, kdy ji svět kritizuje za masakry a vyhánění barmských Rohingů
Barmská politička a nobelistka Aun Schan Su Ťij má přijet do Prahy na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Minulý týden přitom zrušila cestu na právě probíhající summit OSN - kvůli kritice masakrů muslimských Rohingů, která se na ni snáší. Čeští hostitelé se obávají, že i její cesta do Prahy tak může být na poslední chvíli ohrožena. Su Ťij má složité postavení, armáda má v zemi stále velkou moc, říká expert na Barmu Igor Blaževič. Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.
Su Ťij poprvé promluvila k Barmáncům o vyvražďování muslimských Rohingů. Viníky potrestáme, řekla
Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a uvedla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Podle agentury Reuters ale nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě, kde Rohingové žijí. "Budeme stíhat všechny, kdo jednají v rozporu se zákony naší země a porušují lidská práva, nehledě na jejich víru, rasu či politickou příslušnost," řekla držitelka Nobelovy ceny za mír. OSN označuje dění kolem Rohingů za etnickou čistku ze strany barmské armády, Su Ťij ale na viníky neukázala.
Exdisidentka Su Ťij v kleštích barmské armády. Na řešení krvavých masakrů Rohingů nemá sílu ani čas
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
Masakry muslimských Rohingů v Barmě pokračují. Jsou to dezinformace, tvrdí exdisidentka Su Ťij
Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Žijí na severozápadu Barmy po celé generace. Teď muslimští Rohingové prchají po desítkách tisíc přes hranice do sousedního Bangladéše. V Barmě podle lidskoprávních organizací čelí brutálnímu násilí ze strany armády, která se je pokouší vyhnat z jejich domovů. Část z Rohingů totiž vláda v Rangúnu obviňuje z terorismu.
Čekali svobodu, Su Ťij ale k masakrům na muslimech mlčí. Barmánci jsou z disidentky zklamaní
Během několika dní uteklo z Barmy přes 27 tisíc členů muslimské menšiny Rohingů. Prchají před masakry, které na civilistech páchají barmští vojáci. Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která stojí v čele země od roku 2016, mezitím mlčí. Bývalá disidentka, která v Barmě stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii, nyní čelí kritice i od svých bývalých spolupracovníků. Lidé, kteří byli v době vojenské diktatury vězněni, jí hlavně vyčítají příliš vřelé vztahy s armádou.
Zatýkání, omezování a soudy. Nástup Su Ťij v Barmě nic nezměnil, zlobí se novináři
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
V Barmě byl zastřelen muslimský poradce nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij
Právník Ko Ni byl jedním z mála vlivných muslimů v Barmě, kde dominují buddhisté. Zastřelen byl na letišti v Rangúnu. Motiv činu zatím není známý. Právníkova dcera agentuře Reuters řekla, že její otec byl opakovaně terčem výhrůžek, protože kritizoval pokračující vliv armády v politice.
Násilí vůči barmským Rohingům může stvořit islamisty. Úřady nařčení z genocidy odmítají
Násilí vůči muslimské menšině Rohingů v Barmě vyvolává obavy v zemích jihovýchodní Asie, sousedním Bangladéši i nedaleké Indii. Nejde přitom jen o příliv uprchlíků. Útoky barmské armády proti muslimské menšině, které mnozí přirovnávají ke genocidě, mohou její příslušníky přimět k tomu, aby se přidali k radikálním islamistům. A pak útočili nejen v Barmě, která se dnes oficiálně nazývá Myanmar, ale i v dalších zemích.
Zabíjejí děti, vypalují vesnice. Řádění barmské armády proti muslimské menšině je podle OSN zločin
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
Indka po 16 letech ukončila hladovku. Vytoužené změny chce dosáhnout jako politička
Irom Chanu Sharmila, které se přezdívá "Železná lady z Manipuru", přestala jíst 5. listopadu 2000. Už řadu let pobývá pod dohledem policie v nemocnici a lékaři jí podávají potravu skrze trubičku v nose. Hladovkou se Sharnila rozhodla protestovat proti armádnímu násilí poté, co polovojenské jednotky u vesnice Imphal zmasakrovaly deset civilistů. Když změny nedosáhla hladovkou, zvažuje, že se o to pokusí v politice.
USA obnoví většinu sankcí vůči Barmě. Chystá ale výjimky, povolí obchod konkrétním firmám i lidem
Washington sice prodlouží sankce, jejichž platnost končí příští týden, současně ale pravděpodobně nabídne obchodní licence některým společnostem a odstraní ze sankčního seznamu některé lidi. Oznámení o prodloužení sankcí může přijít už v úterý, tedy ještě předtím, než Barmu navštíví americký ministr zahraničí John Kerry, který má do země přicestovat 22. května.