Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International súdánská armáda použila chemické zbraně nejméně ve třech desítkách případů. Na následky užití bojového plynu yperit zemřelo až 250 lidí. Používání chemických zbraní je válečný zločin. Súdánská vláda obvinění Amnesty International odmítla s tím, že tvrzení jsou nepodložená.
Je třeba vytvořit v Unii koordinující strukturu a zárodek společné armády, které zatím v podstatě neexistují.
"Nejde o žádnou rutinu, takhle se zbraněmi a vším vybavením skáčeme prvně po několika letech," říká kapitán Robert Šiška, zatímco čekáme na odvoz z chrudimské základny. Čeká nás cesta na pardubické letiště, z něhož se vzneseme ve dvou letounech CASA nad Ralsko. To je simulovaně v držení separatistů. Výsadkáři na ně zaútočí ze dvou letadel a dobývají jejich letiště. Akce je součástí cvičení Sky Soldier II - to je unikátní už tím, že se ho výsadkáři účastní v plné zbroji s americkými kolegy. Výjimečné je pak i povolení fotit přímo z paluby letadla při seskoku. Podívejte se, jak vše vypadá pohledem parašutistů.
Četnictvo španělské armády čelí nařčení z diskriminace žen. Nenakupuje totiž neprůstřelné vesty, které by byly speciálně určeny právě pro ženy. Ty tak v nepohodlném mužském oblečení stěží dosáhnou i na zbraň. Spojená asociace civilní stráže v tom spatřuje genderovou nerovnost.
Dvanáct afghánských vojáků údajně zabili v noci na úterý ve spánku dva jejich kolegové na stanovišti poblíž města Kundúz na severu země. Útočníci byli pravděpodobně napojeni na islamistické hnutí Tálibán a po činu uprchli a připojili se k povstalcům. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters. Napadené místo bylo jedním z řady stanovišť, která tvoří obranný kruh kolem města Kundúz. To před rokem na krátkou dobu padlo do rukou Tálibánu, a stalo se tak první afghánskou provinční metropolí, které se toto hnutí zmocnilo od roku 2001, kdy byla svržena jeho vláda.
Je volání po vzniku evropské armády zárodkem zániku Severoatlantické aliance? Anebo by Evropa měla už konečně převzít zodpovědnost za svou obranu a nespoléhat se na pomoc USA a Kanady? Vznik evropské armády preferuje například český premiér Bohuslav Sobotka. Kontinentální armádu zařadil k prioritám Evropské unie ve zprávě o stavu EU i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. O jeho návrhu mají jednat evropští ministři obrany, kteří se sjíždí na schůzku do Bratislavy.
Armáda, policie a bezpečnostní složky dukovanské jaderné elektrárny cvičily obranu jaderného kolosu před teroristickými útoky. Jak dynamická ukázka boje o elektrárnu vypadala? Podívejte se v naší galerii.
Padesátka mužů se sjela k přijímacím testům aktivních záloh 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Uspělo třiatřicet. Výstižnější by ovšem bylo říci: pravým peklem prošlo třiatřicet. A proč to dělají? Na co si to vlastně hrají? Jejich odpověď asi mnohé konsternuje: Pro vlast. Nelze přece jen čekat na spojence a jejich pomoc, když se ocitneme v bryndě. Zatím to jsou tak trochu muži z jiného světa.
Jednatřicet českých letců se bude v iráckém Baládu až do roku 2018 snažit naučit tamní piloty a mechaniky ovládat a opravovat bitevníky L-159. Češi se museli vyrovnat s odlišnou kulturou, ale třeba i s teplotami až přes 50 stupňů Celsia. "Většinou se proto létá v brzkých ranních hodinách, anebo v noci, kdy jsou teploty přece jen snesitelnější. V dobách teplotních špiček se pak zaměřujeme na údržbu letounů ve stínu v krytech," popisuje v prvním exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz velitel českého leteckého poradního týmu plukovník Zdeněk P. (jméno je kvůli bezpečnosti pilota neveřejné).
Velkými lákadly letošních Dnů NATO jsou americké bombardéry B-52 Stratofortress a B-1B Lancer. Tento letoun disponující technologii stealth, díky níž umí být neviditelný pro radary, je v Mošnově poprvé. Diváci viděli také například osvobození uneseného letadla nebo akrobatické kousky italské letecké skupiny Frecce Tricolori.
Tisíce lidí vyrazily na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které začaly na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. V okolí letiště se tvoří kolony, situace je ale klidnější než v předchozích letech. Na Dny NATO přijel i premiér Bohuslav Sobotka. Svou přítomnost zdůvodnil tím, že jde o největší bezpečnostní přehlídku v Evropě a otázka bezpečnosti je dnes mimořádně aktuální. Dnů NATO se letos účastní vojenské, bezpečnostní a záchranářské jednotky z rekordních 21 zemí. Lidé uvidí například americké bombardéry B-1B Lancer a B-52 Stratofortress, konvertoplán CV-22B Osprey, letoun KC-135 Stratotanker pro doplňování paliva za letu či speciální ženskou jednotku jordánské armády v akci.
Případ údajně předraženého nákupu letounů CASA, v němž je obviněna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová a exšéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk, se vrací k došetření. Rozhodl o tom na pátečním neveřejném zasedání obvodní soud pro Prahu 6.
Aero Vodochody uspořádalo předváděcí akci pro generály a nákupčí vojenské techniky z 12 zemí z celého světa s cílem pochlubit se novou technikou v plánovaném nástupci slavných podzvukových letounů L-39 Albatros zvaném L-39NG (Next Generation). Akce měla pomoci najít potenciální kupce pro zatím vyvíjená letadla, která by firma ráda začala vyrábět v roce 2018.
Irácké síly podporované koalicí v čele s Američany již získaly kontrolu nad polovinou území, které v zemi ovládali ozbrojenci z Islámského státu. Během své návštěvy Bagdádu to uvedl náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken. Zástupce Johna Kerryho rovněž oznámil, že Washington poskytne Bagdádu pomoc v hodnotě 181 milionů dolarů (4,4 miliardy Kč) na řešení humanitární krize, se kterou se Irák potýká navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo na bojišti. I přes několik velkých porážek v uplynulých měsících však Islámský stát stále kontroluje Mosul, druhé největší irácké město. Irácká armáda chce dobýt město do konce roku.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl, že rozhodnutí nasadit vojáky na Gotland svědčí o tom, že si země uvědomuje vážnost bezpečnostní situace s ohledem na ruskou anexi Krymu a "rostoucí tlak" Ruska na pobaltské státy. Na ostrově s okamžitou platností zůstává 150 vojáků, kteří tam nyní pobývají v rámci výcviku. "Neznamená to ale, že bychom se obávali invaze," uvedl vrchní velitel švédské armády Micael Bydén.
Klid zbraní v Sýrii, který dojednaly Spojené státy a Rusko, se daří až na ojedinělé incidenty dodržovat. Kreml nicméně nabádá Američany k tomu, aby uplatnili svůj vliv a přiměli ozbrojené skupiny, které ho porušují, aby zastavily boje proti syrským vládním jednotkám. Podle nich právě tyto skupiny mohou narušit zahájení mírového procesu v zemi. Příměří vítá i Saúdská Arábie, která podporuje rebely bojující proti režimu Bašára Asada.
Klid zbraní, vyhlášený na východě Ukrajiny počátkem září, selhává. Ukrajinská armáda podle Kyjeva ztratila za posledních 24 hodin v Donbasu tři vojáky. Prezidentský mluvčí oznámil, že separatisté použili poprvé od vyhlášení příměří těžké zbraně, když zaútočili na armádu v Luhanské oblasti. Při čtvrthodinové přestřelce byli zabiti dva ukrajinští vojáci. Podle povstalecké agentury DAN se střílí hlavně v okolí Doněcka, který drží separatisté. Kyjev z oblasti hlásí jednoho mrtvého a jednoho pohřešovaného vojáka, o ztrátách povstalců nejsou žádné zprávy. Podle mluvčího separatistů armáda u Doněcka ztratila dokonce deset mužů. Příměří vyhlášené k zahájení školního roku bylo od jara 2014 už deváté.
Letectvo Spojených států zlikvidovalo na konci srpna mluvčího teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Muhammada Adnáního. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo obrany, které tak ukončilo spekulace o příčině smrti druhého nejvýše postaveného muže IS. K jeho zabití se již dříve přihlásili rovněž Rusové, což ale Washington označil za nesmysl. Adnání zahynul podle prohlášení islamistů 30. srpna v Aleppu, kde dohlížel na operace IS. USA ve stejný den potvrdily, že v této oblasti podnikly letecké údery, výsledky této operace však zveřejnily až nyní po její podrobné analýze. Moskva se naopak k autorství náletu přihlásila už den po jeho smrti, což USA označily za vtip.
Myšlenka evropské armády dostává po očekávaném odchodu Británie z Evropské unie nové obrysy. Berlín i Paříž chtějí výrazně prohloubit spolupráci armád unijních zemí a vytvořit stálé velitelství pro civilní a vojenské mise EU. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do připravovaných návrhů Německa a Francie. O cestě k evropské armádě budou debatovat premiéři a prezidenti 27 zemí EU bez Británie na pátečním neformálním summitu v Bratislavě. Otevřít tuto otázku chce například český premiér Bohuslav Sobotka. Podle Reuters je možné očekávat příslušné rozhodnutí o spolupráci v obraně do konce roku.
Z muničního skladu švýcarské armády v Aarau západně od Curychu zmizelo několik kilogramů výbušných prostředků. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany a civilní ochrany. Podle švýcarských médií zatím není jasné, zda výbušniny někdo ukradl, nebo jde pouze o chybu v evidenci. Postrádaný materiál se nacházel v muničním skladu vojenského školicího střediska v Aarau, kde ho střežil bezpečnostní systém. Ministerstvo neupřesnilo, jaký materiál zmizel. Podle médií se na místě skladují výbušniny, zápalné šňůry i roznětky, které všechny armáda řadí mezi výbušné prostředky.
