Česká armáda dlouhodobě zápasí s výrazným nedostatkem nových neprůstřelných vest. Starších, ale pořád ještě funkčních se přitom generální štáb zbavuje po stovkách jako nepotřebného materiálu. "Většina vojáků je bez balistické ochrany, vesty si raději pořizujeme ze svého," popisuje tristní situaci jeden z bojových velitelů. Podle experta Pavla Černého jde o "hazard s životy lidí".
Izraelský vojenský soud odvolání izraelského vojáka Elora Azarii odsouzeného k 18 měsícům vězení zamítl. Soudci vojenského tribunálu ale zároveň odmítli i přísnější trest, kteří požadovali prokurátoři. Azariův případ je v Izraeli velmi sledován - část veřejnosti se vojáka zastává a jeho čin hodnotí jako obranu. Armádní vedení ovšem skutečnost, že voják střílel na Palestince ležícího na zemi, považuje za vraždu.
Po včerejším twitterovém oznámení Donalda Trumpa, že transgenderovým osobám nebude dovoleno sloužit v armádě Spojených států, se strhla celosvětová vlna kritiky. Zatímco USA tímto krokem zruší loňskou snahu o větší začlenění LGBT komunity do armády, v osmnácti zemích světa se mohou vojáky nadále stávat všichni bez rozdílu sexuální orientace nebo genderové identity. Česká republika je mezi nimi.
Americká armáda zatím nebude nic měnit na svém přístupu k transgenderovým příslušníkům ozbrojených složek. Uvedl to ve čtvrtek šéf sboru náčelníků štábů Joseph Dunford v reakci na středeční vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který se vyslovil proti službě osob se změněnou pohlavní identitou v ozbrojených silách. Armáda čeká na pokyn ministra obrany. "K žádným úpravám současné politiky nedojde, dokud prezidentův příkaz nedostane ministr obrany a nevydá instrukce k (jeho) přijetí," napsal podle agentury Reuters Dunford velitelům. "Do té doby budeme přistupovat ke všem našim příslušníkům s respektem," dodal generál.
Generálům, kteří se za nezákonné stíhání dožadovali odškodného ve výši 16 milionů, soud ve čtvrtek přiznal jen asi desetinu. Proti rozsudku se odvolají. Rostislav Mazurka a Radoslav Rotrekl byli v roce 2012 pravomocně odsouzeni za sporné nákupy propagačních dárků - ručníků, čepic či osušek. V roce 2014 však Nejvyšší soud rozsudek zrušil s tím, že žádný předpis tomuto nákupu nebránil.
Švédský parlament v úterý jedná o bezpečnostním pochybení švédské dopravní správy Transportstyrelsen, kvůli kterému měli čeští pracovníci IBM v roce 2015 přístup k tajným policejním databázím. Švédský premiér Stefan Löfven na pondělní tiskové konferenci označil případ za velmi vážný. On sám se o dva roky starém případu podle svého tvrzení dozvěděl až na začátku letošního roku. Podle opozičních stran vláda pochybila. Nevylučují ani hlasování o nedůvěře. Podle šéfa dopravní správy se žádné důvěrné informace na veřejnost nedostaly.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte plánuje výrazně posílit armádu. Slibuje desetitisíce nových vojáků, nové stíhačky i bezpilotní letouny. Reaguje tak na rozmach islamistů na nejjižnějším filipínském ostrově Mindanao. Vládní ofenziva tu trvá už 57 dní, ale vojáci džihádisty stále nevyhnali.
Jednu z největších zakázek pro českou armádu za devět a půl miliardy korun si rozdělí společnost Tatra Jaroslava Strnada a Vojenský výzkumný ústav. A až 4,4 miliardy armáda vydá na 80 lehkých obrněných vozidel na podvozku Iveco. "Jako nejvhodnější byla armádou vyhodnocena právě vozidla Titus. Dalším požadavkem armády je kvůli jednotné platformě podvozek Tatra. A protože uzavřela exkluzivní smlouvu s výrobcem nástavby, půjde o zakázku napřímo," vysvětlil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Dobyli jsme Mosul, hlásila před více než dvěma týdny irácká armáda. Město osvobodila z rukou takzvaného Islámského státu za pomoci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Mosul je však zcela zdevastovaný, zejména jeho západní část, kde probíhaly nejtěžší boje. V ulicích jsou stále mezi hromadami trosek také stovky lidských těl. Ta ve čtyřicetistupňových vedrech hnijí, všude je cítit pach smrti. Záchranáři nemají potřebné vybavení, jejich práce tak probíhají jen pomalu.
Irácká policie zabavila po dobytí Mosulu automobily, které bojovníci takzvaného Islámského státu přestavěli v obrněná vozidla využívaná při sebevražedných útocích. Jsou to většinou těžce opancéřované nákladní vozy, které bojovníci naložili velkým množstvím trhaviny. Taková auta mohla lépe překonat obrannou palbu iráckých nebo kurdských jednotek - pokud nebyla zasažena protitankovým systémem. Dostala se díky tomu do bezprostřední blízkosti svého cíle, kde se pak jejich řidič odpálil.
Export zbraní a vojenského materiálu loni dosáhl 18,2 miliardy korun. Nejvíc vojenského materiálu bylo vyvezeno do Iráku, nejvíce zbraní do USA.
První vážnější problém v souvislosti s plánovanými škrty musí řešit francouzský prezident Emmanuel Macron. Náčelník generálního štábu francouzské armády Pierre de Villiers se ostře ohradil vůči snížení rozpočtu o 850 milionů eur. Ve středu pak oznámil, že odstupuje z funkce. Macron následně na jeho místo jmenoval Françoise Lecointreho. Podobné veřejné hádky o peníze pro armádu jsou ve Francii výjimečné. Plány francouzského prezidenta omezit armádní rozpočet kritizovali kromě de Villierse také Macronovi spolustraníci.
V tváří tvář skutečnému ohrožení není účinnou obranou servis nějaké specializované skupiny ale solidarita všech, kteří do společného úsilí nevkládají pouze své finanční prostředky, ale především sebe sama, říká plzeňský biskup Tomáš Holub. Více v dalším díle DVTV Apel.
Sněmovna odložila schvalování mise českých vojáků do Pobaltí. Měla by se k němu vrátit ve středu. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšsku v rámci aliančních mnohonárodních bojových uskupení. Odročení navrhl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podle kuloárových informací nebylo jisté, že se pro misi vysloví vzhledem k nižšímu počtu poslanců v sálu potřebných nejméně 101 členů dolní komory. Ve středu by mohla být mise prvním bodem jednání dolní komory. Do Pobaltí chce vláda vyslat až 290 vojáků. V Litvě a v Lotyšku by měli působit celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku. S návrhem musí souhlasit také Senát, na programu jeho schůze je ve druhé polovině července.
Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.
Po sto letech si v neděli v Milovicích na Nymbursku příznivci vojenské historie připomněli bitvu u Zborova, která se odehrála 1. až 2. července 1917 na území dnešní Ukrajiny. Proti sobě se postavily desítky účastníků v dobových uniformách a s historickými zbraněmi, bojovaly mezi sebou Československé legie a Rakousko-Uhersko spolu s Německým císařstvím. Rekonstrukci bitvy přihlíželo několik stovek lidí.
Islamisté se nehodlají vzdát Mosulu. I když se irácké armádě daří postupovat městem a pomalu ho osvobozovat, teď džihádisté zahájili protiofenzivu. Podle armádních zdrojů se Islámskému státu povedlo vojáky zatlačit o několik desítek metrů zpět. Islamisté nyní drží ve městě poslední kilometr čtvereční území. Armáda odhaduje, že na místě zůstalo jenom několik set členů Islámského státu, hlavně zahraničních bojovníků.
Irácké vládní jednotky dobývají ve městě Mosul na severu země poslední části této metropole z rukou radikálů organizace Islámský stát (IS). S odkazem na iráckou armádu o tom informovala agentura AP. V blízkém okolí je slyšet prudká minometná střelba a letecké údery. Z města proto prchá velký počet civilistů. Jde hlavně o ženy a děti. Lidé jsou často zranění střepinami granátů nebo pokrytí prachem. Civilisté, kteří zůstali uvězněni v mosulském Starém městě již několik měsíců, trpí nedostatkem potravin a vody. Situaci navíc zhoršují 45stupňová horka. Ofenzivu za znovudobytí Mosulu zahájila irácká armáda loni na podzim. Od poloviny června se snaží dobýt tamní Staré město.
Průjezd amerického konvoje po dálnici D1 zkomplikovala v sobotu u Mirošovic nedaleko Prahy srážka dvou vojenských vozidel. Obešla se bez zranění, kvůli nehodě se ve směru na Brno vytvořila asi šestikilometrová kolona. Nehoda se podle mluvčího středočeské policie Pavla Truxy stala kolem 09:00, kdy jedna část konvoje čekala na druhou, jež se opozdila. "Jedno auto narazilo do cisterny. Bylo to bez zranění a vyřešili si to v rámci konvoje. My jsme tam asistovali kvůli řízení dopravy, ale neřešili jsme tu nehodu jako takovou," uvedl Truxa. Po přeložení na podvalník konvoj pokračoval dál na Brno a kolona aut se rozjela. "Nyní je už dálnice normálně průjezdná," dodal Truxa po 11:00.
Podle venezuelské organizace monitorující porušování lidských práv v zemi během demonstrací zemřelo už přes 100 lidí. Přestože venezuelské vládní úřady uvádějí oficiální počet obětí 81. Další tisíce lidí byly zraněny a přes 3000 jich bylo zadrženo. Lidé se účastní pouličních protestů po celé zemi prakticky denně už od začátku dubna, kdy nejvyšší soud rozhodl, že převezme pravomoce venezuelského parlamentu. V něm má od loňského ledna většinu opozice, jeho práci ale od té doby blokuje vládě nakloněný nejvyšší soud.
