Konvojem více než dvou set kusů vojenské techniky, vyrobené v USA, Kanadě a Velké Británii do roku 1945, vyvrcholily v Plzni Slavnosti svobody. I přes chladné počasí sledovalo Convoy of Liberty podél dvoukilometrové trasy po Klatovské třídě podle odhadu magistrátu 17 tisíc lidí. Mnozí zdravili účastníky českými, americkými a belgickými vlaječkami či rozkvetlými snítkami šeříku.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Emmanuel Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Angela Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci. Skeptický je naopak bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který poukazuje na fakt, že EU momentálně opouští Velká Británie, jejíž armáda patří ke špičce. "Neumím si představit, na jakém jiném základě kromě francouzské armády by ta evropská fungovala," říká Šándor. Navíc by jí podle něj chyběla logistická i zpravodajská kapacita.
K lodím norských rybářů v odlehlé oblasti Masoy připlula minulý týden bílá velryba, kterou v minulosti zřejmě školilo ruské námořnictvo pro vojenské účely. Na sobě měla těsný postroj. Když ho rybáři ze zvířete sňali, všimli si, že na vnitřní straně je nápis "vybavení Petrohradu".
Německá Puma je bojové vozidlo pěchoty, které se uchází o přízeň české armády v tendru za miliardy. Němci ho vyvinuli jak technologií napěchované vozidlo s věží bez osádky, ale Češi chtějí věž s osádkou. Zástupci firem PSM a KMW, které Pumy vyrábějí, ale tvrdí, že podmínky tendru splní.
Ministerstvo obrany prohrálo soudní spor s Ústřední vojenskou nemocnicí, jejímž je zřizovatelem. Resort pohnal vlastní špitál k soudu kvůli výsluze pro brigádního generála ve výslužbě Vladimíra Halenku. Byl to právě verdikt lékařské komise při nemocnici, jež v té době obžalovanému generálovi zajistil výsluhu. Na rentu přitom neměl tehdy nárok. Resort pojal podezření, že příčinu k odchodu generála do civilu nezavdaly zdravotní potíže. Spor s vlastní nemocnicí však ministerstvo definitivně prohrálo.
Česká armáda v Afghánistánu vystřídala vojenskou jednotku, která má na starosti ochranu spojenecké základny Bagrám. V rámci pravidelných rotací se o bezpečnost letecké základny bude nově starat 12. strážní rota BAF. Armáda to uvedla na svém webu. Strážní rotu tvoří nově zejména vojáci 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic, doplňují je další specialisté. V zemi vystřídali kolegy ze 74. lehkého motorizovaného praporu Bučovice, kteří v Afghánistánu působili od října. V 11. strážní rotě působilo přes 170 českých vojáků.
Byla to jediná kasárna v zemi, do kterých se okupanti v srpnu 1968 nedostali. Vzdor vojáků 7. výsadkového pluku patří k světlým stránkám historie československé armády. Když sovětské tanky obklíčily holešovská kasárna, velitel pluku Miroslav Šedina je "uvítal" slovy: "Jen mávnu, v oknech kasáren se objeví pancéřovky a budeš mít po tankovém praporu. Tak koukej ty své kanóny otočit." Sověti okamžitě couvli. Již o rok později ale necouvli normalizátoři. V dubnu před 50 lety se začal rodit plán likvidace pluku s cejchem "kontrarevoluční". Seriál deníku Aktuálně.cz Příběhy normalizace připomíná další kapitolu naší novodobé historie, která následovala před 50 lety po okupaci Československa.
Dvaadvacetiletá studentka Alaa Salahová se stala pro řadu Súdánců symbolem protestů proti tamnímu režimu. Když v bílém šátku skandovala na střeše auta, shlukl se kolem ní dav lidí, kteří na její energické vystoupení odpovídali jediným slovem: thowra. Jde o arabský výraz pro revoluci, o které lidé v této africké zemi sní už dlouho.
Srážka pěti obrněných vozidel Pandur s osobním vozem stála armádu 95 milionů korun. U poničených vozidel, které do sebe vzájemně narazily, musely být vyměněny korby. Poslední opravený vůz si vojáci převzali na konci března.
Spojené státy zařadily íránské revoluční gardy na seznam zahraničních teroristických organizací. Oznámil to americký prezident Donald Trump. Agentura AP krok USA považuje za výjimečný, neboť Washington dosud nikdy formálně neoznačil ozbrojené síly jiného státu za teroristickou skupinu. Íránská nejvyšší bezpečnostní rada na krok USA ihned reagovala a v odvetném opatření označila americké ozbrojené síly rovněž za teroristickou organizaci, uvedla íránská státní televize.
Snadnější a bezpečnější vyprošťování a odsun kolových obrněnců Pandur a další vojenské techniky umožní pětice nových vyprošťovacích vozidel na podvozku Tatra 815 7V, která v těchto dnech přebírá česká armáda. Vojáci měli moderní vyprošťovací vozidla dostat v roce 2017, kvůli problému s navijáky se ale dodávka zpozdila. Hodnota zakázky činí zhruba 240 milionů korun. Novinářům to dnes ve Štěpánově na Olomoucku řekl ředitel Agentury logistiky Armády ČR Jaroslav Trakal.
Podplukovnice v záloze Zuzana Nemčíková pracovala jako psycholožka u brigády rychlého nasazení. Měla na starosti i rodiny českých vojáků na misi v afghánském Lógaru, musela je umět uklidnit, ale také sdělovat špatné zprávy. Jenže se brzy dostala do opačné role - ona byla tou, kdo musí zvládnout "jobovku". A ne jednu. Překonala rakovinu, vrátila se na vojenské cvičiště. Jenže se vrátila i nemoc. A ne jednou. Dostavily se deprese a ona už nechtěla vůbec nic. Bála se ale zklamat stovky pacientek, pro něž je velkým vzorem a hrdinkou.
Život se s vojenskou psycholožkou Zuzanou Nemčíkovou moc nemazlí. Pokaždé si říkala: "To dáš, máš přece červený baret!" Jenže říkejte si to ve chvíli, kdy vám počtvrté řeknou: "Máte zase rakovinu."
Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu za asi 50 miliard korun musí uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Podmínky účasti v tendru ve středu ministerstvo obrany předalo čtyřem už dříve vybraným zahraničním firmám. Důležitým kritériem při výběru vítěze největší armádní zakázky v Česku bude i rozsah zapojení českého obranného průmyslu na výrobě vozidel. Musí být minimálně 40 procent z nabídkové ceny zakázky.
Německý Lynx, tedy Rys, je jedním ze čtyř bojových vozidel pěchoty, které by si mohla vybrat česká armáda. Ta chce v největším tendru své historie vybrat za 53 miliard korun 210 vozidel, která nahradí dosluhující sovětské typy BVP-2. Ministr obrany Lubomír Metnar chce smlouvu na dodávku nových vozidel, která budou tvořit páteř obrněné brigády, podepsat letos, aby armáda dostala vozidla do konce roku 2025. Lynx má ze čtyř strojů jednu základní nevýhodu: zatím se nevyrábí a neslouží v žádné armádě. Nabízí ale podle svého výrobce do budoucna možnosti modernizace a různých variant.
Ve svém projevu na Pražském hradě někdejší generální tajemník NATO George Robertson prokázal upřímnost rodáka ze Skotska. „Vaše země není schopna dostát ani příslibům, které byly učiněny, a ani hrozbám, kterým aliance čelí,“ kritizoval nízké obranné výdaje České republiky. Dvaasedmdesátiletý lord Robertson, který stál v čele NATO v letech 1999 až 2004, byl jedním z význačných hostů úterní slavnostní konference k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.
Armáda při příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO představila v úterý na Hradčanském náměstí svou vojenskou techniku. Návštěvníci si tak mohli prohlédnout například kolový obrněný transportér Pandur, lehká obrněná vozidla Dingo a Iveco, bojové vozidlo Humvee, protiletadlový raketový komplet RBS-70, samohybnou kanónovou houfnici Dana, pyrotechnického robota, nejnovější motocykly Hradní stráže, salvový kanon či vojenskou výzbroj včetně ručních zbraní.
Přesně před 26 lety se Česko stalo členem Severoatlantické aliance. Premiér Petr Fiala (ODS) loni k půlkulatému výročí uvedl, že vstup do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a historickým přelomem pro naše bezpečí. Podívejte se, jak se za tu dobu česká armáda proměnila v moderní alianční vojsko.
Česká republika si v úterý 12. března připomíná dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Spolupráci s NATO navázalo Česko krátce po Sametové revoluci, když tehdejší politici hledali spojenectví, které by ochránilo nově vzniklou demokracii a svobodu v zemi. Po pětileté spolupráci podepsali čeští představitelé Washingtonskou dohodu, díky které se NATO rozšířilo o první tři postkomunistické státy - Česko, Polsko a Maďarsko. Podívejte se, kde a jak se bude výročí připomínat.
Je to přesně dvacet let, co tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan a náměstek ministra obrany Jaromír Novotný podepsali v Trumanově knihovně ve Spojených státech Washingtonskou dohodu. Česká republika se tak po pěti letech spolupráce stala 17. členem aliance společně s Polskem a Maďarskem coby prvními postkomunistickými zeměmi. Pro tehdejší politiky znamenal vstup do NATO jediného garanta udržení svobody a demokracie v zemi. Přidružení České republiky k severoatlantickému paktu také bývá považováno za největší úspěch české diplomacie po roce 1989.
