Na české obranné výdaje měla jít v roce 2024 poprvé po devatenácti letech dvě procenta hrubého domácího produktu. Jen rozpočet ministerstva obrany činil 151 miliard korun, což je meziročně o čtyřicet miliard víc. Utratit obrovský balík však pro resort Jany Černochové (ODS) vypadá jako poměrně náročný úkol, a tak ministerstvo stejně jako dřív musí loni nevyužité peníze převést do dalšího roku.
Byť jde do obrany daleko víc peněz než před pár lety a rychle se nakupuje moderní technika, otázka je, jestli ji bude mít kdo obsluhovat. Uplynulý rok ukázal, že nábor mladých posil představuje pro české ozbrojené síly velmi bolestivou věc. Nezlepšuje se ani přesto, že se jím vedení armády prioritně zabývá už mnoho let a investují se do něj nemalé sumy.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka říká, že pokud směrem k armádě zaznívají zavádějící informace, je téměř jeho "povinností" uvést je na pravou míru. Reaguje tak na slova ministryně obrany Jany Černochové (ODS) z rozhovoru pro Aktuálně.cz. Ta Řehkovi vytkla, že nemá komentovat slova poslanců. "Zodpovídám za armádu, takže se logicky vyjadřuji k tématům, která se jí týkají," oponuje Řehka.
"Nepřišla jsem se na ministerstvo obrany bát, ale konečně modernizovat armádu," říká ministryně Jana Černochová (ODS) v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Armáda sice nakupuje novou techniku za desítky miliard, stojí ale před otázkou, kdo ji bude používat. Říká také, co se na Ukrajině stane po nástupu Trumpa, jaké problémy jsou v kontraktech s Izraelem nebo jak vnímá spor s náčelníkem generálního štábu.
Velel českým stíhačům, když v roce 2004 odstavovali nevyhovující migy a přebírali nové gripeny. A byl také jedním z prvních Čechů, kteří na švédských supersonicích létali. Možná i proto se Jiří Verner po odchodu z armády stal šéfem českého zastoupení firmy Saab, výrobce gripenů. Ovšem poté, co obrana rozhodla místo nich pořídit americké F-35, Verner v Saabu podle zjištění Aktuálně.cz skončil.
Ministerstvo obrany přiznalo, že jednání o prodloužení pronájmu gripenů se nevyvíjí dobře. Už proto chystá záložní variantu, aby se české nebe po roce 2027 neocitlo bez nadzvukového letectva. S nabídkou na ochranu vzdušného prostoru podle ministryně Jany Černochové přišlo Německo i Polsko, možností jsou i nové slovenské F-16.
Měsíc před osmnáctými narozeninami opustil kyjevský rodák Roman Bileckyj svou rodinu a nastoupil do vlaku odjíždějícího na západ, aby utekl z Ukrajiny před vyhlídkou na účast v zoufalé válce. "Odkládal jsem to rozhodnutí až do úplného konce," řekl agentuře Reuters ze studentské koleje na Slovensku, kam v únoru odcestoval. "Byla to jednosměrná jízdenka," dodal.
Advokát vojenského instruktora, který je v podezřelý z toho, že postřelil při výcviku v Keni tamního vojáka, chce v případu nechat vyslechnout ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Důvodem je podezření, že ministryně protiprávně úkolovala vojenské policisty, vyplývá z vyjádření advokáta Radka Ondruše, informoval server Seznam Zprávy.
Ministerstvo obrany před pár týdny podepsalo s brazilskou firmou Embraer nákup dvou dopravních letounů C-390 za necelých čtrnáct miliard korun. Zaplatilo i za to, aby obě letadla mohla fungovat jako létající tankery. Bojové stroje F-35, které se mají stát do roku 2035 hlavní silou českého letectva, ovšem z embraerů tankovat nedokážou.
Několikaměsíční spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR Karlem Řehkou nedávno oživil incident, kdy český voják na výcviku v Keni postřelil afrického kolegu. Šéfka resortu se totiž o situaci dozvěděla s několikadenním zpožděním. "Obvykle se ministryně od armády i ty nejmenší malichernosti dozvídá ihned," říká redaktor Aktuálně.cz Ondřej Stratilík
Satirické stránky Armáda ČR - memes si utahují z prázdných výstrojních skladů či nedostatečné výbavy ozbrojených sil. Sami vojáci si v jeho e-shopu kupují humorné i kritické nášivky a nálepky. Spolupráce projektu s ministerstvem obrany ale skončila. Memorandum podepsané letos v březnu resort před několika týdny vypověděl. Důvodem jsou "nepřípustné" memy.
Česká armáda se chce i kvůli ruské válce proti Ukrajině vybavit stovkami malých průzkumných dronů. Přestože původně počítala s tím, že první multikoptéry dostane už v příštím roce, zakázka ještě není ani vypsaná a nyní se počítá až s rokem 2026. Přípravy tohoto kontraktu zajímají i poslance, předvolali si zástupce ministerstva obrany a armády.
Že Česko bude na obranu dávat dvě procenta hrubého domácího produktu, je závazek vůči NATO a od loňska i povinnost daná zákonem. Ministerstvo Jany Černochové si poměrně citelně přilepšuje miliardami z rozpočtů jiných státních úřadů a organizací, aby onu dvouprocentní hranici i příští rok splnilo. A to přitom stále hlasitěji zaznívá, že na obranu by mělo jít daleko víc peněz.
Ani osmatřicet měsíců, tedy více než tři roky od podpisu strategické zakázky nestačilo k tomu, aby česká armáda dostala alespoň první prototyp objednaných houfnic Caesar. Ministerstvo obrany už přitom do Francie poslalo několik miliard korun. Okolnosti zakázky kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
Nesoulad mezi ministryní Janou Černochovou a šéfem armády Karlem Řehkou se znovu projevil. Na posledním jednání sněmovního výboru pro obranu se třeba opoziční poslanec obořil na koaliční zákonodárce za to, že podle něj nejsou schopni bránit svou ministryni. Ta situaci zlehčuje, náčelník se ke sporům oficiálně nevyjadřuje. Aktuálně.cz přináší analýzu vyhrocené situace.
Příslušníka českých speciálních sil, který měl dle Vojenské policie před pár týdny postřelit svého keňského kolegu do břicha, repatriovali z Afriky zpátky do republiky. Citlivá událost se projednávala i na úterním zasedání sněmovního branného výboru. Vyvolala roztržku nejen mezi poslanci, ale i mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla v úterý na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).
Na blíže nespecifikovaném místě na východě Francie už více než měsíc cvičí asi dvě tisícovky ukrajinských vojáků. Utajená armáda za lepších podmínek než dříve podstupuje reálné bojové simulace a chystá se, aby zkraje příštího roku vytvořila páteř kombinované ozbrojené brigády připravené k nasazení do války s Ruskem.
Nejdřív 136 milionů korun, pak 284 milionů. Ačkoliv armáda v dalších letech tolik investovat nebude, Hradní stráže a vojenské kanceláře prezidenta se to netýká. Ministerstvo obrany jim mezi roky 2025 a 2026 dopřeje více než stoprocentní nárůst peněz na investice. Pořizovat se bude nová výzbroj či automobily, v plánech je i rekonstrukce památkově chráněných objektů na pražských Hradčanech.
V těchto dnech měly vrcholit zkoušky nové houfnice Caesar pro českou armádu. Jenže vojáci ještě nemají k dispozici ani první prototyp. Ministerstvo obrany tvrdí, že v zakázce za 10 miliard nedochází ke zpoždění, prý se jen měnil harmonogram. Armáda tedy bude na zastaralých dělech Dana závislá déle, než plánovala.
