Své tři zásadní knihy věnoval lidem, kteří v 50. a 60. letech minulého století utíkali z Východu do Paříže. Stali se jeho přáteli, vyprávěli mu své dramatické příběhy a jeho ani ve snu nenapadlo, že se to může opakovat.
Od úmrtí Jacka Kerouaca uplyne 21. října 2024 přesně 55 let. Překladatel a znalec literatury beat generation Josef Rauvolf v podcastu Petra Viziny mluví například o alkoholismu, který se mu stal osudným. "Pil, aby si vytvořil clonu před nepřátelským světem médií i vytlemených fanoušků," říká.
Afroameričanka Toni Morrisonová napsala svůj nejslavnější román Milovaná na základě dobového článku o prchající černošské otrokyni, která byla na jihu USA chycena a raději zabila vlastní dítě, než aby se s ním vrátila k „pánovi“. Obdobně vznikla česky nedávno vydaná próza Neviňátka současného kanadského autora Michaela Crummeyho.
Že hotel je coby místo dočasného setkávání nejrůznějších lidí ideální prostředí pro silný příběh, věděl už klasik americké literatury Stephen Crane. Na obdobném nápadu jako jeho nejslavnější povídka Modrý hotel je založen také román Skleněný hotel od třiačtyřicetileté Kanaďanky Emily St. John Mandelové, který v českém překladu Markéty Musilové nedávno vydalo Argo.
České nakladatelství Argo přestane vydávat romány ruského autora fantasy Sergeje Lukjaněnka. Rozhodlo se tak poté, co spisovatel podpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Lukjaněnko jej za to zkritizoval. "Pravděpodobně jim sám zakážu publikovat mé knihy," vzkázal. Čechy označil za národ se sklony k nacismu, který byl za protektorátu spokojený.
Insignie rytíře Řádu umění a literatury v úterý na francouzském velvyslanectví v Praze převzaly novinářka Irena Jirků, scenáristka a ilustrátorka Lucie Lomová plus spisovatelka Lenka Horňáková-Civade. Vyznamenání jim předal velvyslanec Alexis Dutertre u příležitosti Mezinárodního dne žen a letošního francouzského i českého předsednictví Rady Evropy.
Dramatik Oscar Wilde slavně prohlásil, že vůči historii máme jedinou povinnost: přepsat ji. Jedna věc je samozřejmě činit tak z ideologických důvodů. Když ale romanopisci ve 20. století přestali za každou cenu popisovat „pravdu“ a našli odvahu nakládat s letopočty či skutečnými postavami volněji, značně si rozvázali ruce.
Se spisovatelem a pedagogem Václavem Vokolkem o zázraku, který se "nehodil do krámu" úřadům, církvi, ani Boženě Němcové. A také o tom, jaké je to stát se v 65 letech bezdomovcem.
Srdce Evropy, poslední kniha spisovatelky Pavly Horákové, vypráví příběh Anežky, která žije v současnosti, a Kateřiny z doby před 100 lety. „Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ. Ve Vídni poprvé poznává svoji minulost, zažívá, jaké je to být součástí většího celku, a stojí na rozcestí, jak naložit se svojí identitou. Jestli zůstat, nebo se stát středoevropankou," vysvětluje autorka.
Na začátek března chystá nakladatelství Argo reedici románu Miliónový jeep od Jana Nováka. Zahájí tak vydání jeho sebraných spisů. Postupně se na pulty knihkupectví vrátí veškeré autorovy starší prózy včetně těch dlouhodobě nedostupných. Letos na podzim je doplní novinka nazvaná Těžký prachy.
Novému románu Petry Hůlové by se měli obloukem vyhnout příznivci uvěřitelných příběhů, které se odehrávají na pozadí dějin přesně tak přehledných, jak nás učili ve škole, akorát to nevyprávěli takhle pěkně. Knihu nazvanou Liščí oči naopak ocení ti, kdo mají rádi divoké románové kutilství, jež nedbá na úhlednost a nestydí se dospět k bizarním řešením.
Když vypukla první světová válka, irský spisovatel James Joyce žil v toho času rakousko-uherském Terstu. Jen pod podmínkou, že se nezapojí do boje na anglické straně, dostal o rok později povolení odjet. S rodinou zamířil do švýcarského Curychu a v kufru měl rozepsanou první kapitolu románu Odysseus.
S překladatelkou Michalou Markovou o "pornu" na stanici Český rozhlas Vltava i znejistění čtenáře, zda stojí na správné straně dějin, když je popisuje Hilary Mantelová.
S etnologem Mnislavem Zeleným-Atapanou o darované indiánské dívce, drogách i zhoubě duchovní turistiky.
Jméno Marieke Lucas Rijneveld zná česká veřejnost díky nedávné kauze. Nizozemský spisovatel, který se identifikuje jako žena i muž a používá zájmena oni/jejich, měli přeložit báseň Amandy Gorman z inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena. Po kritice tamních literátů černé pleti nakladatelství raději angažovalo překladatelský kolektiv.
S historikem architektury Zdeňkem Lukešem o workoholismu stavitele Osvalda Polívky, který Praze dal Obecní dům i Novou radnici. A také „bokovky“, o nichž se dlouho nevědělo.
Když Pavla Horáková před třemi lety vydala románový debut nazvaný Teorie podivnosti, nevplula do hlavního řečiště, v němž současná česká próza omílá příběhy podivných rodinných vztahů.
„Neexistuje strašidelnější místo než vlastní mysl,“ říká šestačtyřicetiletý britský prozaik Andrew Michael Hurley, kterého už v Česku známe.
Bestsellerová irská spisovatelka Sally Rooneyová odmítla poskytnout práva na překlad svého nového románu do hebrejštiny, protože podporuje kulturní bojkot Izraele a nesouhlasí s jeho přístupem vůči Palestincům.
Na malbě benátského mistra Tiziana se skví španělský král se svým zvířetem. Tím králem však není Karel V., nýbrž monarcha Incké říše. Místo psa má na vodítku pumu, na paži modrého papouška a po boku kubánskou princeznu, s níž dobyl Španělsko a posléze takřka celou Evropu.
