Před 56 lety, 16. ledna 1969, se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil vysokoškolský student Jan Palach. Radikálním způsobem dal najevo nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 19. ledna v nemocnici popáleninám podlehl, o šest dní později měl v Praze pohřeb za účasti statisíců lidí. Připomeňte si Palachův život na archivních snímcích.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Nejsou v Česku slavnější hodiny. A na světě není starší funkční orloj jako ten Pražský. Poprvé se o něm zmiňuje listina z 9. října 1410. Orloji na jižní straně věže Staroměstské radnice dominuje astronomický ciferník, pod ním je umístěná kalendářní deska. Mimořádné technické dílo ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
U zrodu Čedoku stáli před více 104 lety ministerský rada Ctibor Fiala a vrchní ministerský komisař ministerstva železnic Igor Geryk. Společnost byla založena Československou bankou Bohemia a zemskými cestovními svazy jako protiváha zahraniční konkurence na trhu cestovních služeb. Čedok prodával tuzemské zájezdy i lodní lístky migrantům do Ameriky.
Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.
Před 53 lety tragicky zahynula expedice Peru 1970. Patnáct československých horolezců našlo 31. května 1970 svoji smrt v údolí Bílých Kordiller, kde je zastihlo jedno z nejsmrtonosnějších zemětřesení historie, které si nakonec vyžádalo na 70 tisíc obětí.
Unikátní záběry zachycují zřejmě posledního tasmánského tygra na světě. Video z roku 1936 digitalizoval australský Národní filmový a zvukový archiv.
18. května 1920, tedy před 102 lety, se v rodině Wojtylů narodil Karol Józef, budoucí 264. papež. Připomeňte si na unikátních snímcích jeho život.
Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Na jedné straně bylo vojsko 170milionového Sovětského svazu, na druhé malý finský národ. Přesto válka, která trvala od 30. listopadu 1939 skoro do půli března 1940, znamenala pro Rudou armádu velké ztráty.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
V 90. letech, kdy neexistovala zákonná cesta, jak se k těm materiálům dostat, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ministr vnitra František Bublan a jeho předchůdci z ČSSD podle něj zneužívali materiály proti občanům. Lidé ze strany, která dostala ÚSTR na kolena, pak přišli a ptali se mě, jestli v archivech není něco na Andreje Babiše. Připadalo mi to absurdní, říká Žáček.
Karel Starý opustil počátkem 90. let povolání učitele a stal se průvodcem v cestovní kanceláři. Díky tomu projel stovky zemí světa a zažil hromadu neopakovatelných okamžiků. "Když si občas vzpomenu na některé situace, oklepu se a jsem rád, že už jsou za mnou. Ale každý takový zájezd dá člověku víc než roky teoretického studia cestovního ruchu někde v bezpečí v lavicích," říká. Podívejte se na jeho archivní fotky ze Sahary, Mali nebo Pákistánu.
Automobilismus přeje lidem s kreativním myšlením. A nejde jen o konstruktéry velkých značek. Často se setkáváme i s nápaditými vozidly vyrobenými podomácku, mezi nimiž nechybí ani skutečné rarity. Vzpomeňme třeba unikátní a dodnes atraktivní sportovní vůz JK 2500, který vznikl v 50. letech minulého století v jedné garáži v Československu. Některé z následujících automobilových rarit a monster jsou ještě staršího data, což jen dokazuje, že fantazie lidem nechyběla ani před více než osmdesáti lety.
České kulturní dědictví bude doslova na dosah. Umožní to národní informační kulturní portál Czechiana, ve kterém budou mít lidé přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům, jež jsou součástí kulturního dědictví. Spuštěn má být za rok na podzim. Uživatelé si budou moct prohlédnout fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, archivní materiály nebo audiovizuální díla.
Šéf československé armádní rozvědky František Moravec obdržel 13. března 1939 od svého klíčového agenta A-54 Paula Thümmela varování, že německý wehrmacht již za dva dny obsadí Čechy a Moravu. Moravec o tom okamžitě informoval vládu, setkal se ale s ponižujícím výsměchem. Zdrcený šéf rozvědky začal okamžitě chystat operaci "Transfer".
