Na devátém místě pražské kandidátky sdružení Stačilo! do letošních parlamentních voleb je podnikový právník Ivan Hrůza. Jednasedmdesátiletý člen KSČM má za sebou kromě práce v podniku 11 let spolupráce se Státní bezpečností, během níž přesvědčoval faráře ke spolupráci s tajnou policií. Lídryni kandidátky Janě Maláčové to nevadí, sám Hrůza se nevyjádřil.
Československo spolu s Polskem patřilo ve druhé polovině 20. století do bloku "lidově-demokratických" států, které se rozprostíraly východně od přísně střežených hranic takzvané železné opony. To ale ani zdaleka neznamenalo, že československo-polská hranice byla snáze prostupná. I ji z obou stran pečlivě hlídala pohraniční stráž. O různé incidenty tak nebyla nouze.
Na konci května 1978 se na hranicích Československa se západním Německem odehrálo nebývalé drama. Tři muži se pokusili dostat za železnou oponu pomocí uneseného autobusu plného dětí. Pohraničníci se je rozhodli zastavit za každou cenu. Na konci byla smrt nevinného člověka, od které uplynulo přesně 45 let.
Boj agentů mezi socialistickým Východem a kapitalistickým Západem. Realita Prahy 60. let minulého století. Do souboje se svými protějšky se pustili i agenti československé kontrarozvědky. Připravili smělý plán, jak získat cenné dokumenty Severoatlantické aliance. Pomoci jim měla tajná chodba.
Na jaře 1949 se skupina kolem Josefa Krysličky pokusila v Liberci uskutečnit útok na špičky KSČ. "Měla při májových oslavách provést pumový atentát na ústavní činitele, který měl být spáchán vložením pekelného stroje pod slavnostní tribunu. Dále pak měla provést destrukci na budově krajského sekretariátu KSČ a politické školy v Liberci," stojí v tehdejších vyšetřovacích spisech. Poplatných době.
Na podzim roku 1949 se na Mikulovsku odehrál incident, který mohl vyústit v mezinárodní roztržku mezi spojenci a pro zúčastněné skončit tragicky. Myslivci tu při honitbě postřelili vysokého představitele Rudé armády. Lidé v době sílících represí totalitní moci končili po vykonstruovaných procesech na popravišti či ve vězení s mnohem menšími prohřešky.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v malém městečku jižně od Prahy odehrála podivná rodinná tragédie. Ačkoliv oficiální vyšetřování případu hovoří nekompromisně, dodnes není úplně jasné, co se tehdy v období utužování komunistického režimu vlastně stalo. Jisté je jen to, že na konci zůstalo pět zmařených lidských životů.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Před 55 lety se ve středočeských Vonoklasech porvali dva sousedé s místní rodinou. Dlouhodobé neshody vyústily v jeden z nejznámějších mordů v historii Československa. Vynikl zejména kvůli propagandistickému seriálu o příslušníkovi Sboru národní bezpečnosti Janu Zemanovi. Záběr, kdy se filmový vrah se sekerou v ruce nad svou obětí podivně kýve, zná snad každý, komu je dnes přes čtyřicet let.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
Ničivá exploze nad Československem 26. ledna 1972 způsobila pád jugoslávského letadla. Trosky se zřítily poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku. Zkázu mezinárodního letu JAT 367 nepřežilo 27 lidí. Do světové historie se tato letecká tragédie zapsala nikoliv počtem obětí, ale zázrakem. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z více než desetikilometrové výšky.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
V 90. letech, kdy neexistovala zákonná cesta, jak se k těm materiálům dostat, unikaly svazky na podnikatele a kolovaly mezi novináři, tvrdí poslanec ODS a bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ministr vnitra František Bublan a jeho předchůdci z ČSSD podle něj zneužívali materiály proti občanům. Lidé ze strany, která dostala ÚSTR na kolena, pak přišli a ptali se mě, jestli v archivech není něco na Andreje Babiše. Připadalo mi to absurdní, říká Žáček.
V roce 1982 vytvořila pražská civilní obrana s tehdejší policií - Sborem národní bezpečnosti - model, jak by Prahu poničilo zničení Orlické a Slapské přehrady. Plán nastiňuje také prvotní reakci a úsilí o zmírnění škod. Materiál nyní zveřejnil Archiv bezpečnostních složek.
Do Česka přijel Alexander Wiegand, muž, který dostal za studené války přes železnou oponu nejméně 128 lidí, než ho českoslovenští pohraničníci zadrželi. Odseděl si čtyři a půl roku ve věznici. Po čtyřech desítkách let konečně uviděl svůj vyšetřovací spis.
V období tzv. normalizace se konaly volby, nebo spíš "volby", v letech 1971, 1976, 1981 a 1986. "Šaškárna 99,8 procenta," nazval je jeden z anonymních nápisů.
