Atypický dům Zen-Houses stojí na okraji Liberce v místě, kterému se mezi místními přezdívá Sluneční lázně. Dva kvádry z prefabrikovaných dřevěných panelů, jeden slouží k bydlení, druhý jako ateliér, si pro sebe postavil architekt Petr Stolín.
Hlavní cenu v nové soutěži Česká cena za architekturu získala administrativní budova ve Strančičích od architekta Davida Levačky Krause. Mezinárodní odborná porota vyhlásila z 33 nominovaných v pondělí 19. listopadu ještě sedm finalistů. Celkově se o Českou cenu za architekturu v letošním třetím ročníku ucházelo 145 děl dokončených v posledních pěti letech. Všech osm projektů si můžete prohlédnout v galerii.
Betonový jednopodlažní dům stojí v malé vesničce Gordola ve švýcarském kantonu Ticino. Do strmého svahu s výhledem na jezero Lago Maggiore a Locarno je zakotvený dvěma obdélníkovými sloupy. Architekt Baserga Mozzetti ho umístil mezi dvě kamenné horské chaty. V interiéru není žádné schodiště, z každého místa se tedy nabízí díky velkým proskleným plochám výhled do okolní krajiny. Pohled na dům, který řada obyvatel Gordoly vnímá jako nekonvenční, je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Čtyřpodlažní betonová věž obalená ocelovou slitinou corten stojí v malé vesnici Dafins v západním Rakousku. Architekt Stefan Marte ji navrhl pro své tři dcery. S domem rodičů je propojena chodbou, která ústí do knihovny. Ve třech patrech jsou dětské pokoje, každá z dívek má svůj, v prvním podlaží je samostatná kuchyň a jídelna. Minimalistický interiér a velká okna podtrhují výhled do okolí. Pohled na věž, která podle architekta připomíná věže u italských kostelů, je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Rodinný dům na první pohled připomínající obytný bunkr stojí v Jižním Tyrolsku poblíž vesnice Barbiano a od tradiční horské zástavby se liší vzhledem, ale i inovativním stavebním materiálem. Beton s příměsí recyklovaného skla odolává tamním klimatickým podmínkám a poskytuje i zázemí pro mech. Stavba tak za pár let splyne s okolní krajinou. Tu si majitel může vychutnat i skrze důmyslně umístěná okna lemovaná dřevěnými rámy. Pohled na dům evokující betonový bunkr je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v němž představíme celkem 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Rodinný dům stojí v Zdiměřicích u Prahy na místě, kde dříve bývalo jen pole s předpokladem satelitní výstavby. Proto ho architekt Stanislav Fiala a jeho kolegové z ateliéru D3A navrhli uzavřený do sebe a zády k ulici. Objekt postavený z monolitického betonu má tvar kostky, do které volně vstupuje zahrada. Centrální prostor tvoří kuchyně, jídelna, krb a také zimní zahrada. Pohled na dům evokující ve své funkčnosti saharská obydlí je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž představíme celkem 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Dřevěné stavbě v nízkoenergetickém standardu umístěné na svažitém pozemku s výhledem na kopce vídeňského lesa dominuje betonové jádro, okolo kterého se rozvíjí dřevěný minimalistický interiér. Konstrukce se skládá z prefabrikovaných prvků z masivního dřeva. Pohled na dřevostavbu nedaleko Vídně je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Architektka Lenka Míková se při rekonstrukci venkovské usedlosti v jižních Čechách snažila skloubit současné nároky na komfort i původního ducha stavení. Přestože se většina konstrukcí musela kvůli špatnému technickému stavu nahradit, podařilo se zachovat to podstatné. K zásadnějším úpravám pak došlo především v interiéru, zvenku zůstaly obě budovy v původní podobě. Pohled na citlivou rekonstrukci je dalším dílem našeho seriálu Exkluzivní rezidence, v níž ukážeme portréty 12 ikonických staveb či rekonstrukcí ze střední Evropy, které se zapsaly do ročenek architektury, protože přinesly radikální pohledy či zásadní inovace.
Nedaleko obce Båly na nejjižnějším cípu Norska v hloubce pět metrů pod hladinou Severního moře se dokončuje výstavba první podmořské restaurace v Evropě.
Zeptali jsme se předních českých architektů a urbanistů na návrh přestavby Libeňského mostu na obytný dům. Vizi představil kandidát na pražského primátora Petr Stuchlík (ANO) spolu s jejím autorem, architektem Jaromírem Pizingerem, na pondělní tiskové konferenci.
Cenu Architekt roku 2018 získal přední český architekt a také vysokoškolský pedagog Petr Hájek. Odborná porota letos také udělila čestné uznání, to si ze slavnostního vyhlášení odnesla Dagmar Vernerová, která už téměř 20 let vydává Ročenku české architektury. Jubilejní desátý ročník soutěže proběhl v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.
Odborná porota do finále letošního, již desátého ročníku soutěže o cenu Architekt roku vybrala pět finalistů. Jde o projektující architekty, ale také teoretiky, kurátory, vydavatele odborných publikací, pedagogy, zástupce institucí a další podporovatele architektury. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne 11. září. Realizace všech pěti nominovaných architektů si můžete prohlédnout v galerii.
Mrakodrap Green Spine (Zelená páteř) se stane nejvyšší budovou v Austrálii. Mezinárodní architektonickou soutěž vyhrál projekt dvou věží, z nichž ta vyšší se bude nad Melbourne tyčit ve výšce 356 metrů. Objekty, které jsou podle autorů koncipovány jako vertikální bulvár, mají v budoucnu díky vysokému podílu zelených ploch zlepšit životní podmínky na předměstí Southbank. Kromě obytných a komerčních prostor budou v obou věžích i veřejně přístupné prostory, včetně botanické nebo střešní zahrady.
Pražské Centrum současného umění Dox se rozšířilo o multifunkční sál nazvaný Dox+. Za projektem prostoru, který má sloužit divadlu, tanci, hudbě nebo performancím, stojí ateliér Petr Hájek Architekti. Centrum Dox se tak rozrostlo na celkových osm tisíc metrů čtverečních. "Chtěl jsem, aby objekt připomínal sedačku, protože na jeho střeše se dá sedět," přibližuje architekt Hájek. Podívejte se na fotky z otevření.
Zřícený most v Janově byl špatně zkonstruovaný, shodují se odborníci. Podle statika je možné, že podobně problematické mosty jsou i v Česku.
Do užšího výběru mezinárodní odborné poroty se letos dostalo třiatřicet projektů. Nejvíce nominací, osm, získala Praha. Porotce zaujala například rekonstrukce řadovky ze 70. let, novostavba bytového dobu nebo květinová instalace na piazzettě Národního divadla. Všech osm nominovaných projektů si můžete prohlédnout v galerii.
Vestibul metra stanice Nádraží Holešovice se od svého vzniku v osmdesátých letech téměř nezměnil, její okolí působí neutěšeně a v budoucnu lokalitu podle plánů hlavního města čeká výrazný rozvoj. Na popud Centra pro středoevropskou architekturu CCEA MOBA ve spolupráci s Dopravním podnikem hlavního města Prahy a společnostmi Karlín Group a Ungelt Group představilo šest architektonických ateliérů studie toho, jak by mohl funkční a atraktivní vestibul metra vypadat.
Další zastávkou v rámci cyklu přednášek Nejošklivější architektura v Praze, který pořádá platforma Scholastika, se tentokrát stal obchodní dům Máj na nároží Národní třídy a Spálené ulice v Praze. Stavbu, za níž stojí trojice autorů z libereckého ateliéru Sial, v rámci prohlídky okomentoval architekt a historik architektury Petr Klíma, který se dlouhodobě věnuje tématu obchodních domů v socialistickém Československu.
Holešovické Výstaviště prochází po dvou desítkách let celkovou revitalizací. Opravují se nejen budovy, ale i zelené plochy. Komentovanou prohlídku pro novináře uspořádala primátorka Adriana Krnáčová. Na místě představila už první úpravy.
Nemocná a blokující všechny a všechno. Tak architekt a hlavní tvůrce pražského Metropolitního plánu Roman Koucký charakterizuje českou společnost. Metropolitní plán by mohl pomoci situaci změnit k lepšímu, jak však upozorňuje sám architekt, žádný plán není automaticky lékem na nemocnou společnost. Svou obavu vyjádřil i k aktuálnímu rozhodnutí pražské rady zbourat Libeňský most. "Na tomto rozhodnutí lze krásně demonstrovat nekulturnost české společnosti. Její nemoc. Je to čítanková ukázka. Rozdělená společnost neumí nalézat hodnoty," říká architekt.
