První lidé na Měsíci po sobě nezanechali jen stopy v měsíčním prachu, ale i techniku a americkou vlajku, která tam stojí dodnes. Na Zemi pak přivezli vzorky hornin, které se staly cennými poklady vědy a historie. Mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem, Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem představovala největší vesmírné dobrodružství, do kterého se kdy lidstvo pustilo.
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to.
Bunda, kterou měl na sobě astronaut Edwin "Buzz" Aldrin během historicky první mise na povrch Měsíce v roce 1969, se vydražila za 2,8 milionu dolarů (68 milionů korun). Informovala o tom agentura AP.
Ve věku 90 let zemřel americký astronaut Michael Collins, který byl součástí mise Apollo 11. Zatímco jeho kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin vstoupili jako první lidé na povrch Měsíce, on zůstal jako pilot ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. V médiích tak Collins získal přízvisko "zapomenutý astronaut".
Publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner byl mimořádně plodným autorem, napsal desítky ceněných knih, přičemž většina spadala do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Byl posedlý věděním, hodně četl, zajímal se, byl i v pokročilém věku aktivní na sociálních sítích. Karel Pacner v noci z úterý na středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let. Jeho skon potvrdil zdroj blízký rodině.
Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.
S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
První přistání člověka na měsíci 20. července 1969 sledovalo u televizních obrazovek 600 milionů lidí po celé planetě. S padesátým výročím se fascinace projektem Apollo opět oživuje. A tak byly hmotné připomínky přistání člověka na Měsíci - například fotografie s podpisy astronautů, nášivky, plány a části vesmírného vybavení - více než kdy jindy v centru pozornosti sběratelů a aukčních domů. Britský aukční dům Christie's výročí využila v aukci nabídl téměř dvě stě artefaktů z letů programů Apollo a Gemini v šedesátých a sedmdesátých letech.
Jedná se o jeden z nejzásadnějších momentů lidské historie. V sobotu uplynulo přesně půl století ode dne, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli ve svém lunárním modulu na Měsíci a vydali se na dvouapůlhodinovou procházku po jeho povrchu. Splnili tím přání již zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho a definitivně tak ve vesmírném závodě porazili Rusko. Události se prakticky ihned chopili příznivci konspiračních teorií, kteří dodnes tvrdí, že Američané lžou a přistání na Měsíci se nikdy neodehrálo. Vyvracíme nejznámější názory konspirátorů.
Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.
Snímky, které pořídili američtí astronauti v éře dobývání Měsíce (tedy mezi lety 1961 až 1969), a zvláště během prvního přistání na jeho povrchu, mají dodneška své neopakovatelné kouzlo. Americký spisovatel a publicista Piers Bizony se vydal hledat tyto fotografické unikáty do archivů NASA a našel opravdové skvosty.
Pár vteřin se zdálo, jako by se nosná raketa Saturn nechtěla odlepit od Země. "Jako by ani nechtěl opustit svou rodnou planetu, která se chvěla pod údery jeho motorů." Ale pak, přesně před padesáti lety, 16. července 1969, začal Saturn stoupat. Z amerického vesmírného centra na mysu Canaveral zamířil let Apolla 11 s třemi astronauty na palubě vzhůru k nebi. A pak až k Měsíci.
Jaké je být jediným členem posádky úspěšné mise Apollo 11, který se neprošel po Měsíci? Michael Collins v bezpočtu rozhovorů skromně odpovídal, že na tom nezáleží. Jeho role byla stejně důležitá jako ta, kterou měli kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Bez něj by na Měsíci před 52 lety nepřistáli. A bez něj by se nevrátili zpátky domů. "Zapomenutý" astronaut zemřel ve středu ve věku 90 let.
Z těch záběrů dýchá zvláštní dobová patina. Zástupy lidí se sjíždí na jediné místo, kempují v autech či okolí a čekají událost kosmických proporcí.
V červenci uplyne 50 let od přistání člověka na Měsíci, které se stalo historickým okamžikem pro USA i výzkum vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku pořídil hned několik nahrávek, jež momenty posádky Apolla 11 zachycují. Jednu z nich v roce 1976 prodal i svému stážistovi za 217 dolarů, v přepočtu necelých pět tisíc korun. Nyní se v aukci může prodat za miliony dolarů.
V rámci padesátého výročí od přistání prvního člověka na Měsíci se v červenci bude v newyorské pobočce aukčního domu Christie's dražit detailní manuál s poznámkami Neila Armstronga a Buzze Aldrina, 44 stránek s harmonogramem lunárního modulu Apollo 11 zachycuje detailně každý krok astronautů. Podle aukčního domu by se mohl vydražit za devět milionů dolarů, v přepočtu zhruba 207 milionů korun.
Posun USA je strašný. Před 49 lety šlo o lidstvo, dnes se Donald Trump jeví, jak říká republikán Arnold Schwarzenegger, jako "malá, mokrá nudle".
Bývalý astronaut byl druhým mužem, který 20. července 1969 vkročil na Měsíc, a to dvacet minut po svém kolegovi Neilu Armstrongovi.
Ve věku 87 let zemřel americký astronaut John Young. Na svém webu to v sobotu oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož vesmírný veterán v pátek večer podlehl komplikacím zápalu plic. Vesmírná agentura zesnulého označila za svého nejzkušenějšího astronauta. Jako jediný se zúčastnil šesti kosmických letů. Byl také jediným astronautem NASA, který do vesmíru letěl v rámci programů Gemini, Apollo i raketoplánů. Byl také členem posádek prvních pilotovaných letů dvou programů. V rámci programu Apollo 16 se dokonce prošel po povrchu Měsíce.
