Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přišel čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni.
Po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Nesmí se vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo i zatčení. Mnozí proto z Ruska prchají a doufají, že budou smět učit v jiných státech Evropy. Jedním z nich je historik Andrej Zubov, známý svou kritikou autoritářského režimu Vladimira Putina. Nově učí na Masarykově univerzitě v Brně.
Ruský historik Andrej Zubov známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Zubov na svém Facebooku napsal, že hranice do Finska překročil "na poslední chvíli před jejich zavřením" a že doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot potvrdil, že Zubov by měl na vysoké škole vyučovat.
Známý ruský historik Andrej Zubov, který už před osmi lety kritizoval anexi ukrajinského Krymu, odjel v neděli ze země a v Praze spolu se svým synem Daniilem poskytl rozhovor deníku Aktuálně.cz. V něm vysvětluje, že na rozdíl od mnoha lidí, kteří s režimem v Kremlu nesouhlasí, se brzy zase vrátí domů. "Žít v současném Rusku je riskantní, ale není dobré nechávat zemi jenom Putinovi," říká akademik.
Osobitý pohled na ruské revoluce předkládá tamní historik a pedagog Andrej Zubov v nové knize nazvané Rusko 1917: Katastrofa. V českém překladu Jitky Komendové ji právě vydalo nakladatelství Argo.
Když před pěti lety kritizoval ruskou anexi Krymu, přišel přední ruský historik a politolog Andrej Zubov o místo na prestižním moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Od té doby přednáší v Rusku i zahraničí, v předvečer 80. výročí nacisticko-sovětského paktu Ribbentrop-Molotov přijel do Prahy. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří o ruském pojetí dějin, jak je využívá prezident Vladimir Putin i o svých nadějích v aktuální protesty za demokracii v ruských městech.
Turečtí akademici, kteří přišli o práci v důsledku neúspěšného pokusu o puč, žádají o pomoc české vysoké školy. Dvanáct univerzitních profesorů z Turecka se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu, která jejich žádosti posuzuje. Další Turci chtějí vyučovat na brněnské Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedení fakulty už na svém jednání schválilo, že se učitelům ve složité situaci pokusí pomoct. Na české univerzity se s prosbou o poskytnutí práce tureckým pedagogům obrátil už v létě vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
"Svobodné plebejství" se na českých univerzitách ujalo. Svobodu přejí i svým tureckým (muslimským) kolegům, kteří čelí pronásledování.
Léto je časem odpočinku, kdy jako čtenáři upřednostňujeme oddechovky, vracíme se k oblíbeným autorům nebo se necháváme knihami zcela pohltit. Boris Hokr vybral 22 tipů právě na takovéto tituly.
Ruský profesor historie Andrej Zubov v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje konflikt na Krymu, jak Rusové vnímají jeho historický kontext i to, proč je prezident Putin v zemi stále populární.
