Průzkum organizace Amnesty International zjistil, že z pohledu vstřícnosti vůči uprchlíkům je Čína nejvstřícnější země, na druhém místě skončilo Německo a na třetím Velká Británie. Nejhůře skončilo Rusko. Česká republika do průzkumu zařazena nebyla.
Třemi a půl lety vězení potrestal ukrajinský soud novináře, který vyzýval spoluobčany, aby odmítali nechat se odvést do armády v rámci několika mobilizací vyhlášených parlamentem. Informovala o tom jeho právní zástupkyně. Odsouzený podle agentury Unian prohlásil, že se proti rozsudku odvolá, své počínání nepovažuje za protizákonné. Ruslana Kocabu, který působil na západě Ukrajiny, drží úřady ve vazbě od loňského února za vlastizradu. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) označila Kocabu za vězně svědomí. "Raději půjdu do vězení, než abych se podílel na této bratrovražedné válce," prohlásil novinář loni v lednu.
Ruské úřady podle Amnesty International násilím hospitalizovaly opozičního aktivistu a novináře Dmitrije Vorobjovského (52). "Byl násilně převezen ze svého domova do oblastní psychiatrické kliniky ve Voroněži 6. května večer," uvedla organizace. Své obhájkyni Vorobjovskij sdělil, že mu na dveře zabušili muži, kteří se vydávali za pracovníky plynárenské společnosti. Když jim otevřel, prokázali se jako zdravotníci z psychiatrické kliniky. V nemocnici byl po tři hodiny uvázán k lůžku, píchali mu injekce s neznámým obsahem a byl proti své vůli nucen polykat léky.
Podle organizace Amnesty International bylo v loňském roce popraveno nejvíce lidí od roku 1989. Trest smrti byl v roce 2015 vykonán na 1634 lidech. Nejvíce lidí popravili v Číně, Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii a na pátém místě skončily Spojené státy. Podle generálního tajemníka Amnesty International popravy vykonávají země, které patří ke stále více izolovaným minoritám. V celách smrti bylo ke konci roku 2015 umístěno nejméně 20 292 osob. Poprvé v historii neuznává trest smrti většina zemí světa - 102.
Dopis, který se objevil tento měsíc na internetu, kritizuje kult osobnosti, který kolem sebe prezident Si Ťin-pching upevňuje. Muže, který tento týden strávil několik dní na návštěvě Prahy, vyzývá k rezignaci. Podepsaný je anonymními "loajálními členy komunistické strany". "Soudruhu Si Ťin-pchingu, máme pocit, že nemáte schopnosti vést stranu a národ směrem k budoucnosti, a věříme, že už se více pro funkci generálního tajemníka nehodíte," vzkazují mu. Peking zareagoval s nečekanou razancí, tím ale k dopisu přitahuje ještě více pozornosti.
Organizace, která chrání lidská práva, tvrdí, že rozsáhlé nucené návraty uprchlíků z Turecka do válkou zničené Sýrie ukazují na fatální nedostatky dohody o uprchlících podepsané mezi Tureckem a Evropskou unií na začátku března. Podle AI jsou obzvlášť šokující případy, kdy turecké úřady vrátily do Sýrie tři nezletilé děti bez rodičů nebo ženu v osmém měsíci těhotenství. Mnozí z uprchlíků vracených do Sýrie se nestačí ani řádně na turecké hranici zaregistrovat, aby se jim dostalo základní pomoci. Průzkum AI prý ukazuje, že jde o postup, který je z turecké strany záměrný a dělá se ve stále větším měřítku.
Lidskoprávní organizace obzvláště vypíchla praktiky některých menších subdodavatelů, kteří se podílejí na výstavbě komplexu pro fotbalový šampionát v Kataru v roce 2022. Přistěhovalečtí dělníci jsou podle ní nuceni přežívat ve špinavých ubikacích a musí dlouho čekat na mzdu. Někteří zaměstnavatelé jim také konfiskují pasy a zakazují jim opouštět zemi. Ochránci lidských práv zároveň obvinili Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), že problémy přehlíží. Katarská vláda informovala, že blahobyt dělníků z řad migrantů je pro ni prioritní a že obvinění AI prošetří. Na reformě pracovního práva se podle ní pracuje.
Předběžná dohoda lídrů EU a Turecka znamená, že kromě Syřanů ztratí uprchlíci z ostatních zemí právo žádat o azyl v Evropě. Kritici tvrdí, že navracení migrantů do Turecka není legální, protože v této zemi neexistuje jejich spolehlivá právní ochrana. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker považuje Turecko za bezpečnou tranzitní zemi.
Vysoký počet romských dětí v takzvaných zvláštních školách či špatné zacházení s uprchlíky vytýká Česku výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila organizace Amnesty International (AI). Dokument zmiňuje i demonstrace proti migraci a to, že česká vláda odmítala přerozdělování uprchlíků. Zpráva pak chválí změny zákona k začlenění romských školáků do běžných škol či rozhodnutí soudu o uznání adopce dítěte dvojicí mužů.
Nedostatečná mezinárodní pomoc i diskriminační politika Bejrútu. To jsou podle organizace Amnesty International hlavní důvody, kvůli nimž hrozí Syřankám v Libanonu násilí a zneužívání. Do pětimilionového Libanonu odešlo zhruba 1,2 milionu Syřanů. Země loni rozhodla, že úřad OSN pro uprchlíky už nebude registrovat další příchozí, a změnila také podmínky pro obnovu povolení k pobytu. Bez legálních dokladů uprchlíkům hrozí zatčení i deportace. Mnozí proto nemají zájem ohlašovat policii případy, kdy jsou vystaveni násilí.
Zhruba sedmdesát procent z 5000 náletů, které Rusko provedlo od zářijového zahájení ofenzivy, mířilo na povstalce, kteří stojí proti syrskému prezidentovi Basharu Asadovi. Podle vysokého amerického představitele jsou nálety navíc značně nepřesné a nutí tak obyvatelstvo k útěku, čímž Rusové podporují evropskou uprchlickou krizi. Moskva tvrzení odmítá.
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
Při trojitém sebevražedném útoku na ostrově v Čadském jezeru v sobotu zahynulo 15 lidí. Dalších více než 130 osob utrpělo zranění, informovala agentura AFP s odvoláním na čadské bezpečnostní zdroje. K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, podobné atentáty ale měli v minulosti na svědomí islamisté z hnutí Boko Haram, kteří do oblasti pronikají ze sousední Nigérie.
Podle organizace Amnesty International se stále nelepší situace dělníků, kteří připravují fotbalové MS 20222 Kataru. Tamější vláda prý pro konec jejich vykořisťování neudělala téměř nic.
Saúdská Arábie letos popravila nejméně 151 lidí, což je nejvíce od roku 1995. V předchozích letech jich přitom vždy bylo ročně průměrně kolem 90, uvedla organizace Amnesty International (AI). Jak poznamenala agentura Reuters, ze saúdskoarabského ministerstva spravedlnosti zprávu zatím nikdo nekomentoval, podle diplomatů ale za nárůstem poprav může stát i fakt, že se v zemi zvýšil počet soudců. Království patří mezi pět zemí, ve kterých dochází k největšímu množství poprav. V roce 2014 byla země třetí za Čínou a Íránem a před Irákem a Spojenými státy. K vykonání trestu smrti dochází nejčastěji stětím, většinou jedním seknutím mečem.
"Je hlavou tohoto světa a může zasáhnout a mého syna zachránit... A nás by zachránil od velké tragédie," prohlásila Nusra Ahmadová. Jejímu synovi Alimu bylo pouhých 17 let, když byl před téměř čtyřmi lety zadržen na šíitských demonstracích ve městě Katíf na východě země. Protestující požadovali stejná náboženská práva, jako mají většinoví sunnité.
Zastrašování, demolice domů, nucené vysidlování lidí. Tak se v oblastech na severu Sýrie, osvobozených z područí Islámského státu, chovají kurdské milice YPG. Alespoň podle lidskoprávní organizace Amnesty International. YPG, jeden z hlavních spojenců mezinárodní koalice, se brání, že tak činí z důvodu zajištění bezpečí obyvatel.
Při sérii tří bombových sebevražedných útoků zemřelo v nigerijské metropoli Damaturu nejméně 17 lidí. Ze středečního útoku je podezřelá islamistická skupina Boko Haram. Teroristická skupina se přiznala ke dvěma útokům z minulého týdne.
Lidé v Česku nemají ani přibližnou představu, jak často u nás dochází ke znásilnění nebo kdo je páchá. Mnoho lidí si myslí, že za znásilnění si často mohou samy ženy tím, že se vyzývavě oblékají, flirtují, nebo jsou opilé. Každoročně je v Česku znásilněno přes 7 tisíc žen, veřejnost se přitom domnívá, že případů je jen několik stovek. Potrestat se podaří jen dvě procenta pachatelů. "Devět z deseti případů znásilnění žena, která ho prodělala, vůbec nenahlásí," upozornila Gabriela Bártová z Amnesty International ČR.
Vedle vysokého podílu romských žáků na praktických školách se Romové potýkají s diskriminací také v běžných školách. Vznikají tak segregované romské školy.
