


Naděje pro nemocné Alzheimerovou chorobou. Nová látka má zpomalit postup demence, testují ji v USA
Testovaná látka dokáže redukovat plaky na mozku a zároveň zpomalovat postup demence, jejíž příčinou je v 60 procentech Alzheimerova choroba.



Testovaná látka dokáže redukovat plaky na mozku a zároveň zpomalovat postup demence, jejíž příčinou je v 60 procentech Alzheimerova choroba.



Lékaři by v budoucnu mohli nevyléčitelnou nemoc diagnostikovat pomocí speciálního krevního testu.



Každý pátý důchodce v Japonsku může v roce 2025 trpět demencí. Země vycházejícího slunce se připravuje na její epidemii.



"Když budete mluvit s člověkem, jemuž je z úst cítit aceton, tak si můžete být jistá, že se jedná o cukrovku. Na základě pachu lze identifikovat i celou řadu infekcí. Hodně to používali dermatologové, protože každý kmen bakterií zapáchá jinak," říká v rozhovoru antropolog doc. Jan Havlíček, jenž působí jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Po čichu si také vybíráme sexuálního partnera a čichem vnímáme jídlo, určitě více než chutí.



Hu Ming v jihozápadní provincii Kuej-čou si do hodin na univerzitě vodí svou více než osmdesátiletou matku, jež má postupující Alzheimerovu nemoc a nemůže zůstat sama doma. Její syn je také jediný, koho si pamatuje. Univerzitě to nevadí a studenti si pochvalují, že je profesor naučil i něco jiného než teorii - laskavost a důležitost synovské lásky.



Tři největší české zdravotní pojišťovny zaplatily v loňském roce za péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou přes 1,2 miliardy korun. Za tři roky přibyla více než pětina pacientů. "Léčba Alzheimera podražila za čtyři roky o 41 procent, náklady šplhají k miliardě," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Náklady rostou rychleji než počty pacientů. U druhé největší, Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, vzrostly podle mluvčí Hany Kadečkové platby za tuto diagnózu od roku 2014 téměř o polovinu, počty pacientů vzrostly o 40 procent.



Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.



Světová média si povšimla únavy českého prezidenta Miloše Zemana, kterého na společné focení v Číně musel dovézt golfový vozík. Pro politiky jsou totiž kondice a pevné zdraví důležitou součástí politické moci. Franklin D. Roosevelt dbal na to, aby ho na invalidním vozíku vidělo co nejméně lidí. Donald Trump se během volební kampaně pyšnil lékařskou zprávou, kterou by mu mohli závidět i mnohem mladší lidé. Vladimir Putin si buduje image statného muže v nejlepší kondici a Fidel Castro se před smrtí raději vůbec neobjevoval na veřejnosti.



Lékař a vědec Filip Španiel z pražského Národního ústavu duševního zdraví před čtyřmi lety přišel s nápadem, že by zhoršování stavu lidí s vážnými duševními nemocemi mohl hlídat "chytrý náramek", který monitoruje denní rytmus pacienta a kvalitu spánku. Autoři si teď nechávají v Německu sepsat evropský patent na technologii, pro psychiatrickou praxi ojedinělou. Takzvanými afektivními poruchami v Evropě trpí kolem 33 milionů lidí. Firma nyní jedná se zdravotními pojišťovnami, které by byly ochotné technologii podpořit.



Mladí čeští vědci z pražské motolské nemocnice strávili čtyři měsíce v Austrálii výzkumem Alzheimerovy choroby. Neuropsycholožka Kateřina Čechová zjišťovala, jaké varianty genů zvyšují předpoklady pro rozvinutí demence, a jaké naopak fungují jako ochrana. Zároveň působila i v týmu, který zkoumá také vliv vzdělávání v pozdějším věku. Neurolog Ondřej Lerch v australském Brisbane pracoval na výzkumu, který by mohl přispět k přesnějšímu a časnějšímu odhalení rizikových pacientů. Zaměřil se na to, jak se na magnetické rezonanci projevují pacientovy problémy s orientací v prostoru. Zatímco metod, jak Alzheimera odhalit včas, přibývá, lék, který by chorobu vyléčil, zatím chybí.



Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Městský soud v Praze se bude muset znovu zabývat případem advokátky Michaely Salačové a vědmy Štěpánky Kunstové, které poslal před rokem do vězení za to, že o desítky milionů připravily umírajícího seniora. Soudce Tomáš Kubovec musí doplnit dokazování a posoudit, zda se za okradení muže, který dožíval v léčebně pro nemocné Alzheimerovou chorobou, nepodílela i další žena Blanka Buchová, která se prohlašovala za jeho přítelkyni. Ta z jeho účtů vybrala nejméně 15 milionů, tvrdila ale, že jí peníze dal "pro její vlastní potřebu".



Nanočástice magnetitu, které poletují v ovzduší, poškozují mozkovou tkáň a mohou přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby. Zjištění vědců z britské Lancasterské univerzity tak znovu vyvolává řadu otázek ohledně zdravotních rizik znečištěného prostředí.



Alzheimerova choroba podle australské studie sice ničí paměť, může však rozvíjet kreativitu. Osoby postižené touto nemocí mnohdy začnou rozvíjet nějakou uměleckou činnost, kterou dříve nedělaly. Nemoc totiž zvyšuje výkonnost některých částí mozku, například těch, které jsou spojeny s inspirací a smyslovými schopnostmi.



Stárnutím populace dochází k dramatickému zvýšení Alzheimerovy choroby, je celosvětově častější než AIDS nebo tuberkulóza, říká lékař Jakub Hort, který zkoumá vývoj demence z dat získaných hraním mobilní hry. Tvrdí, že jde o revoluční počin, protože aplikace sbírá informace od milionů uživatelů. Chce pochopit, jak se zdraví lidé orientují v prostoru, a data pak použít pro výzkum Alzheimerovy choroby.



Hned několik žen připravilo umírajícího seniora, trpícího Alzheimerovou chorobou, o majetek za nejméně čtyřicet milionů. Včetně bytu, hrobky a více než deseti milionů na účtech. Zatímco advokátku Michaelu Salačovou a vědmu Štěpánku Kunstovou soud již nepravomocně poslal do vězení na osm a šest let, třetí ženu - Blanku Buchovou - zatím policie neobvinila. Žena přitom podle dokumentů získala z jeho majetku největší díl - více než dvacet milionů korun. Ani s tím se ovšem nechce spokojit a žádá další majetek. Soud ale její žalobu zamítl a označil Buchovou za zištnou a bezohlednou.



Tým kanadských a švýcarských vědců pracoval s mozkovými buňkami spících myší a přišel na způsob, jakým si mozek nejspíše uchovává vzpomínky. Zásahem do průběhu spánku bez toho, aby myši probudili, jim vědci dokázali vymazat paměť. Své poznatky vydali ve studii, která poodkryla jak záhadu vytváření vzpomínek, tak i nejasnosti kolem jednotlivých fází spánku.



Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg se stal otcem. O narození dcery Max informoval na svém facebookovém profilu. V dopise určeném dceři se rovněž svěřil se svým plánem založit charitativní nadaci. Do té hodlá postupně vložit většinu svých akcií (cca 45 miliard dolarů) společnosti Facebook s jediným cílem: "Zlepšit svět pro příští generace". K narození dcery mu blahopřála celá řada slavných lidí, kteří reagovali i na jeho záměr věnovat většinu majetku ve prospěch příštích generací. "Wow. Tohle gesto je inspirací nejen pro nás, ale pro celý svět," napsala například manželka Billa Gatese Melinda.



Lékaři a odborníci dostávají nový nástroj na včasnou diagnostiku Alzheimerovy nemoci. Nová publikace obsahuje testy a dotazníky, které jim pomohou s vyšetřením paměti a dalších poznávacích funkcí, nálad a soběstačnosti pacienta. Podobný počin v Česku doposud chyběl.



Na rozdíl od současných léků má být právě testovaný Solanezumab schopný postup nemoci brzdit, nejen mírnit příznaky.