


Václav Klaus: Spor o globální oteplování je minulost. Ke škodě prosperity jsme prohráli
Bývalý český prezident Václav Klaus v sobotu vystoupil na předvolebním mítinku Alternativy pro Německo v Norimberku.



Bývalý český prezident Václav Klaus v sobotu vystoupil na předvolebním mítinku Alternativy pro Německo v Norimberku.



Podle bývalého prezidenta Václava Klause v Evropě probíhá válka. Konkrétně mezi svobodou a demokracií na jedné straně a politickou korektností a homosexualismem na straně druhé. Klaus to řekl na předvolebním mítinku německé strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou dlouhodobě podporuje. AfD se loni v preferencích dostala až na 14 procent, nyní se pohybuje kolem osmi až devíti procent.



Do parlamentních voleb v Německu zbývá osm týdnů. V posledních průzkumech mají křesťanští demokraté náskok 14 procentních bodů před Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD), jejímž volební lídrem je Martin Schulz. SPD však nyní útočí na kancléřku Angelu Merkelovou, která podle nich nemá na věci jasný názor. Průzkumy jsou podle ministryně ze sociální demokracie zkreslené obdobím dovolených. Náskok konzervativců prý není tak velký.



Německo se zařadí po bok dalších dvaceti dvou zemí světa, ve kterých mohou homosexuálové uzavírat sňatky. Novelu zákona, která umožňuje párům stejného pohlaví i adoptovat děti, schválili v pátek němečtí poslanci. O návrhu na zavedení manželství pro všechny, jak se mu ve Spolkové republice přezdívá, se v parlamentu debatovalo už řadu let. Vždy ale bezvýsledně. Proč se nyní věci "hnuly" tak rychle dopředu? Projděte si nejdůležitější otázky a odpovědi.



Přezdívá se mu nejchudší a nejfrustrovanější region Německa. Jediná spolková země, kde obyvatel i přes příchod uprchlíků ubývá. V Meklenbursku-Severním Pomořansku získávají v parlamentních volbách velkou část hlasů extremistické strany. Krajně levicová Die Linke, protiislámská Alternativa pro Německo, v minulých letech taky nacionalistická Národní demokratická strana. Novinářka listu Der Spiegel Annett Meiritzová, která odsud pochází, nazývá Meklenbursko-Severní Pomořansko "zemí populistů a extremistů". Jejich kouzlo už ale i tady pomalu vyprchává. Na severovýchod Německa se vydal reportér Aktuálně.cz Martin Novák.



V nedělních zemských volbách v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zvítězila s 32 procenty Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Dosud vládnoucí sociální demokraté (SPD) skončili druzí s 27,2 procenty. Podle agentury DPA to vyplývá z oficiálních konečných výsledků. Do zemského sněmu se dostala i protipřistěhovalecká Alternativa pro Německo (5,9 procent), liberální FDP (11,5 procent) a Zelení (12,9 procent). Právě s FDP a Zelenými se nyní CDU pokusí sestavit koalici.



Předseda bavorské organizace pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) se dostal do hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), plnícího funkce kontrarozvědky. Petr Bystroň, syn českých exulantů, podle BfV opakovaně vyjadřuje sympatie krajně pravicovému hnutí, informovala agentura DPA. Bystroň se stal objektem zájmu kontrarozvědky kvůli podpoře organizace Identitární hnutí Bavorsko (IBB). Podle BfV toto uskupení "vykazuje silnou příbuznost s nacionalistickou ideologií krajní pravice". Bystroň v minulosti označil IBB za "skvělou organizaci", jejíž akce jsou "inteligentní" a zasluhují respekt.



Populistická Alternativa pro Německo (AfD) končila ještě donedávna v průzkumech podpory politických stran v sousedním Německu na třetí pozici. Nové uskupení s výraznými protiimigrantskými a protiislámskými hesly, ostře kritizující kancléřku Merkelovou, teď ale ztrácí přízeň voličů a taky sponzorů. Může za to radikalismus některých členů i pokles počtu uprchlíků přicházejících do Německa. AfD otřásají vnitřní spory, kvůli kterým strana dokonce skloňuje i změnu vedení nedlouho před klíčovými parlamentními volbami letos na podzim.



Šéf německých sociálních demokratů Martin Schulz začíná v průzkumech veřejného mínění ztrácet na kancléřku Angelu Merkelovou a její křesťanské demokraty. Podle nového průzkumu agentury Ipsos se před blížícími se parlamentními volbami na podzim vytrácí u Schulze "efekt nové tváře". Křesťanským demokratům Angely Merkelové ale samotné vítězství v parlamentních volbách nemusí stačit k sestavení funkční vlády. jejich hlavní rivalové - sociální demokraté, Zelení a krajní levice (Die Linke) - mají pořád reálnou šanci získat v německém parlamentu většinu.



Památník obětem holocaustu v Berlíně je podle člena strany Alternativa pro Německo (AfD) památníkem hanby. Místo něj by Björn Höcke na místě rád viděl památník věnovaný umělcům a filosofům, kterých má Německo více než jiné národy. Jeho slova odsoudili představitelé všech ostatních německých stran a někteří spolustraníci, generální tajemník Rady Evropy či předseda německé Ústřední židovské rady.



Angela Merkelová je hlavní favoritkou německých parlamentních voleb, které budou příští rok na podzim. Její popularita sice kvůli uprchlické krizi klesla, podle průzkumů ale stále bezpečně poráží své konkurenty. O vítězství by ji neměl připravit ani nedávný útok v Berlíně. Otázkou je, které strany po volbách sestaví vládu. Asi nejpravděpodobnější je pokračování současné velké koalice, i když dlouhodobé spojení dvou hlavních stran podle kritiků není pro demokracii zdravé.



Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.



Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.



Agresivita části německé společnosti vůči politikům v poslední době roste. Ministerstvo vnitra proti nim letos zaznamenalo už přes 800 útoků. Týdeník Der Spiegel, který ministerskou zprávu získal, číslo označil za "děsivě vysoké". Politici jako by se v Německu pomalu stávali lovnou zvěří, přičemž útočníky jsou nejčastěji sympatizanti krajní pravice.



Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové získala necelých 18 procent hlasů, SPD necelých 22 procent. Dosavadní koalice SPD a CDU pokračovat nebude, na to jí hlasy nestačí. Nahradit by ji měla levicová trojkoalice SPD, Zelených a Levice. Východ Berlína volil právě hlavně Levici a AfD. Piráti propadli a nebudou v zastupitelstvu.



Neznámí pachatelé podpálili v noci na dnešek v Lipsku auto předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryové. Na svých internetových stránkách o tom informoval deník Franfurter Allgemeine Zeitung. Podle AfD se útoky proti jejím členům množí. Dalším podobný případ pochází z minulého roku, kdy neznámí pachatelé vypálili v Berlíně auto europoslankyně Beatrix von Storchové. Ta proslula svými výroky o tom, že by policisté na hranicích měli střílet na uprchlíky, a to i na ženy a děti.



Alternativa pro Německo se chce s hesly proti uprchlíkům a islámu stát hlavní německou politickou silou na pravici, tvrdí šéfka strany Frauke Petryová. "Já mám čtyři děti, Merkelová žádné," uvedla v rozhovoru.



V chudé oblasti kolem města Pasewalk získala AfD skoro 29 procent hlasů a porazila nejen CDU, ale i vítěze zemských voleb, sociální demokracii.



"Uprchlická politika Merkelové znejistila tolik lidí, že působí jako hnojivo na růst AfD," míní deník Stuttgarter Zeitung.



Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause potřebuje Evropa zásadní změnu, téměř revoluci, podobnou jako u nás v roce 1989. Prohlásil to na předvolební akci Alternativy pro Německo. Hovořil také o povstání mas a vymezil se vůči kancléřce Angele Merkelové. Řekl také, že terorismus je nevyhnutelnou součástí masové migrace.