Anglický výraz "firewall" se do češtiny překládá jako protipožární zeď a má význam jak čistě technický, tedy ve smyslu ochrany před požárem, tak i, řekněme, softwarový, kde označuje ochranu počítače před cizím vlivem, jako jsou viry nebo hackeři.
Ministr vnitra německé spolkové země Durynsko Georg Maier obvinil stranu Alternativa pro Německo (AfD), že její poslanci zneužívají práva klást zemské vládě dotazy, aby působili ve prospěch Ruska. Podle něj to přitom nedělají jen durynští poslanci AfD, ale i její zákonodárci ve Spolkovém sněmu. Předseda durynské odnože AfD Björn Höcke reagoval požadavkem na Maierův odchod z funkce.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) chce americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi udělit čestné občanství západoněmeckého zemského okresu Bad Dürkheim. Agentuře DPA to řekl předseda místní frakce strany, kterou v květnu německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
V názorech na možný zákaz strany Alternativa pro Německo (AfD) jsou Němci rozděleni přesně napůl. Vyplývá to z průzkumu agentury INSA, který v úterý zveřejnil bulvární deník Bild. Podle něj by stranu, kterou v květnu označila civilní tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou, zakázalo 42 procent dotázaných, proti zákazu je jich také 42 procent. Straně mezitím dál rostou preference.
Smrt několika lokálních politiků v rychlém sledu krátce před komunálními volbami v Severním Porýní-Vestfálsku vyvolala na sociálních sítích v Německu celonárodní pozdvižení a zavdala mnohým důvod k šíření bizarních konspiračních teorií o "vraždění politiků". Ovšem podle vyjádření zatím neexistují žádné důkazy o cizím zavinění.
Americký miliardář Elon Musk opět Němce vyzval, aby volili stranu Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Učinil tak před komunálními volbami v nejlidnatější německé spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku. Pokud podle Muska nebudou Němci volit AfD, bude to znamenat konec Německa.
Alternativa pro Německo ostře odmítá páteční prohlášení německé kontrarozvědky, že AfD je prokazatelně extremistickou stranou. Vlivné postavy pravicového uskupení, které je druhou nejsilnější stranou v Německu, mluví o zasahování státu do politické soutěže a varují před přechodem Německa od demokracie k autoritářství.
První exit polly výsledků německých voleb zatím ukazují, že autoři průzkumů veřejného mínění jsou v Německu - na rozdíl od jiných zemí - přesní. Křesťanští demokraté (CDU) mají dle prvních odhadů 29 procent hlasů, protiimigranská a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) je druhá s asi 20 procenty. Následují Sociální demokraté (SPD) se 16 procenty a Zelení, kteří získali kolem 13 procent.
Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo dle policie až 40 tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí protestovaly i v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku. AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
V neděli se uskuteční předčasné volby do německého Bundestagu. Podle průzkumů je velmi pravděpodobné, že poprvé v historii si první dvě místa nerozdělí konzervativní unie CDU/CSU společně se sociálními demokraty (SPD). Vklínit by se mezi ně měla pravicově populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Lídryní strany je Alice Weidelová, jež se v mnohém vymyká.
Kandidátka Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku Alice Weidelová má na letáčku roznášeném v Lipsku knírek připomínající ten, který nosil nacistický vůdce Adolf Hitler. Knír, který je viditelný jen v protisvětle, vyvolává otázky, zda jde o náhodu, nebo promyšlený tah.
Ještě v půlce prosince vystoupili lídři křesťanských demokratů (CDU), sociálních demokratů (CSU) a Zelených na společném videu, kde slibovali voličům "slušnost" a "respekt". V zájmu demokracie a proti těm, kteří "nedodržují demokratická pravidla". Na přelomu ledna a února je všechno jinak.
Rozhovor předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelové s nejbohatším mužem planety Elonem Muskem vzbudil kontroverze. Krajně pravicová politička se ostře pustila do politiky bývalé kancléřky Angely Merkelové, nešetřila končícího šéfa země Olafa Scholze a otestovala i nejcitlivější místa německé historie. Zde je přehled těch nejzavádivějších výroků Weidelové.
Německá média píší v pondělních komentářích o braniborském premiérovi Dietmarovi Woidkem jako o zachránci německé sociální demokracie (SPD). V neděli přivedl svou stranu k vítězství v zemských volbách, když těsně porazil protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD).
Úspěch dvou stran, které jsou v radikální opozici proti vládě. Tak lze jednou větou popsat výsledky zemských voleb v Durynsku a Sasku, které se konaly v neděli.
Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí.
Obyvatelé Saska a Durynska, dvou spolkových zemí na východě Německa, budou v neděli rozhodovat o složení nových zemských sněmů a v důsledku také o nových zemských vládách. Podle předvolebních průzkumů by mohla poprvé od druhé světové války zvítězit strana řazená ke krajní pravici, Alternativa pro Německo.
Pravicově populistické strany v Evropském parlamentu díky nově založeným frakcím získaly peníze a řečnické časy, jejich omezený politický vliv to ale nezměnilo. Tak zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD v Bruselu hodnotí středeční ustavení skupiny Evropa suverénních národů, za kterou stojí Alternativa pro Německo.
Pětadvacet europoslanců z osmi zemí v čele s Alternativou pro Německo (AfD) odpoledne v Bruselu založilo novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.
Mnichovské státní zastupitelství bude brzy muset pozastavit vyšetřování z korupce podezřelého politika Alternativy pro Německo Petra Bystroně, protože uspěl ve volbách do Evropského parlamentu a díky tomu získá imunitu. Ve středu to napsal server politického magazínu Der Spiegel. Bystroň odmítá, že by porušil zákony.
V Mannheimu na jihozápadě Německa byl nožem napaden kandidát pravicově populistické AfD. O incidentu z úterního večera ve středu informovala agentura DPA. Podle vyšetřovatelů byl útočník převezen na psychiatrii. Podle všeho si nebyl vědom, že útočil na politika AfD. Napadený Heinrich Koch se ale dle DPA domnívá, že útok byl politicky motivovaný. Jde o druhý útok nožem ve městě během několika dní.
Durynská organizace Alternativy pro Německo (AfD) chce v jednom ze zemských okresů napadnout výsledky nedělních komunálních voleb, protože tam podle ní byli voliči oklamáni. Regionální případ, který se kvůli své bizarnosti těší značnému zájmu německých médií, se týká okresu Saalfeld-Rudolstadt, kde se utkaly dvě znepřátelené frakce AfD.
Alternativa pro Německo (AfD) v nedělních komunálních volbách v Durynsku sice obdržela podobně jako konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) okolo 27 procent hlasů, v žádném zemském okresu ale nezískala více než 50 procent hlasů a jen v jednom okresu dosáhla prvního místa. Zda AfD nakonec získá některé z křesel šéfů okresů, rozhodne 9. června druhé kolo.
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) ještě loni stoupala v průzkumech. Nahrávala jí nespokojenost Němců s ekonomikou a nesouhlas s posíláním zbraní Ukrajině, kde už přes dva roky zuří válka. Série skandálů ale straně citelně ubližuje. Stále má sice velkou podporu hlavně na východě země, před červnovými volbami do Evropského parlamentu však v průzkumech nabírá sestupný trend.
Krajně pravicové strany v Evropě podle průzkumů veřejného mínění čeká úspěch v nadcházejících eurovolbách. Ten ale takřka jistě nepromění v sílu, která by mohla v EU cokoli změnit. A to nejen proto, že mainstreamové politické strany odmítají zástupce krajní pravice brát do koalic.
Lídr Alternativy pro Německo (AfD) pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Maximilian Krah už nebude vystupovat v kampani a končí v předsednictvu této pravicově populistické strany. Kampaň pozastavil také spolkový poslanec a dvojka na kandidátce AfD Petr Bystroň.
