Ljubov Sobolová byla jednou z prvních, kdo se přidal do týmu ruského opozičníka Alexeje Navalného. Na podporu vězněného politika organizovala protesty a kandidovala i do Státní dumy. Nyní právnička žije mimo Rusko, kde je na ni vydán zatykač. Stále je však hlasitou kritičkou vlády. V posledních letech má spory s vlivným oligarchou Jevgenijem Prigožinem, zakladatelem žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
Naproti ruskému velvyslanectví v Berlíně vznikla kopie cely, kam ruská vězeňská správa za trest pravidelně posílá vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Celu v Berlíně podle zpravodajského portálu Meduza vytvořili Navalného spolupracovníci.
Proti vězněnému vůdci ruské opozice Alexeji Navalnému zahájily ruské úřady další trestní stíhání. Ve čtvrtek o tom informoval sám Navalnyj na sociálních sítích, kde uvedl, že dostal příslušné vyrozumění. Napsal, že úřady ho viní například z propagování terorismu nebo financování extremistické činnosti během pobytu ve vězení.
Když se Michail Sokolov přihlásil k práci pro ruskou tajnou službu FSB, nikdy si nepředstavoval, že jeho cesta skončí v přeplněném uprchlickém táboře na okraji ospalého městečka Zeeland na nizozemském venkově. "Posledních šest let bylo jako na horské dráze. Jsem šťastný, že už nejsem ve spárech FSB," řekl v rozhovoru pro deník Guardian bývalý informátor FSB a spolupracovník Alexeje Navalného.
Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj založil odbory "vězňů a žalářníků". Uvedl to na svém Instagramu. Za něco takového ho přitom v ruském vězení mohou i zabít, Navalnému ale zatím zvláštní komise "pouze" každý den uděluje důtku.
Vězněný ruský opoziční vůdce a kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl přesunut na neznámé místo. Podle agentury Reuters to uvedl jeden z jeho blízkých spolupracovníků.
Moskevský městský soud v úterý zamítl odvolání kritika Kremlu, opozičního politika Alexeje Navalného proti jeho březnovému odsouzení na devět let do vězení za podvod a pohrdání soudem, oznámily tiskové agentury. Navalnyj vinu odmítá a své uvěznění přičítá režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který u soudu označil za nepřítele, zrádce a vrahy ruského lidu.
Západ svaluje vinu za ruské válečné zločiny jen a jen na Vladimira Putina. Aby to mohla být pravda, musel by ruský národ vypadat alespoň o něco lépe než jeho lídr.
V italském přístavu Carrara kotví obrovská luxusní jachta Šeherezáda. Novináři i místní dlouho spekulovali, komu opulentní plavidlo ve skutečnosti patří. Investigativní tým ruského opozičníka Alexeje Navalného nyní přišel se zjištěním, že koncovým vlastníkem má být sám ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský soud v novém procesu poslal opozičního předáka Alexeje Navalného na devět let do vězení poté, co jej už dopoledne uznal vinným z podvodu a pohrdání soudem. Oznámila to agentura TASS. Soud mu rovněž vyměřil pokutu ve výši 1,2 milionu rublů (nyní asi 258 tisíc korun). Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s těmito obviněními 13 let vězení.
Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až 15 let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.
Evropský parlament ve středu udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Na plénu to oznámila místopředsedkyně Heidi Hautalová. Parlament hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku.
Seznam sdělovacích prostředků a novinářů, které ruské ministerstvo spravedlnosti považuje za tzv. zahraniční agenty, má momentálně 73 položek. Formálním důvodem je, že tato média nebo lidé přijali nějaké peníze ze zahraničí. Jak ale zjistili ruští investigativní reportéři, úředník, který o tomto seznamu rozhoduje, má sám na Západě nemovitosti.
V pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny míru. Nominováno na ni bylo 329 jednotlivců a organizací, jejich jména však zůstávají utajena. Podívejte se na seznam nejpravděpodobnějších kandidátů.
V ulicích Moskvy bylo v pátek 7. října 2006 chladno a ticho, když se v jednom z činžáků po sedmé večer ozvaly čtyři výstřely. Přesně před 15 lety byla ve výtahu nedaleko svého bytu zavražděna novinářka Anna Politkovská. Její smrt otřásla zemí a zasadila ránu svobodným ruským médiím. "Mohla bych vás ušetřit toho, co píšu," stálo v jedné z jejích reportáží. "Ale vím, že až se probudíme, bude pozdě."
