Prezident Miloš Zeman má další dva kandidáty na ústavního soudce poté, co mu Senát odmítl schválit do této funkce advokáta Aleše Gerlocha. Osobně je ale horní komoře představit nechce kvůli tomu, že Senát má za zbytečný a vyhlídky svého adepta na zvolení by tak mohl zhoršit. Zeman to uvedl v nedělním rozhovoru pro Českou televizi.
Aleš Gerloch, který má renomé opravdu pracovitého člověka, mohl být po odchodu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského za čtyři roky možným kandidátem na jeho funkci.
Prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch nebude ústavním soudcem. Senátoři jeho kandidaturu v tajné volbě neschválili. Obdržel pouze 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Členům horní komory vadila jeho minulost spojená s totalitní komunistickou stranou i jeho působení na soukromých vysokých školách, které podle senátora Marka Hilšera nemají dobrou pověst.
Senátní výbory se neshodly v tom, zdali by měl být právník Aleš Gerloch jmenován ústavním soudcem, jak navrhl prezident Miloš Zeman. Výbor pro vzdělávání vydal nedoporučující stanovisko, ústavně právní výbor naopak Gerlochovu nominaci podpořil. Senát bude o jeho jmenování hlasovat 20. března.
Prezident Miloš Zeman oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Návrh byl doručen do horní komory parlamentu ve středu ráno. Není jisté, že nominace bude úspěšná, proti se už veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21, mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost Zemanovým postojům. Senát má o návrhu rozhodnout do dvou měsíců.
Ústavní právník Aleš Gerloch má prý od prezidenta Miloše Zemana přislíbenou nominaci na ústavního soudce. Část senátorů, kteří musí kandidáta odsouhlasit, ho však kritizuje pro jeho údajné obhajování Zemana a členství v KSČ. "Minulý režim je třeba chápat sofistikovaněji. Členství samo o sobě překážkou není," říká v rozhovoru Gerloch s tím, že odmítl nabídku spolupráce se Státní bezpečností.
Platí, že ideální by bylo, kdyby byl profesor Aleš Gerloch náš, demokratický, a ne Zemanův. Jestli náš je, to u něj bohužel s jistotou nevíme.
Prezident Miloš Zeman sice stále nepotvrdil, zda na uprázdněné místo v Ústavním soudu navrhne prorektora právnické fakulty Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, část senátorů však už avizovala, že by jeho jmenování nepodpořila. Zákonodárcům vadí zejména Gerlochovy výroky na obranu kontroverzních rozhodnutí prezidenta, jež šly proti většinovému názoru v odborných kruzích.
Ani přímo zvolený prezident nemá právo rozhodnout, kdo se stane či nestane profesorem. Kdyby je měl, profesorem by byl Mynář, Nejedlý, Putin atd.
Senát zatím neobdržel návrh prezidenta Miloše Zemana na jmenování právníka Aleše Gerlocha ústavním soudcem. Místopředseda Senátu a STAN Jan Horník proto ve čtvrtek označil vyjádření k podpoře Gerlocha za spekulace. Nepotvrdil tak informace, podle nichž by proti této nominaci měl hlasovat i senátorský klub Starostů. Proti Gerlochovi se zatím veřejně postavili lidovci, TOP 09 a zástupci klubu Senátor 21, většinu ale v horní komoře Parlamentu nemají.
Senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin vyzval další senátory, aby nepodpořili případnou kandidaturu právníka Aleše Gerlocha na soudce Ústavního soudu. Proti je také další senátor za TOP 09 Herbert Pavera. Strana to uvedla v tiskové zprávě. V úterý vyzvalo k podobnému kroku i vedení KDU-ČSL. Gerlocha navrhuje na ústavního soudce prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman navrhne na ústavního soudce prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Novinářům to po schůzce ústavních činitelů na Hradě řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Kubera očekává, že horní komora parlamentu prezidentovu nominaci potvrdí.
Minimálně několik týdnů bude Ústavní soud v oslabení a do plného stavu 15 soudců mu bude jeden chybět. Ke konci ledna skončí mandát Janu Musilovi, rezignaci oznámil již loni v říjnu. Sedmasedmdesátiletý soudce, který je ve funkci už druhé desetileté období, ji odůvodnil svým zdravotním stavem. O jeho nástupci musí rozhodnout Senát na návrh prezidenta. Miloš Zeman sice již v listopadu oznámil, že uvažuje o Aleši Gerlochovi, ale zatím ještě nepotvrdil, zda jej navrhne. "Ani jsme se proto o tom nebavili," uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Michael Canov.
Prezident Miloš Zeman nabídl prorektorovi Univerzity Karlovy Aleši Gerlochovi kandidaturu na post ústavního soudce. Akademik, který se specializuje na teorii práva a ústavní právo a v současnosti zastává post místopředsedy Legislativní rady vlády, to řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu po středeční schůzce na Hradě. Doplnil, že se k návrhu "kloní kladně". Zeman už dříve uvedl, že má celkem tři kandidáty, kteří by mohli nahradit končícího ústavního soudce Jana Musila. Ten chce na funkci rezignovat ze zdravotních důvodů. Jména zvažovaných adeptů prezident neprozradil, jen dodal, že kandidáty postupně navrhne Senátu. Z jeho vyjádření nepřímo vyplynulo, že uvažuje i o Liboru Vávrovi.
Právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch se rozhodl kandidovat do Senátu jako nezávislý v Praze 12. Kdyby uspěl, chtěl by posílit roli horní komory. Podle něj by to prospělo tomu, aby se politici naučili hledat shodu. Prosazuje, aby v ústavě byl zakotven český národ a čeština. Podporuje i celostátní referendum. "Demokracie předpokládá, že v určitém rozsahu není rozhodování odborné, ale zvažuje i politické a společenské souvislosti. A to mohou zrovna tak posoudit sami občané jako jejich zástupci," tvrdí s tím, že referendum o vystoupení z Evropské unie by nepodpořil. Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal Aleš Gerloch.
Bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch patří k uznávaným odborníkům na ústavní právo. Na škole stále vyučuje, vedle toho působí jako místopředseda Legislativní rady vlády. Nyní by však rád vstoupil do politiky. Rozhodl se kandidovat jako nezávislý do Senátu v Praze 12. Kdyby uspěl, chtěl by jako zákonodárce posílit roli horní komory. Podle něj by to prospělo tomu, aby se politici naučili hledat shodu. "Zatím jsme šli spíše cestou přehlasovat to pomocí jednoho dvou hlasů, a jakmile se změnila situace, tak znovu hlasovat a měnit tu samou úpravu opačným směrem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ta věc by se měla dál šetřit, je to ale primárně věc předsedy vlády, míní místopředseda Legislativní rady vlády a ústavní právník Aleš Gerloch. Ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která stojí i v čele vládních legislativců, je podezřelá z toho, že opisovala ve své diplomové práci. Je diskuse o tom, jaké má právní kvality, jsou tu ale jiné skutečnosti, které se vyjeví velmi brzy, a to jsou její manažerské schopnosti, myslí si Gerloch. Legislativní rada vlády vyžaduje větší míru erudice než řízení kteréhokoliv ministerstva, upozorňuje.
Přední čeští odborníci debatovali v Poslanecké sněmovně o milostech prezidenta republiky a jejich budoucnosti. Ústavní právník Jan Kysela zmínil, že v budoucnu by mohly všechny milosti prezidenta podléhat spolupodpisu například předsedy vlády. "Novelizace celého institutu milostí do kontrasignace by mě nepopudila," řekl na semináři Kysela. Jeho názor pak podpořil i další ústavní právník Aleš Gerloch, který připomněl, že v minulosti forma spolupodpisu milostí už existovala. "Jsem pro, aby všechny formy byly spojené s kontrasignací," prohlásil Gerloch.
Na základě pozitivních, ale i kritických reakcí, které můj návrh vzbudil, si myslím, že vrátit národ do ústavy jako základní pojem státnosti má smysl, říká právník Aleš Gerloch a dodává, že Česká republika by bez českého národu neexistovala. Z právního hlediska je podle něj mezera v ústavě a význam tohoto ustanovení umocňují údajně i aktuálně probíhající procesy, jako jsou globalizace a migrace.
Podle předsedy Ústavního soudu by měl být přímo v základním zákoně republiky výčet funkcí, které jsou neslučitelné s pozicí ministra.
Prezidentův návrh na zrušení zákona o státní službě podle ústavních právníků nemá příliš šancí na úspěch. Argumenty Miloše Zemana prý nejsou dostatečně silné.
Obstrukční taktika, kterou hodlá v následujících týdnech a možná měsících uplatňovat opozice, jde obejít. Průtahům to však nezabrání.
Jan Klas o uzavírání vzdušného prostoru; ukrajinista k posilování ruské vojenské moci; opakované hlasování sněmovny a Aleš Gerloch; konflikt mezi Izraelem a Hamasem s Irenou Kalhousovou
O změně vstupní hranice do parlamentu by podle ústavních právníků neměly rozhodovat soudy, ale politici. Sami se přiklánějí ke snížení hranice na tři procenta a její uplatnění pro všechny typy voleb.
Rozhovor s ústavním právníkem o sporech kolem jmenování vlády.
Rozhovor s ústavním právníkem o sporech kolem jmenování vlády
