OSN v pátek uvedla, že ačkoli platí klid zbraní, zatím z města nemohla začít evakuovat zraněné, neboť nemá dostatečné bezpečnostní záruky od obou stran konfliktu. Po vypršení příměří byly hlášeny ostré boje spojené s intenzivní dělostřelbou.
Komisaře OSN pro lidská práva množství obětí v Aleppu označil jako "zločiny historických rozměrů". Podle něj by měl situaci v Sýrii řešit Mezinárodní trestní soud.
Syrská vláda otevřela humanitární koridor, kterým mohou povstalci a civilisté opouštět obléhané oblasti na východě města Aleppo. Informovala o tom agentura AP. Místní obyvatelé se ale nechali slyšet, že množství z nich nemá v plánu odejít, protože neexistují žádné záruky, že evakuovaní nebudou zadrženi vládními silami. Televizní stanice Majádín vysílala přímý přenos z klíčové silnice Castello. Na záběrech byly vidět buldozery, které komunikaci zpřístupnily, a následně autobusy a sanitky připravené pro evakuované. Přestávku v bojích v Aleppu oznámilo Rusko. Cílem je umožnit evakuaci civilistů a bojovníků, včetně těch zraněných. Rebelové nabídku odmítli.
Lídři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu odsoudí bombardování syrských civilistů a pohrozí sankcemi všem, kteří se na něm podílejí. Sankce by tak mohly dopadnout i na Rusko, které je velkým spojencem syrského režimu. V praxi ale země Unie zatím žádné tresty zavádět nechtějí. Unie podle diplomatů počká, jestli v Sýrii nastane příměří. Zároveň nechce ohrozit pokračující jednání s Ruskem o situaci na Ukrajině.
Turecké letouny bombardovaly oblast severně od města Aleppa, kterou kurdské milice YPG nedávno obsadily. Ankara se do syrského konfliktu zapojila v srpnu. Kurdy americké úřady považují za jednu z nejefektivnějších sil v boji proti Islámskému státu. Turecko ale YPG považuje za teroristickou organizaci.
Rusko podle NATO výrazně posiluje své jednotky pro závěrečnou bitvu o Aleppo, která by mohla začít už za dva týdny. Agentura Reuters citovala nejmenovaného diplomata NATO, podle něhož jde o největší nasazení ruských sil od konce studené války. Moskva údajně přesunuje celou Severní flotilu a většinu Baltské flotily.
Podle Ruska má koalice na svědomí smrt nejméně šesti civilistů, kteří zemřeli při středečních náletech na Aleppo. Ruské ministerstvo obrany upozornilo, že v oblasti nebyly ani ruské, ani syrské stroje, avšak dvě belgické stíhačky F-16. Brusel obvinění odmítl. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová se dožaduje, aby americké ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo nálety na civilní cíle.
Ruské a syrské vzdušné síly od úterních 9:00 SELČ pozastavily nálety na severosyrské Aleppo. Jak oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, krok je nezbytný pro přípravu humanitárních koridorů, které by ve čtvrtek při již ohlášeném osmihodinovém přerušení leteckých úderů měly civilistům i povstalcům umožnit město opustit. Celkem by mělo být otevřeno devět humanitárních koridorů pro civilisty a dva pro bojovníky. Podle pondělní bilance organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) zahynulo v Aleppu od obnovení bojů v září přes 440 civilistů, z toho 80 dětí. Mezinárodní společenství ruské a syrské nálety opakovaně ostře odsoudilo.
Při náletech na povstaleckou východní část syrského Aleppa přišlo o život 14 civilistů, mezi nimiž bylo osm dětí. Mluvčí dobrovolnické organizace Bílé helmy řekl, že šlo většinou o členy jedné rodiny a mezi mrtvými jsou i dva šestitýdenní kojenci. Bombardování podle něj bylo mimořádně silné a způsobilo těžké materiální škody. Letouny byly identifikovány jako ruské. Moskva v syrské občanské válce podporuje režim prezidenta Bašára Asada. Od září, kdy byly boje o východní Aleppo v plné míře obnoveny, zahynulo přes 440 civilistů včetně 80 dětí, uvedla v nové statistice exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).
Ženy z organizace Osvoboďte ženy z Aleppa protestovaly proti ruskému bombardování svého města.
Ve východním Aleppo je mnohem méně islámských radikálů, než se dosud uvádělo. S odvoláním na diplomatické zdroje to dnes oznámila agentura Reuters. Damašek a Moskva přítomností radikálních skupin zdůvodňují své pokračující útoky na tuto část města.
Hackerské útoky na servery amerických demokratů jsou v rozporu se zájmy Ruska. Sdělil to ruský prezident Vladimir Putin, který se tak ohradil vůči obvinění amerických vyšetřovatelů, že za krádeží tajných informací Demokratické strany, které zveřejnil server WikiLeaks, stojí Rusko. Putin to pronesl na ekonomickém fóru v Moskvě, kde se rozpovídal také o napjatých vztazích s Francií a o situaci na Ukrajině.
Nálety na největší tržiště v povstalecké východní části syrského Aleppa usmrtily nejméně 15 osob, uvedli ve středu syrští aktivisté operující přímo na místě. Mezi mrtvými jsou i ženy a děti. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie, zahynulo sedm lidí. Jak ale SOHR uvedla, počet obětí se může ještě zvýšit, protože na místě útoku zůstali lidé uvěznění v troskách. Letecké nálety město zasáhly i v úterý, kdy při nich zahynulo nejméně 41 lidí, včetně pěti dětí. Boje v Sýrii nabraly na síle, když v září ztroskotal poslední pokus o příměří.
Rusko vetovalo francouzsko-španělský návrh, který navrhoval příměří a bezletovou zónu v syrském Aleppu. Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu.
Místo aby životy brali, rozhodli se je zachraňovat. Dobrovolníci sdružení do Syrské civilní obrany, kterým se přezdívá Bílé přilby, patří mezi hlavní favority letošní Nobelovy ceny za mír. Téměř tři tisíce jejich členů denně riskují vlastní životy, ale za poslední tři roky na 60 000 jiných zachránili.
Libertariánský kandidát na amerického prezidenta opět ukázal, že v oblasti zahraniční politiky není dobře připraven. Na dotaz novinářů nedokázal odpovědět na otázku, jak se jmenuje komunistický vůdce KLDR. Ačkoliv se o budoucím prezidentovi USA rozhoduje tradičně mezi republikánským a demokratickým kandidátem, usilovat o křeslo v Bílém domě mohou i další uchazeči. Mezi nimi si vede nejlépe právě Gary Johnson. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění by mohl získat kolem osmi procent hlasů.
Zničení humanitárního konvoje, který v září mířil do obleženého Aleppa, má na svědomí letecký útok. Podle odborníka OSN to dokazují satelitní snímky. Spojené státy z útoku obviňují Rusko. Moskva to však odmítá, a dokonce zpochybňuje, že na konvoj zaútočila letadla. Aleppo, o které se už 14 dní intenzivně bojuje, zůstává obležené. OSN odhaduje, že polovina z jeho 275 000 obyvatel chce z města odejít.
Stovky tisíc lidí čelí bezprecedentnímu utrpení, jsou shazovány stovky bomb, v posledních dnech byly nasazeny bomby, které ničí i sklepy a úkryty lidí, byly vybombardovány školy a nemocnice, říká regionální koordinátorka Eleanor McClelland z Člověka v tísni a dodává, že ve městě zůstávají lidé, kteří nemohou utéct. V Aleppu dochází potraviny, voda a palivo, které slouží pro dodávku elektřiny v nemocnicích. Humanitární pomoc není možné do města dostat. V Sýrii prý došlo ke zločinům proti lidskosti.
Slovní přestřelka mezi Moskvou a Washingtonem nabírá na obrátkách. USA hovoří o ruském "barbarismu" v Sýrii, Rusko neváhá obvinit Spojené státy z podpory terorismu. Obě země navíc po krachu jednání řeší, jak dál v syrském konfliktu pokračovat. Zatímco Kreml pravděpodobně vystupňuje svoji podporu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Bílý dům hledá cestu, jak vyzbrojit rebely.
Spojené státy se rozhodly ukončit s Ruskem spolupráci v otázce syrského příměří. Podle Washingtonu nemá smysl spolupracovat ve chvíli, kdy ruské a syrské letouny bombardují město Aleppo. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Johna Kirbyho končí USA spolupráci cílenou na ukončení násilností. "Toto rozhodnutí nebylo snadné," uvedl Kirby. Moskva tvrdí, že Washington neodlišuje teroristické skupiny a umírněnou opozici a že spolupracuje s radikály vydávajícími se za prozápadní Asadovy odpůrce.
