Vystrčil se velmi vehementně, vícekrát přihlásil k Václavu Havlovi a jeho pohledu na občanskou společnost a politiku. Pro nemalou část ODS to je zřejmě zcela nepřijatelné.
Sněmovní rozpočtový výbor nepřijal o jeden hlas doporučení plénu, aby schválilo vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Pro navržené usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO. Nepodpořili je koaliční sociální demokraté ani komunisté, o které se menšinový kabinet v dolní komoře opírá.
Premiér Andrej Babiš se chce sejít s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) kvůli daňovým změnám, které prošly ze čtvrtka na pátek Poslaneckou sněmovnou. Babiš chce, aby schválenou předlohu Senát v některých bodech změnil a poslal zpět poslancům k definitivnímu schválení.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požádá Senát, aby z daňového balíčku vypustil zvýšení slevy na poplatníka a vrátil zákon poslancům. Schválení návrhu na zvýšení slevy na poplatníka zároveň se snížením daně z příjmu, které prosazovalo vládní hnutí ANO, považuje za chybu. Schillerová to uvedla na Twitteru.
Část expertů kvituje nové sazby daně z příjmu, pro které se v noci při jednání ve sněmovně vyslovili poslanci. Současně se však shodují, že politici pozměňovací návrh přijali v rychlosti a upozorňují, že hraje do karet hlavně bohatším obyvatelům. To podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše navíc nepomůže restartu ekonomiky nutnému po období pandemie.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech asi skončí. Sněmovna přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní.
Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček ve čtvrtek před poslanci kritizoval návrh premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Vyzdvihoval proti němu svůj návrh, který počítá s jinými sazbami.
Na Národní třídu v Praze dorazil v úterý ráno krátce před 08:00 premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položili u příležitosti 31. výročí listopadových událostí roku 1989 květiny a zapálili svíčky. Premiér vyzdvihl význam svobody.
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu ve středu v úvodním kole hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM schválila sněmovna. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování. Nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Návrh před poslanci podpořil prezident Miloš Zeman. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
Schodek českých veřejných financí by měl do roku 2023 klesnout z letos odhadovaných 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 3,6 procenta HDP. Vládní dluh by pak měl naopak stoupnout do roku 2023 na 47,4 procenta HDP z letos plánovaných 39,4 procenta. Vyplývá to Konsolidační strategie veřejných financí ČR, kterou ministerstvo financí poslalo poslancům.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jednala spolu s Andrejem Babišem s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech o státním rozpočtu. Vláda na příští rok navrhla schodek 320 miliard korun. Prezident návrh osobně podpoří ve sněmovně.
Ani letos nemá vláda několik týdnů před koncem roku jistotu, že jí projde Poslaneckou sněmovnou státní rozpočet na příští rok. Musí se spoléhat především na podporu KSČM. Její výkonný výbor sice poslancům doporučil hlasovat pro rozpočet v prvním čtení, to ale neznamená, že rozpočet podpoří i při závěrečném hlasování. Vláda bude muset vyjednávat opět do poslední chvíle.
Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době nemá žádný rozpočet. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB).
Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky. České televizi to v sobotu večer řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyhověl tak přání prezidenta Miloše Zemana, který dočasnost navrhoval. Podle odborníků ale takové opatření mnoho dobrého nepřinese a zkomplikuje celý daňový systém.
Česká republika nesplní závazek, který slíbila v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP. Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany to řekla ministryně financí Alena Schillerová. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (oba za ANO) je důležité, že nastoupená trajektorie výdajů ke dvěma procentům směřuje.
Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořil zrušení superhrubé mzdy, s nímž souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmů, ale pouze na dva nejbližší roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu, řekla ministryně novinářům po debatě prezidentova expertního týmu v Lánech s představiteli vlády.
