Nové vzdělávací ústavy chce univerzita otevřít za pět let. Mají stát 2,5 miliardy korun. Biocentrum a Globcentrum budou sloužit jako vědecká pracoviště Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty UK.
Žalobci přestali stíhat jednoho ze dvou mužů podezřelých z házení vajec na prezidenta Miloše Zemana během jeho vystoupení na pražském Albertově. "Po vyhodnocení všech dostupných důkazů je totiž možno vyloučit, že obviněný házel předměty na účastníky slavnostního shromáždění," informoval mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Ondřej Šťastný. Vyšetřování druhého podezřelého žalobci nebudou blíže komentovat. Incident s házením vajec se stal při odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu.
Že by například hospic v Liberci, který sám nedávno slavnostně otvíral, patřil do kategorie „pijavic“, to snad nemyslí vážně ani prezident republiky.
Letošní připomínka událostí 17. listopadu 1939 a 1989 na Albertově s největší pravděpodobností proběhne v režii studentů, respektive Karlovy univerzity, která si místo s předstihem zamluvila. Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti tyto historické události připomínali. Loni se to změnilo, protože kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Miloše Zemana studenti na toto místo nesměli. Univerzita tomu pro letošek chtěla všemi silami zabránit a podala oznámení bezprostředně po půlnoci dnešního dne, kdy bylo poprvé možné žádat.
TOP 09 v pátek ve Sněmovně prosazovala opatření, podle kterého by se na významných místech ve státní svátky mohla konat jen shromáždění svolaná za připomenutím těchto svátků. Šlo například o Albertov na 17. listopadu. Tam se loni nedostali vysokoškolští studenti, protože místo uzavřela pro svou akci strana Úsvit.
Zástupci pěti nevládních organizací napsali otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi. Žádají ho, aby "zvážil míru své historické odpovědnosti a jednal v souladu s ní". Text vychází z Havlova otevřeného dopisu tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi a signatáři jsou z Pražského Akademického Klubu 48, Společnosti Edvarda Beneše, Společnosti Antonína Švehly, Mene Tekel a Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Zároveň v něm označují prezidenta za původce nenávisti ve společnosti.
Podle ministra vnitra Milana Chovance policie při loňské akci 17. listopadu na Albertově nepochybila. Tím odpověděl na dotaz poslance Františka Váchy, který se ministra ptal, zda policisté podle něho selektivně vpouštěli, nebo spíš nevpouštěli účastníky pietního aktu k tamnímu památníku. Podle něj by takovéto jednání policistů bylo nepřípustné. Podle Chovance, ale policie zákon rozhodně neporušila. Postup policie a ochranky na akci, kde se objevil prezident Miloš Zeman po boku představitelů Bloku proti islámu, vyvolal kritiku mnoha politiků a akademické obce.
Jméno prezidenta Miloše Zemana dvakrát zmiňuje zpráva o extremismu, kterou pravidelně zpracovává ministerstvo vnitra. Extremistická hnutí se podle dokumentu významně podílela na organizaci demonstrace 17. listopadu na Albertově, při které Zeman řečnil. Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček odmítl, že by se prezident do extremistických aktivit zapojoval. Zmínka ve zprávě vnitra je podle něj "potrava pro média."
V budově Přírodovědecké fakulty UK na pražském Albertově sídlí unikátní Mapová sbírka, jež ve střední Evropě nemá obdoby. Najdeme tu kolem 130 tisíc map, 2000 atlasů a 80 glóbů, mapu českých poutníků do Říma s Krkonošemi na severu a Krumlovem na jihu, nejstarší glóbus, vyrvaný ze spárů žáků, kteří ho používali jako míč, Cellův nafukovací glóbus. Mapová sbírka na Albertově si 11. ledna připomene 150. výročí narození svého zakladatele Václava Švambery. Uctí ho snahou o český rekord.
Česká média podle agentury Newton Media v roce 2015 nejvíce psala o prezidentu Zemanovi, premiérovi Sobotkovi a ministru financí Andreji Babišovi. Ze zahraničních osobností nejvíce média zmiňovala Vladimíra Putina a Angelu Merkelovou. Mezi událostmi a tématy letos dominovala v českých médiích migrační krize. Toto téma se křížilo také s publicistikou o Islámském státu. Na třetím místě skončilo hojně diskutované téma finanční krize v Řecku.
I v roce 2015 byl prezident Miloš Zeman jednou z nejvýraznějších postav veřejného života. Velmi ostře se vymezoval proti uprchlíkům, byl jedním z hlavních zastánců toho, aby hranice střežila armáda. Jako vždy si ale neodpustil ani řadu kousavých výroků na adresu některých politiků, případně států. Velkou část roku pak vyplnila i pře o autorství údajného oslavného článku o Hitlerovi, které hlava státu připsala Ferdinandu Peroutkovi, jenž naopak za své protinacistické názory skončil v koncentračním táboře.
Strana práv občanů ve Zlínském kraji měsíc od 17. listopadu vystavila účet za cestu podporovatelů prezidenta Miloše Zemana na Albertov a Pražský hrad. Buňka, v jejímž čele stojí hradní kancléř Vratislav Mynář, uvedla, že za zájezd zaplatila 38 035 korun. V této částce je cena za dva autobusy a občerstvení, které lidé na Pražském hradě dostali. Byl tu pro ně připraven alkohol, chlebíčky i zákusky. Nejde ale o konečné číslo. SPO nadto platila i různé transparenty pro Zemanovy podporovatele. Kolik za ně zaplatila, ale centrála SPO zatím neřekla.
Dva muži, kteří loni v listopadu hodili na prezidenta Zemana vejce, opět čelí obvinění z výtržnictví. "Obě osoby, které byly obviněny původně, jsou obviněné znovu. Proti zahájení úkonů trestního stíhání si tyto osoby podaly stížnost, o které zatím příslušný státní zástupce nerozhodl," řekl mluvčí policie Tomáš Hulan. K útoku došlo loni 17. listopadu na pražském Albertově při odhalení pamětní desky k 25. výročí pádu komunistického režimu. Z davu létaly předměty, včetně vajíček, a zaznívaly výzvy k odstoupení z prezidentské funkce.
Věřte nebo ne, podle Ústavy mají být prezident a premiér na stejné lodi. SOS!
Poslanci z TOP 09 a Starostů navrhují změnu shromažďovacího zákona. Chtějí tím zabránit opakování letošního 17. listopadu, kdy si pražský Albertov vyhradili příznivci prezidenta a Bloku proti islámu. Vysokoškoláci pak ani nemohli k památníku. Podle návrhu by úřady mohly odmítnout takové shromáždění, které by bylo v rozporu s oslavou a připomínkou daného svátku.
Ostrých reakcí politických stran se dočkal prezident Miloš Zeman kvůli způsobu, jakým si připomněl 26. výročí listopadu 1989. Na Albertově se na jednom pódiu sešel s předsedou Bloku proti islámu, poslancem Úsvitu a proputinovskou aktivistkou. V publiku se kromě příznivců těchto uskupení a zemanovské Strany práv občanů objevila také skupina Českoslovenští vojáci v záloze, která považuje NATO za zločineckou organizaci. Organizátoři naproti tomu nevpustili k pamětní desce studenty ani vysokoškolské pedagogy. ANO ale reagovalo velmi zdrženlivě, jeho šéf Andrej Babiš v jediném vyjádření pouze hlavě státu vytknul nedostatek nadstranickosti. Oslovili jsme proto několik dalších tváří hnutí.
Několik tisíc lidí dorazilo na opakování oslav 17. listopadu, které připravili studenti vysokých škol na pražském Albertově. "Vzdáme tam hold událostem 17. listopadu 1939 a 1989, protože v úterý se to nepodařilo," uvedl Tomáš Navrátil z volného uskupení studentů, kteří akci organizují. Položit kytku k pamětní desce v den státního svátku se jim totiž nepodařilo. Zabránila jim v tom policie, která hlídala setkání, jež na stejném místě svolali podporovatelé prezidenta Miloše Zemana. Večer se konala menší demonstrace na Václavském náměstí, kde již zazněly výzvy k odstoupení prezidenta Zemana.
Tisíce lidí přišly v nedělním odpoledni na pražský Albertov, aby si připomněly události 17. listopadu. Původní vzpomínka naplánovaná na úterý se totiž nemohla uskutečnit, protože prezidentská ochranka tehdy znemožnila studentům položit květiny k pamětní desce. Dnes, už bez přítomnosti prezidenta republiky a extrémistů, bylo místo volně přístupné pro všechny. Dnešní akci podpořili i rektoři a vysocí představitelé řady vysokých škol.
Jednání prezidenta, který 17. listopadu stál při oslavách na pražském Albertově například vedle představitelů Bloku proti islámu, se nelíbilo 24 procentům lidí. Naopak 30 procent lidí Zemanovu akci, za kterou ho kritizoval i premiér Sobotka, schvaluje. Zjistilo to šetření agentury Median pro Českou televizi.
Prezident by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, reaguje na úterní projev Miloše Zemana na Albertově premiér Bohuslav Sobotka a mluví o hnědé politice. Český prezident se podle něj zařadil mezi evropské politiky, kteří podlehli jednoduché cestě, jak v době migrační krize a teroristických atentátů v Paříži získat laciné politické body na šíření strachu a nenávisti. Jestli jde o zlomový moment, kdy se pro něj stal Miloš Zeman definitivně nepřijatelným, a proto ho nepodpoří v prezidentských volbách v roce 2018, ale premiér zatím nechce říci.
