Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my v neděli na happeningu před sídlem Energetického a průmyslového holdingu v Pařížské ulici kritizuje podnikání miliardáře Daniela Křetínského, který je jeho většinovým vlastníkem. Na ulici postavili několik stánků, kde řečníci mluví o aktivitách jeho firem v energetice nebo v médiích. Křetínský slaví 48. narozeniny.
"Chceme dosáhnout toho, aby politici převzali odpovědnost za naši budoucnost a budoucnost našich dětí. Nejsme 'v pohodě' s tím, že štveme normální lidi," vysvětluje klimatický aktivista Arne Springorum, proč v boji za klima blokuje dopravu v Praze i jiných metropolích. Kdo si myslí, že takový způsob protestu je kontraproduktivní, se podle něj mýlí. Proč? A kam až chtějí aktivisté zajít?
Patnáctka známých obrazů klasiků Egona Schieleho, Gustava Klimta nebo Gustava Courbeta ve vídeňském Leopoldově muzeu nově visí nakřivo. Kurátoři je záměrně pootočili o několik stupňů ve snaze upozornit na globální oteplování.
Někdejší výroky Miloše Zemana o tom, že 90 procent Romů nepracuje, se ho dotkly natolik, že členy romské komunity vyzval, aby sdíleli své fotografie ze zaměstnání. Nakonec se jich sešly tisíce a řidič kamionu Štefan Pongo se stal tváří romského aktivismu. Režisér Tomáš Kratochvíl o něm natočil dokument Pongo Calling, který bude mít 29. března slavnostní premiéru na festivalu Jeden svět.
Aktivisté v Praze chtějí, aby auta jezdila maximálně třicetikilometrovou rychlostí. Ráno omezovali dopravu na pražské magistrále. Na příští týden plánují další protesty.
Když se v Česku začalo mluvit o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů, postavil se za ně nečekaný hrdina. K jejich přemístění do západní Evropy přispěl řidič kamionu a poloviční Rom Jaroslav Miko. Jeho neúnavný boj za práva menšin zachytil v dokumentu More Miko režisér Robin Kvapil. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč pořád doufají, že se k dětem přihlásí i česká vláda.
Kdo o Štědrém dnu zavítá na mši do brněnského Husova sboru, bude možná překvapený, když v kostele uvidí potetovanou farářku, která ve volném čase vaří pivo. Sandra Silná ale vyčnívá hlavně svými liberálními názory, které by leckdo u křesťanských duchovních nečekal. V rozhovoru mluví o svém minimalistickém pojetí Vánoc, příklonu ke spiritualitě v dobách krize i nesmyslných debatách s konzervativci.
Klimatičtí aktivisté v sobotu večer obsadili luxusní restauraci kuchaře Gordona Ramsayho v londýnské čtvrti Chelsea. Protestovali tak proti "dokonalé nerovnosti", kterou podle nich podnik pro náročné zákazníky reprezentuje.
„Proč se lepíme k obrazům a na silnice? Narušujeme tím běžný provoz, abychom upozornili na změnu klimatu,” říká člen Extinction Rebellion Petr Klásek. „Rizika si uvědomujeme. Když se aktivisté lepí na vozovku, vždy nechají jeden pruh volný, kdyby potřebovala projet sanitka. Když útočí na obrazy, vybírají si takové, které jsou chráněné sklem. Účelem není někomu ublížit, nebo něco zničit,” dodává.
V Berlíně se v neděli vpodvečer konala tichá vzpomínková akce za cyklistku, která ve čtvrtek zemřela na následky pondělní vážné dopravní nehody. Přejelo ji nákladní auto. Lékařka ze zasahující záchranné služby mezitím podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů na silnici.
Londýnské náměstí Piccadilly Circus při příležitosti Světového dne veganství zaplnila zakrvácená lidská těla pokrytá celofánovou fólií. Šlo o aktivisty z neziskové organizace PETA, která bojuje za práva zvířat. Jejich happening měl kolemjdoucí přesvědčit, aby přešli na rostlinnou stravu.
Útok ekologických aktivistů bramborovou kaší na obraz Claudea Moneta v německé Postupimi způsobil škodu ve výši pěticiferné částky v eurech. Uvedla to v úterý podle agentury DPA v prvním odhadu způsobené škody mluvčí postupimského muzea Barberini Carolin Stranzová. Ředitelka muzea Ortrud Westheiderová už oznámila, že instituce zkoumá možnost vznesení požadavku na odškodnění vůči aktivistům.
Dva aktivisté v neděli vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila.
Vědci z aktivistické skupiny Scientist Rebellion se přilepili k podlaze v areálu muzea Autostadt patřící Volkswagenu ve Wolfsburgu, konkrétně v expozici automobilky Porsche. Provozovatelé muzea jim první noc zhasli a vypnuli topení, aktivisté si na sítích stěžují, že nedostali mísu, do které by vykonávali potřebu. V pátek do muzea dorazila policie, aby aktivisty vyvedla.
„Každý člověk má zodpovědnost za veřejný prostor a za zemi, ve které žije. Kdybych nedělal to, co dělám, přenechal bych prostor lidem, kteří rozdělují společnost mnohem víc než můj web,” říká Karel Paták, autor stránky Visegradský jezdec, na které komentuje politické dění a bojuje s dezinformacemi.
Ekologický aktivista Rob Greenfield chtěl názorně upozornit, kolik lidé každý den vyprodukují odpadu. Sám se proto rozhodl, že na sobě po dobu jednoho měsíce bude nosit všechno, co by normálně vyhodil do koše. Ulicemi amerického Los Angeles, ve kterém bydlí, se tak nyní prochází v nevábném obleku z igelitových pytlíků.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
„Blokování dopravy je jedna z mála forem protestu, které vyvolají dostatečnou reakci veřejnosti a médií. Pokoušeli jsme se o debatu i jinými způsoby, zůstaly ale bez odezvy. Že nás zneužila ruská propaganda, tomu se musíme usmát,” říká bývalá disidentka Jarmila Johnová a aktivista z Extinction Rebellion Thomas Franke.
