Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. Uvedli to zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí v reakci na výzvu myslivecké komise Agrární komory ČR. Ta chce, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany, takže by ho bylo možné lovit. V Česku žije 60 až 80 vlků.
Myslivecká komise Agrární komory doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, jež vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně. Na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka to řekl předseda Myslivecké komise Jiří Neudörfl.
Čeští zemědělci odmítají kampaň, v níž jsou chovy prasat a skotu označovány jako výrazní producenti skleníkových plynů s podílem na globálním oteplování. Impulzem byla nedávno zveřejněná zpráva panelu OSN o podílu zemědělství na tvorbě oxidů uhlíku a dusíku a metanu. Kvůli globální výzvě se také v ČR objevují návrhy na redukci prasat a krav, řekl šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma. Jejich stavy se přitom podle něj za 30 let snížily o dvě třetiny a třeba proti Francii a Německu jsou nízké. Navíc půda hnůj hospodářských zvířat potřebuje, dodal.
Ministerstvo školství bude dál pokračovat v přípravě mistrovské zkoušky pro lidi s výučním listem. Harmonogram dalšího postupu a rozdělení úkolů mezi různými institucemi, které by se na zavedení zkoušky měly podílet, by se měl vyjasnit zřejmě zhruba za měsíc. Společně s Hospodářskou komorou a Agrární komorou bude nyní ministerstvo pracovat na stanovení požadavků ke zkoušce. Až potom bude moci předložit zákon. Po pondělním jednání s premiérem Andrejem Babišem to novinářům řekl ministr školství Robert Plaga (oba ANO).
Nejvíce sucho uškodilo obilovinám, cukrové řepě a chmelu. Agrární komora vyčíslila škody na českém zemědělství na devět až 11 miliard korun.
Podle Agrární komory ČR zemědělce odradila administrativní náročnost žádání o peníze.
Školní zemědělský statek na kraji Humpolce je tak trochu jiný svět. Středoškoláci tu během školního roku tráví hodiny v koňském sedle nebo se starají o své psy, učni se věnují tesařině a opravují zemědělské stroje. Netradiční je i maturitní zkouška, jejíž praktickou část skládají studenti v těchto dnech.
Choroba je nebezpečná pro ptáky, u lidí může vyvolat zánět spojivek, který po několika dnech spontánně odezní. Agrární komora ČR uvedla, že vývozcům by mohly hrozit ztráty ve výši desítek milionů korun.
Statistici dnes zveřejnili údaje o produkci hlavních živočišných komodit za loňský rok. Výroba masa na jatkách klesla o 2,5 procenta. Naopak mlékárny nakoupily o 0,8 procenta meziročně více mléka.
Podle Agrární komory je nedostatek pracovníků daný nejenom tím, že řada lidí odchází do důchodu, ale také nižším zájmem mladé generace. Komora proto podporuje záměr ministerstva zemědělství na zrychlení přijímání pracovníků z Ukrajiny do českých zemědělských a potravinářských provozů. Pomineme-li sezonní práce, bude v roce 2021 největší zájem o traktoristy a ošetřovatele zvířat.
Ke středomořské oblasti přirovnávají kvůli suchu zemědělci českou krajinu. Situace je podle nich horší než v minulosti. Problémy má kvůli výkyvům počasí podle nich většina regionů. Jak velké budou ztráty, se zatím neví. Ministr zemědělství Marian Jurečka řekl, že suchem je nyní silně postiženo jedenáct okresů. Nejvíce zasaženy jsou okresy na jižní Moravě a ve středních Čechách. Výši možných kompenzací za pokles výnosů způsobený počasím ale zatím odhadovat nechtěl.
Staré členské státy podle nového ředitele Agrární komory Zdeňka Jandejska zničily české zemědělství svými dumpingovými dovozy, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat. V nové zemědělské politice EU po roce 2020 by proto neměl premiér Bohuslav Sobotka podpořit rozpočet unie, pokud se dotace nesrovnají. Loni české zemědělství dosáhlo zisku přes 20 miliard korun.
Nový prezident komory, který je zároveň předsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, mezi své priority řadí například omezení zahraničních dovozů potravin za dumpingové ceny a vyšší podporu státu intenzivní živočišné výrobě a citlivým komoditám. V čele komory nahradil Miroslava Tomana, který už nekandidoval.
Současného prezidenta Agrární komory ve funkci nenahradí ani předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha - ani on nechce na šéfa komory kandidovat. Loni na jaře byl Toman znovu zvolen do funkce prezidenta Potravinářské komory ČR, kterou vede od roku 2007.
Kontrakty za stovky milionů korun, které čeští potravináři nedávno dohodli s čínskými podniky, se zadrhly. "Nevím, jestli je to kvůli dalajlámovi. V současné době se z Číny nikdo neozývá," řekl majitel firmy, která má do Číny dodat syrovátku za 100 milionů korun. Potravináři již vydali prohlášení, že jsou z aktivit lidovců znepokojeni.
Žně jsou téměř u konce. Výsledky zatím ukazují, že hektarové výnosy jsou ve srovnání s loňským rokem vyšší. Ovšem kvalita plodin kvůli počasí pokulhává. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství, Agrární komory a zemědělců.
Správa státních hmotných rezerv plánovala novinku vyzkoušet na 1500 kusech skotu letos, během následujícího roku chtěla začít nahrazovat mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace živým dobytkem. Pilotní projekt se ale odkládá. Ministr zemědělství Marian Jurečka již dříve řekl, že nápad nepovažuje za systémový. Naopak ho podporuje Agrární komora ČR.
Kvůli horkému a suchému počasí se loni v Česku sklidilo nejméně brambor od roku 1920. Stále více se jich musí dovážet z ciziny a soběstačnost České republiky klesá, varují zemědělci. Kromě kompenzací za loňské sucho chtějí i peníze do marketingového fondu. Z toho by měly jít peníze na propagaci tuzemských brambor.
Ministerstvo zemědělství zatím vyčíslilo škodu jen 1,2 miliardy korun. Zároveň připravilo balíček 600 milionů korun, který bude na základě předem stanoveného klíče rozdělen mezi postižené producenty. Sucho mělo podle komory největší dopady na letošní sklizeň kukuřice na zrno, cukrovou řepu, brambory, ale také na krmné plodiny jako kukuřici na siláž či pícniny, dále pak na chmel, ovoce a zeleninu. Naopak dobře se letos dařilo obilninám.
Situace na trhu potravin byla hlavním tématem Žofínského fóra. Za jeden z největších problémů označili řečníci klesající soběstačnost Česka. Nejkřiklavějším případem je podle ministra zemědělství vepřové maso, u kterého domácí produkce kryje spotřebu už jen zhruba z jedné poloviny. Na tuzemském trhu je přesto vidět trend příklonu spotřebitelů k českým potravinám.
