Na světě žije ve volné přírodě jen asi 415 tisíc slonů afrických. Čtvrtina z nich obývá rovinaté savany Botswany. Ještě donedávna byla tato jihoafrická země téměř rájem pro slony. Utíkali sem z okolních zemí a hledali úkryt před lovci a pytláky. Situace se ale mění a Botswana přestává být pro sloní uprchlíky bezpečným místem.
Při sobotním etiopském pokusu o převrat byl zavražděn náčelník generálního štábu Seare Mekonnen a předseda regionální vlády státu Amhara Ambachew Mekonnen. S odkazem na mluvčí etiopského premiéra to napsala agentura AFP. Podle místních médií, na něž se odvolává agentura Reuters, šéfa generálního štábu zastřelil jeho osobní strážce.
Zní to trochu jako ideál evropských zemí, které se snaží přejít na ekologičtější způsob života. Nejméně dvě třetiny elektřiny produkované v Keni v současnosti vznikají z obnovitelných zdrojů. Jenže keňští aktivisté se nyní obávají, že se jejich země od cesty k zeleným cílům začíná odvracet. Vláda v Nairobi jedná s čínským dodavatelem o vybudování nové - a pro Keňu vůbec první - uhelné elektrárny.
Tým pod vedením zoologa a ekologa Tomáše Jůnka a cestovatele, dobrodruha a aktivisty Arthura Sniegona, známého jako "ochránce slonů v Africe", míří v srpnu 2019 na vědeckou expedici Dzamba Ya Lobi (Prales zítřka) do jedné z posledních neprozkoumaných výsep africké divočiny - pralesů na pomezí Demokratické republiky Kongo a Gabonu.
V řekách po celém světě plave nebezpečně velké množství antibiotik, varují odborníci. V některých případech je znečištění až třísetkrát vyšší, než je doporučená hranice. Nejde přitom jen o chudší země Afriky nebo Asie, ale i evropské vody, například Temži nebo Dunaj.
Princ Harry a vévodkyně Meghan podle zpráv britských médií na podzim vyrazí na oficiální návštěvu Afriky. Jejich dítěti bude v tuto dobu zhruba půl roku a stane se tak zřejmě nejmladším členem monarchie, který vyrazil do zahraničí v takto nízkém věku. Podobné cesty královské rodiny však nejsou příliš výjimečné, princ William a vévodkyně Kate vzali svého nejstaršího syna George s sebou do Austrálie a na Nový Zéland, když mu bylo osm měsíců.
Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.
Změny egyptské ústavy, v jejichž důsledku by prezident Abdal Fattáh Sísí mohl zůstat u moci do roku 2030, podpořilo v referendu téměř 90 procent voličů. S odvoláním na dnešní sdělení egyptské volební komise o tom informovala agentura Reuters. Předseda komise uvedl, že v referendu hlasovalo 44,33 procenta oprávněných voličů a pro ústavní změny se vyslovilo 88,33 procenta z nich. Referendum se uskutečnilo o víkendu.
V Malawi zdravotníci po letech příprav začali s rozsáhlým testováním vůbec první očkovací látky proti malárii. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). V první fázi budou očkovány malé děti v Malawi, Ghaně a Keni a do roku 2022 by jich mělo vakcinací projít kolem 360 tisíc.
Maliský premiér Soumeylou Boubeye Maiga a celá jeho vláda ve čtvrtek rezignovali. Informovala o tom agentura Reuters a zdůrazňuje, že se tak stalo čtyři týdny po masakru zhruba 160 příslušníků pasteveckého národa Fulbů při etnickém násilí.
Dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka zahájila v neděli v Etiopii čtyřdenní návštěvu Afriky. Během ní propaguje program americké vlády, který má pomoci ženám prosadit se na pracovním trhu. Iniciativa s názvem Women's Global Development and Prosperity by měla pro začátek získat 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč) z americké agentury pro mezinárodní rozvojovou pomoc.
Nejznámější džihádistická organizace posledních let, tzv. Islámský stát, před několika týdny přišla o všechna území na Blízkém východě a na mapě přestala de facto existovat. Mezitím ale její pravá ruka, nigerijské uskupení Boko Haram, nabírá druhý dech. Operuje ve středozápadní Africe, touží vytvořit chalífát, a jeho nejagresivnější frakce si dokonce říká Islámský stát v západní Africe (ISWA). Od nejznámější akce Boko Haram, únosu 276 školaček ve městě Chibok, tuto neděli uplyne přesně pět let. Více než sto dívek je přitom stále v rukou džihádistů.
Den po vojenském převratu v Súdánu odstoupil z čela dočasné vojenské rady tamní ministr obrany Avad ibn Auf. Své rozhodnutí oznámil ve vysílání státní televize, informovala zpravodajská společnost BBC. Armáda ve čtvrtek svrhla dlouholetého prezidenta Umara Bašíra a vojenská rada by teď mohla v Súdánu vládnout dva roky.
Dodnes se stydí za to, že svět v roce 1994 osobně neinformoval o krvavé genocidě ve Rwandě, přestože mohl. O dva roky později se novinář Allan Thompson v tomto středoafrickém státě poprvé setkal s mrtvolami mimo krematorium. Těla obětí byla naházená na hromadě, viděl jim dovnitř rozbitých lebek. V zemi, která si v těchto dnech připomíná 25 let od vyvraždění téměř milionu svých obyvatel, je nyní podvacáté. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří o tom, jak se mu podařilo alespoň částečně některým obětem vrátit duši. A zmiňuje i tehdejší selhání médií, která se podle něj dostatečně nepoučila.
Nigerijský miliardář Aliko Dangote, který je známý jako nejbohatší muž v Africe, se během víkendového diskusního fóra v Pobřeží slonoviny svěřil, že si jednou z banky vybral deset miliónů dolarů v hotovosti (asi 228,5 milionu korun), jen aby si uvědomil, že jsou to opravdové peníze, a ne pouze čísla na papíře.
Na migraci Afričanů do Evropy a do Severní Ameriky by se mělo pohlížet jako na pozitivní fenomén, ne jako na hrozbu. Řekl to v rozhovoru s agenturou AP miliardář původem ze Súdánu Mo Ibrahim, který zároveň odmítl názor, že by afričtí migranti zaplavovali Evropu.
Situace v Libyi, kde tento týden polní maršál Chalífa Haftar, ovládající část země, zahájil tažení na Tripolis, se vyhrocuje. Haftar v neděli oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda Fáize Sarrádže. Do města dorazily i maršálovy jednotky a střetly se silami mezinárodně uznávané vlády. Boje si podle tamního ministerstva zdravotnictví zatím vyžádaly 11 obětí. Třiadvacet lidí bylo zraněno. Znepokojení nad situací už vyjádřil šéf americké diplomacie Micke Pompeo.
Dlouhá občanská válka zanechala v Angole stále viditelné stopy. Často i na těch nejzranitelnějších - dětech. Jen čtvrtina jich má platné doklady a mnohé se protloukají životem bez rodičů. Některé však měly štěstí a našly útočiště v zařízeních podobných dětským domovům. Jeden takový ve městě Kuito, v němž dětem pomáhají i za podpory organizace Člověk v tísni, navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Počet obětí sobotního masakru pastevců v centrálním Mali se zvýšil na 157. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího vlády. V pozadí útoku zřejmě stály mezietnické spory o vodu a půdu - jeho terčem se stali příslušníci pasteveckého národa Fulbů, na něž zaútočili ozbrojenci, patrně z kmene Dogonů. V úterý bylo při útocích na dvě vesnice Dogonů zabito šest osob, informovala dnes agentura AFP.
Více než jeden ze tří Afričanů zvažuje, že opustí svou rodnou zemi a odjede žít do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu, kterou ve 34 afrických státech provedla africká výzkumná skupina Afro-Barometer. O odjezdu z rodné země uvažují především mladí a vzdělaní lidé, hlavní příčinou je nedostatek pracovních míst a chudoba. Většina z těch, kdo nakonec skutečně odjedou, se usadí v jiné africké zemi. Napsal o tom v úterý zpravodajský server BBC.
